Weesenstein - zámek
Původně gotický hrad postavený nad údolím říčky Müglitz k ochraně obchodní stezky, 17 km JV od Drážďan
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Weesenstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.schloss-weesenstein.de | |
| Návštěva: | 1.5.2014 |
Hrad Weesenstein se v písemných pramenech objevuje prvně v r. 1318 v listině, vydané na hradě Wartburg, která zmiňuje "Weysinberg, dem huse" v držení Otty III., purkrabího z Donína. Pozemky v okolí hradu získali Donínové r. 1275 jako věno dcery míšeňského purkrabího Meinhera III., manželky Otty staršího z Donína. Patrně tehdy založili na konci ostrohu obtékaném říčkou Müglitz opevněnou lokalitu, která byla předsunuta jejich sídelnímu hradu Dohna (Donín), ležícímu 2 km po proudu řeky. Hrad byl ve vlastnictví Donínů do r. 1402, kdy jej v důsledku donínských válek zabavil míšeňský markrabě Vilém I. a r. 1406 jej udělil lénem rytíři Güntherovi z Bünau, který v jeho službách vzpurný hrad o rok dříve dobyl. Rod rytířů z Bünau pak držel hrad po 13 generací až do r. 1772.
Během husitských válek byl hrad r. 1429 poničen. V chebské smlouvě z r. 1459 byl Weesenstein označen jako dědictví české koruny. Významným členem rodu byl Rudolf II. z Bünau, který rozšířil weesensteinské panství a r. 1534 koupil i český Děčín. Za třicetileté války bylo panství několikrát vydrancováno táhnoucími vojsky.
R. 1772 byly finanční možnosti rytířů z Bünau vyčerpány a Rudolf VI. z Bünau prodal Weesenstein baronce Johanně Christianě von Uckermann, manželce hesenského tajného rady a poštovního ředitele Johanna Jacoba. Další ránu dostalo panství za napoleonských válek, především v r. 1813, kdy tudy postupovala francouzská, rakouská a ruská vojska.
R. 1830 koupil zámek král Anton Dobrotivý. Saským panovníkům pak sloužil jako privátní rezidence až do r. 1917, kdy jej odkoupil obchodní rada Alwin Bauer. R. 1934 převzal zámek Saský zemský vlastenecký spolek. Za druhé světové války byly na zámku ukryty umělecké předměty z drážďanských muzeí a po ní sloužil jako nouzový útulek pro obyvatele vybombardovaných Drážďan. V r. 1952 bylo na zámku zřízeno muzeum a r. 1992 převzal zámek Svobodný stát Sasko. Při ničivé povodni v r. 2002 byla zničena část zámecké zahrady. Následky jsou patrné dodnes.
Hrad Weesenstein byl postaven na svorové skále obtékané říčkou Müglitz k ochraně staré obchodní stezky směřující od Míšně přes Liebstadt do Čech. Původní kamenný hrad purkrabích z Donína stával na vrcholu skály a zčásti se dochoval ve zdivu dnešního tzv. Horního zámku. Jednalo se o hrad bergfritového typu nevelké dispozice, který obsahoval okrouhlou věž, palác a obvodovou hradbu. Bergfrit, i když značně přestavený, se dochoval dodnes a je nejvýraznějším pozůstatkem středověkého donínského hradu. Na SZ straně skalní plošiny se nacházel palác, postupně rozšiřovaný a zvyšovaný až do dnešní podoby. Hrad chránila obvodová hradba vedená nepravidelně v závislosti na tvaru skalního podloží.
Obranyschopnost hradu posilovaly dva parkány na JZ a JV. Úzký JZ parkán zvaný "Felsengang" sloužil nejen k obraně, ale i jako přístup do hradního jádra a byl vybaven dvěma branami. Široký šíjový příkop překlenoval padací most, přes nějž od JV vedla do hradu přístupová cesta. Nejstarší část hradu, označovaná dnes jako Horní zámek, si navzdory všem přestavbám uchovala svůj obranný charakter.
Během 16. stol. nechali rytíři z Bünau středověký hrad přestavět na pohodlný renesanční zámek. R. 1504 tu vznikla první kaple, potvrzená ve stejném roce míšeňským biskupem Janem VI. z Wiessenbachu, k jejímuž vybavení patřil zřejmě dochovaný krucifix z doby kolem r. 1500. V l. 1738-1741 byla kaple nahrazena současnou rokokovou. V její J zdi jsou dochovány tři prosté opěrné pilíře z původní pozdně gotické kaple. Prostory Horního zámku byly nově upraveny a zařízeny. Ke stavbě nových budov byly využity i hradby, čímž objekt ztrácel svůj obranný charakter. R. 1575 byl v čele parkánu postaven trojkřídlý Dolní zámek. K jeho bráně vede vysoký kamenný most, vstup zdobí renesanční portál s letopočtem 1575 a erby stavitelů Dolního zámku - Rudolfa III. z Bünau a jeho manželky Christiane von Schleinitz.
Zpočátku prostorné vnitřní nádvoří se s přibývající zástavbou zmenšovalo a nakonec bylo ještě zúženo arkádami, v jejichž blízkosti se nacházel historický rytířský sál přeměněný později na obilnici. Slavnostní prostora rytířů z Bünau se zbytky fresek se nacházela v prostoru tzv. Mönchboden (Mnišské půdy). Další malé nádvoří obklopené třemi křídly budov ze 16. stol. se nachází na SZ na opyši za hradním jádrem.
Interiéry zámku jsou zařízeny jako honosné apartmány z 18. a 19. stol., což koresponduje s barokními a rokokovými fasádami zámeckého komplexu. Francouzská zahrada pod hradní skálou byla založena v r. 1781 baronem Jakobem von Uckermannem.
Dohna (Donín) - hrad Grimmstein - zřícenina
