Černokostelecký zájezdní pivovár (Kostelec nad Černými Lesy) - pivovar
Malý restaurační pivovar v areálu černokosteleckého pivovaru s pivovarským muzeem, 10 km J od Českého Brodu
| Typ: | Pivovary |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Černokostelecký zájezdní pivovár (Kostelec nad Černými Lesy) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.pivovarkostelec.cz | |
| Návštěva: | 20.11.2011 |
Historie černokosteleckého pivovaru se začala psát r. 1489, kdy byla dosavadní ves Kostelec povýšena na městečko a získala právo várečné. Později měšťané o právo přišli a r. 1558 je již zmiňován pivovar vrchnostenský, založený zřejmě tehdejšími majiteli panství Slavaty z Chlumu a Košumberka. Třicetiletou válku přežil pivovar bez větší úhony, ačkoli tudy několikrát táhla drancující vojska. R. 1657 pivovar i s částí města vyhořel, ale jeho činnost byla záhy obnovena, jak dokládá zápis v zemských deskách z r. 1666. V r. 1677 byl dokončen urbář panství pořízený na příkaz Karla Eusebia z Liechtensteinu, v němž je pivovar podrobně popsán. Z textu lze vypočítat přibližný roční výstav, který v té době činil cca 4500 hl piva.
V 18. stol. vlastnila kostelecké zboží Marie Terezie z Liechtensteinu, provdaná vévodkyně savojská. Pivovar v této době dosáhl velkého rozkvětu a jeho produkce se zvýšila na více než 7000 hl piva za rok. Výrobní prostory však takovému množství přestávaly dostačovat a pivovar byl zřejmě v této souvislosti rozšířen. R. 1836 pivovar znovu vyhořel a zřejmě po tomto požáru byl založen pivovar nový na současném místě. O založení nového pivovaru ani o zániku starého se nedochovaly konkrétní záznamy, nicméně se soudí, že nový pivovar vznikl někdy mezi l. 1836-1841 a byl nejspíše budován na etapy. Do historie nového pivovaru se nejvýrazněji zapsali jeho nájemce Jindřich Oesterreicher a sládek Václav Budil. Jimi spravovaný pivovar dosáhl na konci 19. stol. ročního výstavu přes 20 000 hl piva, čímž naplnili výrobní kapacitu podniku. Ten musel být rozšířen a zmodernizován. Před první světovou válkou se produkce zvýšila na rekordních 25 000 hl piva ročně. Za války byla výroba značně utlumena a v r. 1924 byla ustanovena akciová společnost, která pivovar od Liechtensteinů odkoupila a znovu zmodernizovala.
Druhá světová válka se pivovaru přímo nedotkla, ale nedostávalo se surovin a výroba musela být zastavena. R. 1949 byl pivovar znárodněn a r. 1951 se stal součástí podniku Středočeské pivovary. O dva roky později přijal funkci sládka velmi schopný František Bílek, který si udělal jméno nejen v Kostelci, ale i v pivovaru ve Velkých Popovicích. V r. 1968 se kácovský pivovar osamostatnil, a ačkoli prosperoval, byla vypracována jeho přeměna na sodovkárnu. Plán se sice neuskutečnil, ale pivovar byl shledán prodělečným a jeho činnost byla omezována. R. 1984 nastoupil poslední černokostelecký sládek Milan Kaška, za něhož bylo v Kostelci r. 1987 vaření piva ukončeno. Spilka a sklepy byly ale dále využívány pro potřeby velkopopovického pivovaru. Nakonec převzalo veškeré pivovarské objekty město, které nemělo finanční prostředky na jejich údržbu, a pivovar začal chátrat.
V r. 2001 koupila silně zanedbaný areál pivovaru firma Dej Bůh štěstí s.r.o. se záměrem zřídit zde rozsáhlé pivovarské muzeum. Firma hledala vhodné skladovací prostory pro velké množství výrobních technologií a muzejních exponátů, které sváží ze zrušených pivovarských provozů po celé ČR. V bývalém černokosteleckém pivovaru tak bylo zřízeno rozsáhlé muzeum a část objektu byla adaptována na penzion a restauraci ve stylu první republiky s názvem Černokostelecký zájezdní pivovár. Společnost také dlouho zamýšlela obnovu výroby piva, což se na konci r. 2013 povedlo v rámci pokusného minipivovaru Šnajdr. Pivovar také provádí tzv. várky na objednávku, kdy si zájemce může pivo za odborného dohledu sám uvařit.
Areál černokosteleckého pivovaru se nachází pod zámeckým návrším na SV okraji města. Původně měl pivovar symetrickou trojkřídlou dispozici na způsob čestného dvora. Tuto podobu narušily mladší přestavby a úpravy. Dnes stojí souběžně s Českobrodskou ulicí patrové podélné křídlo s průjezdem vedoucím do prostorného nádvoří, v jehož středu je umístěn unikátní památkově chráněný mlat (žentour). Jeho základem je osmiboká dřevěná konstrukce krytá jehlancovou střechou. Celá konstrukce je obestavěna vnějším zděným ochozem. Mlat je zachycen na mapě stabilního katastru z r. 1841, byl tedy s největší pravděpodobností postaven již v 1. třetině. 19. stol. Na S straně dvora přiléhá k průjezdnímu křídlu budova bývalé varny, pod níž se dochovaly rozsáhlé pivovarské sklepy. V prostorách na J straně bývala sladovna, zaklenutá v suterénu křížovými klenbami na střední pilíře. Současnou podobu získal pivovar při přestavbě ve 20. letech 20. stol.
