Spišský hrad - hrad
Majestátní zřícenina jednoho z nejrozsáhlejších hradních komplexů na Slovensku na vrcholu travertinového bradla, 20 km SV od Spišské Nové Vsi
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Košický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Spišský hrad | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.spisskyhrad.com | |
| Návštěva: | 26.8.2009 |
Spišský hrad tvoří se Spišským podhradím a Spišskou kapitulou souvislou historickou a sídelní jednotku. Její situování pod horským průsmykem Branisko při trase prastaré cesty navazovalo na husté prehistorické osídlení z mladšího paleolitu, neolitu, eneolitu a období halštatského. Na přelomu letopočtu se na hradním návrší objevuje rozlehlé laténské opevněné sídliště přerůstající svým osídlením plochu pozdějšího středověkého hradu. Následné slovanské osídlení se lokalizovalo na sousední planině vyvýšeného Dreveníka v podobě rozlehlého hradiště.
V souvislosti se začleněním slovenského území do uherského státu osídlení na hradním vrchu v průběhu 12. stol. zintenzívnělo. Centrum půdorysu románského župního hradu tvořila neobvykle mohutná válcová obytná věž s vnějším průměrem 22,5 m stojící ve středu opevnění, které se rozkládalo na nejvyšším bodě hradního bradla. Pravděpodobně k této stavbě se váže i první nepřímá písemná zmínka o hradě z r. 1209. Věž byla krátce po svém vzniku zničena pravděpodobně tektonickou poruchou a ve 13. stol. nahrazena dnešní věžní postavenou v její těsné blízkosti. V 1. třetině 13. stol. byl na šíji bradla v mohutném opevnění postaven prostorný poschoďový románský palác, krátce na to vznikla i hradní kaple situovaná v centrální poloze, která sloužila županovi a nejspíše i proboštovi, který se usídlil na úpatí hradu ve věžové stavbě v prostoru dnešního středního nádvoří.
Spišský hrad byl jedním z mála, který odolal ničivému tatarskému vpádu r. 1242. Nejdříve však bylo zesíleno jeho opevnění. Na stavebních pracích ve 13. stol. se podíleli severoitalští mistři, kteří pracovali i na stavbě Spišské kapituly a v blízkých Spišských Vlachoch, které po nich byly i pojmenované. Ve 14. stol. přibylo k hradu nové velké nádvoří. Dolní hrad, který byl sídlem Jiskrových vojsk v 15. stol., byl vymezený hradební zdí, dvěma obytnými věžemi a vstupní věží. Do centra prostoru byla umístěna samostatná pevnůstka. Ve 2. pol. 15. stol. se noví majitelé hradu Zápolští pokusili o přeměnu horního hradu na šlechtické sídlo. Jejich tři po sobě následující přestavby a úpravy doplnili hrad o nové budovy a o kapli, kterou postavili na volném prostranství na nádvoří.
V období renesance patřil hrad Thurzovcům a Csákyovcům, kteří doplňovali horní hrad stále novými stavbami. Změnili vstup a přizpůsobili hrad na dělovou obranu. Arkádou a pavlačemi v nádvořích horního hradu se snažili sjednotit hradní architekturu, přičemž změnili i funkci starších budov na hospodářské. Po smrti Štěpána Csákyho začal hrad pomalu chátrat a jednotliví členové rodiny se postupně stěhovali do pohodlných zámků a kaštielů. Přesto hrad ještě na poč. 18. stol. odolal obléhání Thökölyho a v době ohrožení povstalci Františka II. Rákócziho ho dokonce naposled opevnili. Nedostatečně udržovaný hrad podlehl v r. 1780 požáru, který strávil veškeré dřevěné a smíšené konstrukce a navždy ho změnil v ruinu.
Přestože aktivity směřující k poznávání a záchraně zříceniny začaly už na sklonku 19. stol., s celkovou konzervací a hloubkovými výzkumy se začalo až r. 1969. Díky jim byl Spišský hrad konečně zabezpečen a zpřístupněn veřejnosti.
Chaty a chalupy Slovenský ráj - ubytování na Slovensku
Dreveník - národní přírodní rezervace
