Slavín - zámek

Zámeček postavený v maurském slohu nad obcí Tupadly, 10 km S od Mělníka


Typ:Zámky a zámecké stavby slavin
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: --
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.samadhi.cz
Návštěva:18.2.2007


Přibližně na místě dnešního zámečku stávala tvrz jménem Kostelec, o jejíchž osudech však před r. 1542 není nic známo. Od poč. 16. stol. byl majitelem Kostelce rod Holanů z Jiljova, o jehož jednom členu se činí zmínka r. 1532. O deset let později bratři Jan, Václav a Jindřich Holanové po požáru desek zemských přiznali, že jsou v držení tvrze Kostelec s dvorem a mlýnem, z části obce Želíz, a že to vše měli po svém otci. Krátce po té se statek přes Aleše Knoblocha z Pirnstorfu dostal do majetku zámožných Belviců z Nostic a byl spojen s Liběchovem. V r. 1615 připadla tvrz jako dědictví cítovskému Janu Kryštofu Belvicovi, který byl pro účást na stavovském odboji proti císaři odsouzen k manství. Tvrz nakonec r. 1630 prodal Jiřímu Malovcovi z Chýnova a Kostelec i Tupadly tak natrvalo připadli k Liběchovu.
Za třicetileté války byla tvrz patrně zničena, neudržována se postupně rozpadla a s výjimkou dvora zanikla. Nové období se začíná psát až na poč. 19. stol. s libochovickými pány Weithy. Antonín Weith zrušil i existující dvůr a na jeho místě na vysokém ostrohu nad tokem Liběchovky zahájil v r. 1840 výstavbu zámečku Slavín. Uvnitř budovy mělo být umístěno 24 soch významných českých osobností. Slavín se měl stát protiváhou německé Wallhalle. A. Weith sochy objednal u Ludwiga Schwanthalera v Mnichově, a ten jich v l. 1847-1867 dodal osm. Sochy na místo určení však nikdy nedorazily. Finanční potíže, do kterých se Weith dostal, i jeho pozdější odklon od českých vlastenců způsobily, že stavba pokračovala velmi pomalu a nakonec byla i zastavena. Ze zamýšlených 4 věží zůstala jen jediná. Jedná se o centrální osmibokou stavbu postavenou v pseudorománském slohu, s hranolovou věží s cimbuřím, jenž je zdobena orientálním, tzv. maurským, dekorem. Weith přese vše zamýšlel stavbu dokončit, v tom mu ale zabránila smrt r. 1853.
Po odprodeji liběchovského panství zůstal Slavín ještě nějaký čas majetkem rodu Veithů, později zde byl zřízen ústav školských sester a přistavěna kaple. V době socialistického zřízení byl v areálu umístěn Výzkumný ústav půdy. Mezi posledními majiteli to byl hlavně pan Mašek, který zahájil rozsáhlou rekonstrukci, kterou kvůli úmrtí nedokončil. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a slouží jako buddhistické meditační centrum Samadhi.
Osm hotových soch - Libuše a Přemysl, Přemysl Otakar II. a Václav I., Eliška Přemyslovna, Jiří z Poděbrad, Arnošt z Pardubic a Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic stojí dnes v nadživotní velikosti a v provedení z ušlechtilého kovového materiálu ve vstupní hale Národního muzea v Praze. Rozsáhlý komplex několika budov se skládá ze samotné budovy zámecké rezidence (jednopatrová budova z r. 1850 s rozsáhlým sklepením), vily (z r. 1930), hospodářské budovy (zděný objekt s dřevěnou přístavbou), špejcharu (dvoupatrová hospodářská budova ze 17. stol.), věže a zahradního domku. Stavby obklopuje jednohektarový park.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.445484 E14.476386

Navštívená místa v okolí:
Přírodní zajímavostiČertovy hlavy - skalní reliéf
Zámky a zámecké stavbyDolní Beřkovice - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeHarasov - skalní lokalita
Hrady, zříceniny, tvrzeKlemperka - skalní lokalita
Zámky a zámecké stavbyKokořín - zámek
Zámky a zámecké stavbyVidim - zámek


Zdroj: www.hrady.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky