Blansko (u Kaplice) - papírna
Torzo bývalé ruční papírny ze 2. pol. 18. stol. u obce Blansko, 2 km V od Kaplice
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Blansko (u Kaplice) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 26.7.2011 |
Asi kilometr S od malé obce Blansko na Kaplicku v lokalitě zvané dodnes Na papírně najdeme ruiny bývalé ruční papírny. Původně jednopatrová šindelem krytá kamenná budova papírny byla postavena před mostem přes říčku Černou (dříve Černý potok, přítok řeky Malše) po pravé straně cesty na Soběnov v těsné blízkosti zdroje vody. Na levém břehu řeky byla papírna postavena záměrně, neboť pro výrobu papíru bylo zapotřebí velké množství čisté vody, kterou poskytovala jak řeka, tak četné horské potoky. Výroba papíru probíhala tradičním ručním způsobem, přičemž hlavní papírenskou surovinou byly staré hadry.
Hadry bylo nutné nejdříve roztřídit, vyprat a na holendru rozřezat na menší kusy. Holandr byl stroj opatřený kovovým válcem s noži, který se otáčel kolem své osy a řezal hadry připlavované pohybem vody. Toto zařízení vynalezené kolem r. 1720 patrně v Nizozemí nahradilo stoupy, pomocí nichž se původně hadry mělnily. Vzniklá cupanina se naředila vodou na řídkou kašovitou směs, která se z kádí nabírala na drátěné síto s rámem tvořící jakousi formu. Potřesením se papírovina rovnoměrně rozložila a přebytečná voda se nechala odtéct. Poté se papírovina překlopila na plstěný materiál a proces se opakoval. Tímto způsobem vznikl štos mokrých papírů proložený plstí zvaný pušt, který se následně vložil do lisu, a vytlačila se z něj přebytečná voda. Po vylisování se sejmuly jednotlivé archy papíru z plsti a daly se sušit. Každý arch byl opatřen značkou výrobce, tzv. filigránem.
Ruční papírnu nechal pro osobní potřebu a potřebu úřadu založit r. 1758 majitel novohradského panství hrabě Jan Buquoy. Nově zřízenou papírnu si pronajal Severin Pelikán, který zde působil do r. 1769. R. 1780 koupil papírnu za 3000 zlatých a roční činži 120 zlatých Jan Jindřich John z Rehberka. Již od svého vzniku papírna bojovala s nedostatkem výrobní suroviny, které byl neustálý nedostatek. Za výhradní odběr piva z vrchnostenského pivovaru v Kaplici získal sice Jan Jindřich povolení sbírat hadry z celého novohradského panství, přesto musel další hadry dovážet až z Pasova a Horních Rakous. Podle zprávy z r. 1782 byla papírna dobře vybavena, měla dostatek vody, disponovala asi 40 stoupovými tlukadly, jedním holanderem a vyráběla různé druhy tiskového a psacího papíru.
Po smrti Jana Jindřicha v r. 1790 provozovala řemeslo vdova Karolina za pomoci mistra Josefa Vogla, jenž pojal za ženu Karolininu schovanku Annu Krumbholzovou a s ní přejal r. 1795 i papírnu. Zpočátku vyráběl až 450 balíků různých druhů papíru a prodával jej především do Vídně. V následujících letech však produkce poklesla a v r. 1799 je již uváděno pouze 211 balíků. Sortiment však byl velmi pestrý, zahrnoval papír regálový, kancelářský, balicí, konceptní, savý a poprvé se začal vyrábět také nejpracnější a nejdražší papír poštovní. Zatímco 20 archů obyčejného papíru vyšlo na 3 zlaté a 20 krejcarů, za stejné množství poštovního papíru se platilo 36 zlatých.
Po smrti Josefa Vogla v r. 1833 provozovala výrobu jeho druhá žena Kateřina spolu se svým švagrem Jakubem Voglem. Někdy v této době byla papírna modernizována a rozšířena. Měla dvě čerpací kádě, lisy, varnu klihu, osm stoupových žump a již dva holandery poháněné vodními koly. Produkce dosáhla až 600 balíků různých druhů papírů ročně.
R. 1858 přešla ruční papírna na Šebestiána Faschingbauera, vnuka papírníka Vogla. O 10 let později koupil papírnu Jan Würz, kterou následně zdědil jeho syn Bedřich. Za Würzů se v papírně ročně vyrábělo cca 250 tisíc archů papíru za rok. Papír byl dodáván vrchnosti v Nových Hradech a prodával se do Vídně. Na začátku 20. stol. produkovala papírna hrubý papír vhodný na výrobu tlačených obrázků a balení. Provoz papírny byl zastaven na konci první světové války na přelomu l. 1917/1918 pro nedostatek surovin na výrobu.
Budovu nefunkční papírny koupil r. 1924 Berřich Gabriel, majitel koželužny v Kaplici a od něj ji posléze získalo zpět do svých rukou buquoyské panství. Objekt již ale nebyl dále využíván a do dnešních dob se z něj dochovaly jen obvodové zdi.
Bujanov - Muzeum koněspřežné dráhy
Slabošovka - rozhledna
