Osvětim (Auschwitz) - koncentrační tábor
Bývalý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor založený r. 1940, 70 km Z od Krakova
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Malopolské (Polsko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Osvětim (Auschwitz) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.auschwitz.org | |
| Návštěva: | 25.8.2009, 26.11.2013 |
Osvětim (německy Auschwitz), největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor, byl založen na Himmlerův rozkaz z 27. dubna 1940 v nehostinném bažinatém terénu u polské Oświęcimi. Jako první vznikl koncentrační tábor Auschwitz I v areálu bývalých jezdeckých kasáren, kde sídlilo táborové vedení a administrativa. Velitelem tábora byl jmenován Rudolf Höss. Důvodem založení ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznit velký počet převážně polských politických vězňů. Kapacita tohoto tábora byla 15-20 tis. lidí, kteří sem byli zavlečení v červnu 1940 a využíváni k otrocké práci. Osvětimský tábor byl známý pro svou tvrdost. Neblaze proslulý byl především blok 11 (tzv. bunkr), kde byli vězňové nejkrutěji trestáni. Před ním stála tzv. černá zeď, u níž se konaly popravy. Nápis Arbeit macht frei! umístěný nad hlavní bránou kmenového tábora, tak byl pouhým cynickým výsměchem.
Symbolem bezohledného využívání vězňů se staly lékařské pokusy prováděné na vězních nacistickými lékaři, např. Josefem Mengelem. Tito lékaři experimentovali mj. se sterilizací židovských žen a prováděli pokusy na dětech, především na dvojčatech.
R. 1941 začalo být realizována tzv. konečné řešení židovské otázky. Za tímto účelem byl založen druhý rozsáhlejší komplex Osvětim II-Birkenau (Březinka). Tábor byl rozdělen do podsekcí ohraničených ostnatým drátem nabitým elektřinou. Při nejvyšším stavu bylo v Birkenau více než 100 tisíc vězňů. V březnu 1942 byl v blízkých Monowicích zřízen tábor Osvětim III, nazývaný též Buna Monowice, kde si německá firma I.G. Farben zřídila továrnu na výrobu syntetického kaučuku. Jako pracovní sílu využívala otrocké práce vězňů. K Osvětimi dále náleželo 45 pobočných táborů, jejichž vězni otrocky pracovali pro německé firmy.
V létě 1941 začalo v Osvětimi masové vraždění Židů. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I, v níž byly poprvé vyzkoušeny a ověřeny vražedné účinky cyklonu B používaného původně pro deratizaci. Později byly v Birkenau postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na šest tisíc lidí. Plynové komory byly maskovány jako sprchy, které měly oběti přesvědčit, že jde o desinfekční opatření, kterým musejí projít dříve, než budou posláni na práci v táboře.
Od konce března 1942 proudily do Osvětimi židovské transporty ze zemí ovládaných nacisty. Byli sem deportováni Židé ze Slovenska, Francie, Nizozemí, Belgie, Jugoslávie, Německa i dalších zemí. Po příjezdu transportu na rampu v Birkenau se konala tzv. selekce, při které důstojníci SS rozhodovali o tom, kdo bude poslán přímo do plynových komor a kdo na práci do některého z pobočných táborů, jejichž cílem bylo tzv. Vernichtung durch Arbeit - vyhlazení prací.
Vězňové tyranii čelili odbojovými organizacemi, které jim pomáhaly opatřit léky a potraviny, dokumentovaly nacistické zločiny, pomáhaly při útěku a sabotážích, snažili se prosadit politické vězně do zodpovědných pozic a připravovaly se na povstání. Z Osvětimi uprchlo celkem 667 vězňů, z nichž bylo 270 dopadeno a popraveno. Díky útěku dvou Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolf Vrba), kterým se podařilo přejít na Slovensko, se tamější židovská obec a přes ni i celý svět dověděl o hrůzách dějících se v Osvětimi.
Ke konci války bylo třeba před postupující Rudou armádou skrýt stopy, a tak byly plynové komory a krematoria na Himmlerův rozkaz zničeny. Přesto armáda našla dostatek důkazů o spáchaných zločinech nacistů a 7650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů. V Osvětimi bylo odhadem zmařeno až 1,6 mil. lidských životů. Osvětim se stala symbolem nacistického konečného řešení židovské otázky, symbolem nelidskosti a genocidy. Po válce se v Polsku a ve Spolkové republice Německo konala řada procesů proti pachatelům zločinů z Osvětimi. V r. 1947 byl v Polsku odsouzen k smrti a popraven velitel Osvětimi Rudolf Höss. V témže roce se v Krakově konal proces proti 40 dalším pachatelům. Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo v l. 1963-1966 odsouzeno dalších 22 Němců za zločiny spáchané v Osvětimi.
