Staré Hrady u Libáně - zámek

Renesanční zámek přestavěný v l. 1571–1573 z původní tvrze, 15 km JZ od Jičína

Typ:	Zámky a zámecké stavby
Kraj:	Královehradecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Staré Hrady u Libáně
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.starehrady.cz
Návštěva:	5.7.2009

Ves Staré Hrady se pod svým původním názvem Stará poprvé připomíná r. 1340, kdy ji Arnošt ze Staré, odkázal s městečkem Libání a třemi dalšími vesnicemi své manželce Adličce. Arnošt ze Staré zemřel v r. 1342 a statek zdědili jeho synové Bohuš, Arnošt (pozdější první pražský arcibiskup) a Smil z Pardubic. V r. 1358 převzal Starou jejich nejmladší bratr Vilém ze Staré a později ji spolu s ním vlastnil ještě jeho mladší syn Smil Flaška z Pardubic. Za těchto majitelů je r. 1384 poprvé zmíněn ve Staré hrad. Byl vybudován nejspíše mezi l. 1340-1384 na nevysokém návrší uprostřed obce. Hrad, k němuž byl později přistavěn renesanční zámek s figurálními sgrafity, nese známky Petroparléřské hutě. Jádrem původního hradu byl dvoupatrový gotický palác obdélníkového půdorysu, zčásti zachovalý v Z křídle nynějšího zámku.
V r. 1384 začaly spory mezi Vilémem ze Staré a jeho synem Smilem Flaškou z Pardubic na jedné straně a královskou komorou na straně druhé o starohradské panství, které na základě blíže neznámých okolností bylo považováno za odúmrť po Vzňatovi ze Skuhrova, jež měla připadnout králi Václavovi IV. V souvislosti s těmito spory se také hrad poprvé připomíná. Vilém ze Staré a Pardubic panství uhájil, ale jeho syn Smil Flaška prodal v r. 1393 hrad Pavlovi z Jenštejna. Od Pavlova syna Jana z Jenštejna koupil v r. 1418 panství Jan Kostelák z Kostelce. V průběhu 15. stol. se majitelé Staré rychle střídali, až ji v r. 1503 získal od Jana z Valdštejna Jan Rašín z Rýzmburka, jehož stejnojmenný vnuk prodal r. 1567 pro finanční obtíže starohradské panství Kryštofovi z Lobkovic. Tehdy se poprvé uvádí hrad pod názvem Staré Hrady.
Kryštof postoupil v r. 1571 Staré Hrady jako zástavu slezskému šlechtici Jiřímu Pruskovskému z Pruskova. Nový majitel přistoupil k přestavbě gotického hradu v renesanční zámek. K původnímu gotickému paláci byla přistavěna trojkřídlá dvoupatrová renesanční budova vytvářející spolu s původním palácem čtyřkřídlou dispozici kolem nevelkého nádvoří. Budova zaujala pravděpodobně místo původního hospodářského příslušenství hradu. Renesančně byl upraven i původní gotický palác.
V podobě, kterou dostal zámek za Jiřího Pruskovského, se v podstatě zachoval dodnes. Jiří Pruskovský zemřel r. 1584 a o majetek se rozdělili jeho dva synové. Starohradské panství připadlo Oldřichovi Desiderovi Pruskovskému. Ten jej však záhy zadlužil. Po jeho smrti získal Staré Hrady jeho hlavní věřitel Vilém z Lobkovic, který je postoupil své manželce Kateřině Benigně. Kateřina prodala panství Albrechtovi z Valdštejna, po jehož smrti připadlo královské komoře a poté bylo darováno jako náhrada za nevyplacený žold Jindřichovi Šlikovi z Holiče. Krátce poté začal význam Starých Hradů upadat, vrchnost sídlila v Kopidlně nebo Jičíněvsi a zámek se měnil v hospodářskou budovu.
Kolem r. 1700 dal vnuk Jindřicha Šlika František Josef barokně přestavět vstupní hospodářskou budovu, čímž byl porušen její původní renesanční ráz. V místech bývalého opevnění byly postaveny nové hospodářské budovy a v 18. stol. přibyl pivovar. Zámecké budovy sloužily jako sklady nebo zůstávaly prázdné. K poslední větší opravě došlo na poč. 19. stol. za Františka Jindřicha Šlika. Tehdy byla předhradní vstupní budova upravena klasicistně. Od té doby byly prováděny jen nejnutnější udržovací práce. Na konci 19. stol. byl pivovar zrušen a zřítilo se nejstarší Z křídlo. Majetkem Šliků zůstal zpustlý zámek až do r. 1906, kdy zemřel Ervín Šlik.
V r. 1921 při první pozemkové reformě se stal zámek majetkem ČSR. Po r. 1948 jej vlastnilo JZD. Teprve v r. 1960 byla z iniciativy obce zahájena jeho oprava, prováděná většinou svépomocnými akcemi. Od r. 2007 patří zámek manželům Sukovým, kteří jej postupně rekonstruují. V r. 2008 zámek poprvé zpřístupnili veřejnosti a umístili sem svou sbírku předmětů a mobiliáře z období vlády Františka Josefa I. V zámku se též nachází literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.386348 E15.213709

Navštívená místa v okolí: