Ronov (u Přibyslavi) - zřícenina
Zříceniny hradu pánů z Lichtenburka založeného na poč. 14. stol., 20 km V od Havlíčkova Brodu
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.novedvory.eu | |
| Návštěva: | 20.8.1996 |
Hrad byl založen na poč. 14. stol. pány z Lichtenburka, aby chránil cestu vedoucí údolím řeky Sázavy od Žďáru nad Sázavou k Německému Brodu. Název dostal podle erbovního znamení Ronovců - zkřížených ostrví (německy Rone). Hrad se poprvé připomíná r. 1329, kdy se po něm psal Smil z Ronova, potomek mocného rodu pánů z Lichtenburka, kteří již ve 2. pol. 13. stol. kolonizovali kraj horního Posázaví, tedy v době, kdy česká část Českomoravské vrchoviny byla zachvácena stříbrnou horečkou.
Po Smilově smrti r. 1355 drželi Ronov jeho synové Čeněk a Zdeněk z Ronova. Od 2. pol. 14. stol. byli zároveň majiteli hradu Letovic a městečka Borové. Záhy potom Smilovi synové k ronovskému hradu připojili městečko a hrad Přibyslav. Když se před r. 1360 dělil majetek jejich otce, obdržel Zdeněk z Ronova hrady Ronov a Přibyslav s borovským zbožím a jeho bratr Čeněk Letovice na Moravě.
Za Zdeňkovy vlády na hradě Ronově se v r. 1366 připomíná purkrabí Petr. Po Zdeňkově smrti postoupila jeho dcera Anna ronovské panství strýci Čeňkovi z Ronova a Letovic. Ten na hradě Ronově v r. 1381 založil kapli Nanebevzetí Panny Marie a pro vydržování hradního kaplanství věnoval kaplanovi ves Čachotín. Po Čeňkově smrti kolem r. 1390 náležel Ronov jeho nejstaršímu synovi Zikmundovi z Ronova a Letovic až do r. 1397, kdy spojené ronovskopřibyslavské panství zdědil jeho mladší bratr Smil. Po Smilově smrti v r. 1405 převzal Ronov s Přibyslaví nejmladší Smilův bratr Čeněk z Ronova a Letovic. Avšak sympatie Čeňka i jeho bratra Hynka z Letovic s nepřáteli husitů i jejich přímá účast při tažení Kutnohorských proti městu Chotěboři v r. 1421 znamenaly i konec hradu Ronova, který byl při obléhání Přibyslavi 7. října 1424 dobyt husitským vojskem. I když byl ronovský hrad poškozen, mohlo se v něm dále bydlet. Přesto jej ronovšti páni před r. 1444 prodali Hynce Ptáčkovi z Pirkenštejna. Od této doby až do r. 1515, kdy hrad byl připojen k polenskému panství, byl stále ještě v dobrém stavu. Avšak v r. 1538 se uvádí již jako pustý.
Ronov byl postaven na skalnatém ostrohu, ze tří stran obtékaném Losenickým potokem. Ze severu chránil hrad ve skále vytesaný příkop o hloubce 23 m a šířce 38 m. Z ostatních stran byl hrad obklopen rybníkem, který napájel uměle vytvořený příkop. Ke hradu se přijíždělo od jihu po hrázi rybníka a dále přes příkop, kde stával padací most. Nad dolními hradbami se vypínal vlastní hrad. Hradní dvůr obklopoval obdélný palác, při jehož nároží stála čtyřhranná dvoupatrová věž.
