Oravský hrad - hrad
Rozsáhlý hrad zaujímající dominantní skalní útes 607 m n. m. a jeho terasovitě upravený boční svah v záhybu řeky Oravy nad obcí Oravský Podzámok, 10 km SV od Dolného Kubína
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Oravský hrad | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.oravskemuzeum.sk | |
| Návštěva: | 2.6.2011 |
Přes dnešní rozlohu byly počátky hradu skromné. Poprvé se připomíná r. 1267, kdyby byl nejvíce k S vysunutým hradem, který střežil vstup SJ stezky evropského význam na území Uher. Od Mika z rodu Balassa hrad tehdy převzal král Béla IV. a učinil ho centrem místní správy a vytvořil tak základ oravské župy. Stalo se tak brzy po smrti Matúše Čáka Trenčianského, jenž hrad v l. 1298-1321 ovládal. Nejprve ho spravoval magistr Donč, ale již r. 1331 král Karel Robert jmenoval oravským županem a posléze kastelánem Leopolda, správce kremnické komory. R. 1420 obdržel hrad od krále Zikmunda Lucemburského Ctibor II. mladší ze Stibořic. V l. 1393-1401 hrad obsadil a držel kníže Ladislav Opolský. Po smrti Ctibora II. získal hrad župan Turce Mikuláš Balický, který již předtím držel zástavou. Rozhodující roli hrál nadlouho Petr Komorovský. Nejprve se přidal na stranu Jana Hunyadiho, a proto hrad po r. 1444 v zájmu Ladislava Pohrobka obsadil Jan Jiskra z Brandýsa. Když ho po kremnickém míru získal Komorovský nazpět, zastavil jej r. 1455 Petru Aksamitovi, po jehož smrti dostal Komorovský od Matyáše Korvína jak hrad, tak jmenování županem Opravy a Liptova. Přesto se přidal ke vzpouře proti králi a r. 1474 byl nucen odejít do vyhnanství.
Od počátku kralování Vladislava Jagellonského vládl na Oravském hradě rod Zápolských, a když se Jan Zápolský postavil jako vzdorokrál Ferdinandovi I. jeho oravští kapitáni Mikuláš a Petr Kostkové ubránili hrad před útoky generála Katzianera. Mikuláš r. 1535 zemřel ve funkci kapitána Horních Uher a hrad obdržel jeho společník Jan z Dubovce. Později vyženil hrad s dcerou Mikuláše Kostky František Thurzo. Od r. 1626 se na něm majetkově podíleli manželé sedmi dcer Jiřího Thurza a panství spravoval jmenovaný direktor. Jedním z nich byl Štěpán Thököly, jenž se přidal k Wesselényiho spiknutí. Proto byl hrad r. 1670 obležen generálem Heisterem a vzdal se až poté, co Thököly spáchal sebevraždu. R. 1672 hrad překvapivě dobyli selští vzbouřenci pod vedením Kašpara Piky.
Za povstání Františka II. Rákócziho byl hrad dobyt povstalci pod Alexandrem Károlym, poté několik měsíců odolával císařskému vojsku, než se r. 1709 posádka vzdala. Za správce Jířího Erdödyho byly napraveny největší škody, ale to, že spolumajitelé na hradě nebydleli, vedlo k jeho úpadku. R. 1800 hrad vyhořel a teprve r. 1861 se mu dostalo trvalého zastřešení a oprav a již r. 1868 zde bylo zřízeno muzeum. Zásluhy o památkové úpravy zejména interiérů měl Josef Pálffy, který o hrad pečoval do r. 1896. Posledními úpravami hrad prošel po r. 1951, kdy nabyl dnešní podobu.
Původní horní hrad na vápencovém útesu tvořil protáhlý palác a na terase pod ním umístěný střední hrad. Pokud existoval již i dolní hrad, byl jen dřevěný. Na podezdívkách horního hradu do výše přízemí spočívaly patrně jen roubené stěny, chybělo Z zaoblení a schodišťový trakt a na nejvýše položeném místě bývala kaple, možná věžovitá. Zmíněné objekty byly přistavěny v 16. stol., kdy byla postavena zděná patra paláce. Původní zůstalo spodní zdivo, dvě okna a dva portálky, suterén úzké V části paláce byl valeně zaklenut a byla upravena stará cisterna.
Hlavním prvkem středního hradu byla hranolová věž a schodiště vedoucí nahoru, případné další budovy byly dřevěné. Hradby byly vedeny v přímých úsecích, jež se zalamovaly. Vstup se nacházel v místech vstupu dnešního a byl dostupný jen po schodišti. Proto lze očekávat existenci dolního hradu se stájemi a hospodářskými staveními. Vhodnou mezipodestou schodiště mohl být parkán vedoucí podél J průčelí středního hradu, ale ve zděné podobě asi nevznikl dřív než ve 14. stol., kdy bylo dřevěné zařízení nahrazováno zděným. Patrně v důsledku husitských tažení musel Ctibor II. ze Stibořic nahradit část dřevěné hrazení kamennou ohradou. Jeho produktem může být i bašta přestavená na kněžiště kaple, ale protože na hradě neproběhl žádný větší archeologický výzkum, nelze k počátkům hradu říci víc.
Matyáš Korvín započal stavbu jednopatrového paláce v Z polovině středního hradu. Měl dvě krátká křídla, byl zčásti podsklepen, zaklenut a patro bylo vybavenou dřevěnou pavlačí, která spojovala palác s raně gotickou věží. Toto stavební propojení tvoří trakt se vstupem, jehož průchozí přízemí bylo otevřené do nádvoří. J část dolního hradu vznikla nejspíše též za Korvína. Brána do dolního hradu se nacházela v místě dnešní třetí brány a byl před ní vylámán příkop.
Málo významný příslušník nižší šlechty Jan z Dubovce se postaral o vylepšení hradu, jenž lze srovnat s dlouhodobou činností magnátského rodu Thurzů. Započal s opevněním středního hradu dvěma mohutnými oblými baštami pro děla, které vložil na terasu staršího parkánu a doplnil Z čelo horního hradu půlválcovou baštou. V l. 1540-1545 obohatil střední hrad o další palác, z jehož pátého podlaží byl dostupný hrad horní. Reprezentační místnosti plochostropých pater byly opatřeny arkýři ve stylu pozdní gotiky a severské renesance. Zřídil též průchozí baštu na přístupové cestě vybavenou mostem kolébkové konstrukce.
Od r. 1556 pokračoval v úpravách František Thurzo. Nahradil roubená patra horního hradu zděnými a vystavěl celou jeho V část s pozorovatelnou. Ve středním hradu nechal vylámat 70 m hlubokou studnu a přestavěl dolní hrad, v jehož SZ partii vyrostlo dvojtraktové obytné křídlo a navazující kaple. R. 1606 byl J přihrádek přeměněn na mohutné dělostřelecké opevnění a v masivních zdech byly zřízeny kasematy. Rozloha hradu se naposledy zvětšila výstavbou nové první brány a mezibraní. Úmrtím Imricha Thurza r. 1621 zanikla rezidenčně sídlení funkce hradu, což se projevilo ukončením jeho koncepčního vývoje.
Horná Lehota - kaštiel
Leštiny - artikulární kostelMokraď - kaštiel
