Podlažice - kostel sv. Markéty
Barokní kostel postavený na místě zaniklého benediktinského kláštera v obci Podlažice, 15 km JV od Chrudimi
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Pardubický | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Podlažice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 23.8.2008 |
Vesnice Podlažice leží u městečka Chrást na Chrudimsku. Její nejvýraznější dominantou je barokní kostel sv. Markéty postavený v l. 1696-1721 na místě zaniklého benediktinského kláštera, v jehož zdech byla sepsána největší rukopisná kniha světa, tzv. Codex gigas (Ďáblova bible). Stavební aktivity spojené s rekonstrukcí kostela na konci r. 2003 byly impulsem pro zahájení archeologického výzkumu, který provedl Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s firmou Milan Čermák.
Podle pověsti žil kdysi v podlažickém klášteře mnich, který byl za svůj hříšný skutek odsouzen k zazdění za živa. Zoufale přemýšlel jak krutému trestu uniknout, a tak nabídl opatovi, že jako své pokání opíše za jedinou noc Písmo svaté do největší knihy na světě. Opat svolil a mnich začal psát. Zakrátko však poznal, že slíbil nesplnitelné. Nevěda si rady, zavolal na pomoc pekelníka a ten knihu dokončil. Jako výraz vděčnosti nakresli mnich do knihy podobiznu ďábla. I když mu byl trest prominut, život se mu změnil v peklo. Pronásledovaly ho výčitky, prchal z místa na místo. Po dlouhém bloudění klesl k soše Panny Marie a prosil ji za spásu své duše. Matka Boží ho vyslyšela a seslala anděly, aby s vládcem pekel svedly zápas a vymohly od něj úpis zpět. Boží poslové zvítězili a čertovskou listinu přinesli právě v okamžiku mnichovy smrti. Tak byla jeho duše spasena a andělé s ní odešli do nebe.
Zdejší klášter je poprvé připomínán r. 1159, ale založen byl pravděpodobně o něco dříve. Nekrologium kláštera uvádí jako zakladatele jistého šlechtice Vrbatu. Důležitá zpráva je dochována z r. 1245, kdy byl sedleckému klášteru zastaven Codex gigas s vyobrazením ďábla, dnes uložený ve Švédsku, kam se dostal jako válečná kořist na konci třicetileté války. Zánik zdejšího kláštera je pak spojen s husitským tažením do východních Čech na jaře r. 1421. Obnoven už nikdy nebyl. Již v 19. stol. byly při úpravách okolí kostela nalézány nejrůznější historické artefakty. První plošný odkryv na lokalitě provedl v l. 1908-1909 středoškolský profesor Plaček, z jehož dokumentace se nám dochoval celkový rekonstrukční plán kláštera a řada zajímavých nálezů, rozptýlených dnes po muzeích Chrudimska.
Během záchranného výzkumu se podařilo nalézt a prozkoumat několik desítek středověkých kostrových hrobů, relikt pravěkého pohřebiště, základy zdí původního kláštera i gotického a románského předchůdce dnešního kostela a zlomky architektonických článků. Tento výzkum je zatím největším archeologickým zásahem do Podlažického klášteřiště a objevené hroby představují největší dosud prozkoumanou skupinu z raného a vrcholného středověku na Chrudimsku. Za nejvýznamnější poznatky z archeologického výzkumu lze považovat odkryv více než patnácti reliktů kamenných zdí, které po propojení s Plačkovými plány významně upřesňují představy o uspořádání zaniklého kláštera.
Košumberk - zříceninaRychmburk - hrad
