Sprašová rokle u Zeměch - přírodní památka

Významná geologická lokalita chráněná od r. 1986 jako přírodní památka, 4 km JZ od Kralup nad Vltavou

Typ:	Přírodní zajímavosti
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Sprašová rokle u Zeměch
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	6.4.2006, 26.4.2009

Na jižním konci obce Zeměchy začíná za posledními domy legislativně chráněné území označované jako Sprašová rokle o rozloze 1,5 ha a nadmořské výšce 195-214 m. Představuje jeden ze dvou sprašových profilů umožňujících ve středočeské oblasti studium relativně úplného sledu sedimentů posledního glaciálního cyklu.
Rokle je vyvinutá jako mladý erozní zářez na staré úvozové cestě, který v délce asi 350 m zasahuje v průměru 5-10 m pod úroveň okolního terénu. Nejvyšší sprašová stěna dosahuje výšky 19 m. Na obou stranách rokle, zvláště pak ve střední části severní stěny, vystupují fosilní půdy. Spraš se zde ukládala asi 200 tisíc let a střídání dob ledových a meziledových je zde patrné v podobě světlých a tmavých pruhů půdy.
Rokle prořezává plochou sprašovou dunu orientovanou zhruba V-Z směrem, jejíž střed se nacházel přibližně v místě současné nejvyšší stěny. Od ní se vrstvy sklání na obě strany k V i Z. Podloží duny leží asi 4 m pod dnešním dnem rokle. Je tvořeno rozpadavými karbonskými arkózami, na kterých spočívají žluté písky a drobné štěrky terasy Knovízského potoka. Poloha pod dnem údolí je tvořena nahnědlými, kompaktními, částečně dekalcifikovanými a hydromorfně postiženými sprašemi obsahujícími písčité splachy. Pravděpodobně jde o přeplavené váté písky. Nade dnem rokle je odkryta spraš předposledního cyklu. Je tvořena vcelku homogenním souvrstvím žluté vápnité spraše, ve které se objevují difuzní polohy načervenalé spraše a tenké písčité vrstvičky. Na navětralé stěně je patrné dělení na vrstvičky o mocnosti 3-5 cm, svědčící na jednorázové písečné bouře začínající pískem a pokračující zjemňující se prachovou frakcí. V odkrytém profilu byly rovněž nalezeny sedimenty sezónních mokřadů.
Na mnoha místech lze ve spraších zaznamenat stopy bioeroze. Jde o tunely bezobratlých vyplněné kompaktní spraší, duté tunely interpretované jako kořenové stopy, stopy hmyzu, stopy po činnosti ptáků a savců.
Nejcennější jsou zbytky stepní vegetace na okrajích rokle a na teráskách. Roste zde např. kozinec bezlodyžný a cizrnolistý, pelyněk pontický, hlaváček jarní, modřenec tenkokvětý, višeň křovinná a hvězdice chlumní, z dřevin převládá jasan a akát. JZ část tvoří lesní porost s převahou javoru, dubu a akátu s hájovou květenou v podrostu. Žijí zde společenstva stepních bezobratlých, především blanokřídlého hmyzu, vzácný je sklípkánek a z měkkýšů suchomilka. Území je ohroženo rychlým zarůstáním dřevinami. V r. 1993 byl proto v rokli proveden rozsáhlý asanační zásah, při němž byly smýceny téměř všechny dřeviny a profil rokle byl uvolněn a prosvětlen. Přírodní památka patří k opěrným bodům evropské sprašové stratigrafie.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.226295 E14.265972

Navštívená místa v okolí: