Sovinec - hrad
Hrad a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km J od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Sovinecké vrchovině
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Moravskoslezský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Sovinec | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hradsovinec.cz | |
| Návštěva: | 7.7.2007 |
Sovinec, nejrozsáhlejší hradní komplex na Bruntálsku, je situovaný na výrazné ostrožně v horském údolí Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce asi 550 m, poblíž historické vedlejší cesty, spojující Moravu se Slezskem.
Hrad založili před r. 1332 bratři Pavel a Vok z moravského rodu Hrutoviců, kteří se od r. 1348 nazývali po hradu "páni ze Sovince". Po smrti Pavla získali hrad jeho synové, kteří za husitských válek stáli střídavě na straně Zikmunda i husitů. Na Sovinci se měla dokonce konat schůzka Prokopa Holého s kandidátem na český trůn Zikmundem Korybutovičem z jagellonské dynastie. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali r. 1492, byl hrad rozšiřován a upravován. Tyto přestavby vtiskly Sovinci gotický charakter.
R. 1543 koupil panství a hrad Sovinec Kryštof z Boskovic. Boskovičtí však na Sovinci až na výjimky nepobývali. Hrad byl ale sídlem úřední správy panství, jehož hospodářskému rozkvětu byla věnována náležitá péče. Do r. 1576 byla osazena řada pustých vsí, začal pracovat druhý hamr, rozšířilo se dolování. Proto byly na hradě prováděny i větší stavební práce. Renesančně byly přestavěny oba paláce na 5. nádvoří, v severním paláci byl zbudován slavnostní tzv. boskovický sál.
Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice vlastnícího hrad od r. 1578 a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího. Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu - polygonální bašta Remter, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Hospodářsky vzkvétající panství zařadilo Jana st. Kobylku z Kobylího mezi významné členy moravské stavovské obce. Aktivně se zúčastnil stavovského povstání - byl členem direktorské vlády, defenzorem a přísedícím zemského soudu. Po bělohorské porážce hrozila Janu st. Kobylkovi z Kobylího konfiskace majetku. Na přímluvu velmistra Řádu německých rytířů, vratislavského biskupa arcivévody Karla, kterému slíbil Sovinec prodat, a díky "půjčce" císařské komoře byl v r. 1621 císařem omilostněn. R. 1623 pak byl nucen prodat Sovinec Řádu německých rytířů.
Obsazení hradu Dány r. 1626 bylo impulsem pro rozsáhlé opevňování hradu. Do r. 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány další hradební zdi, příkopy i předsunutá věž. Takto vybudovaná opevnění hradu jsou nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích. Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do r. 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Význam hradu v následujících letech klesal a po požáru r. 1784 byly provedeny jen nejnutnější úpravy. Ve 40. letech 19. stol. zde byl řádový seminář a od r. 1867 lesnická škola. Za 2. světové války byl hrad vězením a základnou jednotky SS, v r. 1945 opět vyhořel. Poté byl zestátněn a v současnosti je postupně rekonstruován.
