Tyršova rozhledna (Rozálka) - rozhledna
Dřevěná rozhledna z 1. pol. 20. stol. na Kapelském vrchu nad městem Žamberk, 15 km S od Ústí nad Orlicí
| Typ: | Hory a rozhledny |  |
| Kraj: | Pardubický | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Tyršova rozhledna (Rozálka) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamberk.cz | |
| Návštěva: | 29.9.2017 |
Město Žamberk, považované za vstupní bránu Orlických hor, leží v Letohradské pahorkatině, která z geomorfologického hlediska náleží většímu celku Podorlické pahorkatiny. Při JZ okraji města se do výšky 468 m n. m. klene nezalesněné mírně ukloněné návrší v podobě kuesty z křídových slínovců s dřevěnou Tyršovou rozhlednou a raně barokní morovou kaplí sv. Rozálie z r. 1682.
Záměr postavit na Kapelském vrchu vyhlídkovou věž v rámci plánů na zkrášlení okolí města vzešel od Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku již na konci 20. let 20. století. Při výběru konstrukčního řešení věže ovlivnil komisi zajímavý projekt rozhledny Hýlačka, vystavěné v r. 1920 v podobě husitské hlásky odborem Klubu českých turistů u jihočeského Tábora. Komise si od autora projektu, profesora pražské techniky Theodora Petříka, vyžádala její plány, které pro stavbu Rozálky posléze upravil Oldřich Kočí.
V září 1932 požádala cizinecká komise za předsednictví Vlastimila Jireše, obuvníka v Žamberku, Městský úřad o stavební povolení. Žádost byla sice kladně vyřízena, ale komise neměla finanční prostředky k zakoupení pozemků. Ty získala až v r. 1933 z prostředků města, když už rozhledna stála. Pozemek na cestu k rozhledně zaplatil místní Rotary klub, jehož nákladem byla údajně postavena i vlastní věž. Doklady o tom se ale bohužel nedochovaly. Slavnostní otevření rozhledny, pojmenované oficiálně po zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi, proběhlo 28. 10. 1932 za proslovu předsedy komise cestovního ruchu Vlastimila Ježka a K. St. Kašpara, starosty Orlické župy KČT.
Prvním výběrčím na rozhledně se stal pan Exner za fixní měsíční plat 30 Kč. K tomu měl 20% provizi z prodaných vstupenek a směl na rozhledně nabízet občerstvení. O vzrůstající oblibě, ale také počátečních obtížích rozhledny jako výletního cíle svědčí žádost hostů z r. 1935 „o nutnosti postavení klosetu na Rozálce, zvláště potřebném pro ženy“. Žádosti vyhověl stavebník Pecháček, který v následujícím roce zhotovil návrh na suché klosety, a sice 2 pro ženy a 1 s pisoárem pro muže v dřevěném přístřešku s pultovou střechou. Návrh byl ještě téhož roku realizován. Rozálka ale nesloužila jen jako výletní cíl, po mnoho let byla využívána také jako strážní bod, odkud se hlídala okolní pole před požáry.
Dvacet metrů vysoká rozhledna s kamennou podezdívkou má půdorys tvaru protáhlého šestiúhelníku se vstupem a čtyřmi okny a je orientovaná delšími stranami ve směru S-J s osami 7,5 m a 8 m. Dřevěná konstrukce rozhledny obsahuje hlavní vyhlídkové patro ve výšce 16 m, do nějž vede 62 dřevěných schodů. Oproti Hýlačce je Rozálka o něco vyšší, a tak má ještě druhou, prostorově velmi omezenou vyhlídkovou plošinku těsně pod střechou, vhodnou pro maximálně 3-4 dospělé osoby. K ní je třeba zdolat dalších 16 příkrých schodů.
Původní střešní krytinou byl šindel nahrazený v r. 1957 eternitovými šablonami o rozměrech 25 x 25 cm. V l. 2004-2005 proběhla rekonstrukce rozhledny, během níž byla přivedena elektřina, vstupní prostor doplnil dřevěný strop, bylo zpevněno schodiště a vyměněna okna. Ve středu hlavního vyhlídkového patra přibyla kovová rozhledová růžice s popisem panoramatických výhledů podle grafického návrhu RNDr. Jana Vítka. R. 2011 došlo na opravu podhledů a výměnu poškozených prken. Přitom se našlo dřevěné záklopní prkno s nápisy dokumentujícími průběh stavby v r. 1932. Dnes je prkno vystaveno v přízemí rozhledny, které slouží jako malý výstavní prostor. Během r. 2015 proběhla renovace opláštění rozhledny a dřevo bylo ošetřeno ochranným postřikem pro dřevokaznému hmyzu, plísním a houbám.
Rozhledna nabízí především působivý výhled na pásmo Orlických hor se Suchým vrchem tvořícím historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Na něj navazuje skupina Králického Sněžníku, vidět je i polská Černá hora. Za příznivého počasí spatříme i Krkonoše se Sněžkou.
Na rozdíl od Hýlačky, která v r. 2012 podlehla ničivému požáru a musela být stržena, se Rozálce veškeré katastrofy vyhýbají a může tak svou bývalou jihočeskou „kolegyni“ alespoň připomínat.
