Vrbice - obec

Vinařská obec ve Velkopavlovické vinařské oblasti s dochovanými sklepními uličkami, 15 km V od Hustopečí

Typ:	Města, lidová architektura
Kraj:	Jihomoravský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Vrbice
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.vrbice.cz
Návštěva:	20.7.2009

Nejstarší zmínka o Vrbici je na listině olomouckého biskupa Roberta z r. 1222. Obývali ji svobodní lidé s povinností strážní a vojenské zemské služby. Snad válka nebo mor vylidnily zdejší stavení. Poté přišli němečtí osadníci a zakložili novou ves. Podle zakladatele nesla jméno Michelsdorf. Od pol. 14. stol. se o vsi na strážním vrchu mluví a píše opět jako o Slovany obydlené Vrbici. Název Vrbice, německy Wurbitz, je odvozen od velkého množství vrb, které zde rostly.
R. 1356 vlastnil obec Vratislav z Vrbice a r. 1381 Hrzka z Želevic, po něm bratři ze Soběbřich, Jindřich z Višňového a Protivec ze Zástřizl. R. 1512 byla v majetku Kuna z Kunštátu. Poté Vrbice náležela k panství čejkovickému. Po Bílé hoře přešly Čejkovice spolu s Vrbicí do vlastnictví jezuitů a po zrušení řádu přikoupil Josef II. panství k Hodonínu. Na "Stráži" od r. 1839 stával větrný mlýn. Zde se také střídaly stráže, které upozorňovaly v čase nepokojů lid na blížícího se nepřítele. V r. 1843 téměř celá ves lehla popelem. V l. 1850-1960 obec administrativně příslušela k okresu hustopečskému, vyjma l. 1938-1945, kdy náležela židlochovickému okresu a později k hodonínskému. Osvobozena Rudou armádou byla Vrbice 14. dubna 1945.
Dominantou obce je farní kostel sv. Jiljí vystavěný v l. 1913-1920 bratrstvem sv. Jiljí v pseudorománském slohu s 36 m vysokou věží. R. 1936 byla obsazena i fara. Prvním farářem na Vrbici se stal František Drábek. Podle pokynů 2. vatikánského koncilu získal interiér kostela novou tvář péčí Oldřicha Zburníka podle návrhů architekta Viktora Dohnala.
Vrbice patřila odedávna mezi přední vinařské obce jižní Moravy. Přírodní podmínky pro pěstování vinné révy jsou zde ideální. Mírné svahy s jižními expozicemi mají dobré půdní i klimatické podmínky. Jsou chráněny před studenými větry od severu a ozařovány sluncem po celý den, rodí svérázná a zdravá vina.
Dnes je v obci 130 ha vinic. Nejlepší jakosti dosahují odrůdy: Neuburg, Vlašský ryzlink, Veltlín zelený, Tramín, Sauvignon a Müller Thurgau. Z modrých odrůd pak: Vavřinecké, Frankovka, Portugal, a začíná se rozšiřovat Zweigeltrebe. Podle labužníků vín se Vrbice poslední dobou stává centrem nejkvalitnějších červená vín. Vinice se rozkládají v tratích Široký, Záhumenice, Strážka, Šudoněk, Krátký, Dlúhý, Ochoze a U Boží muky.
Dvě lokality vrbických sklepů stojících v sedmi patrech byly budovány s odstupem několika století a svým vzhledem i charakterem se značně liší. Starší kolonie Na sklepech, která tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, vznikala d 2. pol. 17. stol. a dnes je součástí vesnické zástavby. Většinou jde o kamenná patrová stavení se zapuštěnými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Rovné stropy lisoven jsou obvykle trámové, ke sklepu vykrouženému v hlíně vede svažitá spojovací chodba. Podle legendy byly stavby propojeny podzemními chodbami s čejkovickou tvrzí a v dobách loupeživých nájezdů sloužily jako úkryt místním obyvatelům.
Známější lokalitou jsou vinné sklepy Stráž. První chodby se zde začaly budovat na přelomu 18. a 19. stol., lisovny s kamenným průčelím byly k podzemním chodbám přistavěny v polovině minulého století. Presúz, vstupní část sklepa, je vybudován z vytěženého kamene a má kamennou štítovou stěnu, mnohdy řešenou ze dvou druhů kamene nebo v kombinaci s cihlou. Místní zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku. Ušlechtilá černá plíseň na stěnách sklepa svědčí o stabilním prostředí, které víno potřebuje ke svému zrání.
Plže Na Stráži vykopané ve stráních slepencové skály pod kostelem, byly vyhloubeny v pěti patrech nad sebou a každé z pater má svůj vlastní název: Na vyhlídce, Podkova, Pod kostelem, Pod větřákem, Pod novýma. Vzácně jednolitý ráž areálu vytvořil zedník František Michna v 50. a 60. letech 20. stol.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.917444 E16.899097

Navštívená místa v okolí: