Žirovnice - zámek
Původně hrad přestavěný na renesanční zámek se zachovalými pozdně gotickými freskami, 20 km SV od Jindřichova Hradce
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zirovnice.cz | |
| Návštěva: | 30.7.1997 |
Zakladatele, přesnou dobu založení hradu a jeho nejstarší dějiny neznáme. Poprvé se připomíná r. 1345 jako majetek Oldřicha z Hradce. Po Oldřichovi zdědili Žirovnici jeho synové Oldřich a Heřman. V r. 1393 byl již majitelem Žirovnice Jan Kamarýt z Lukavce, který se psal "ze Živornice". Jan Kamarýt stál v období husitských válek na táborské straně, později se hlásil k východočeskému Menšímu Táboru. Účastnil se bojů proti Oldřichu z Rožmberka a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném r. 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. Jeho nástupcem a majitelem živornického panství byl Diviš Kamarýt, jehož vdova Ofka z Vojslavic prodala r. 1485 jménem svých nedospělých synů Zdešov, Jakubín, Cholumnou a pustý Krumvald Václavu Vencelíku z Vrchovišť. Nový majitel Žirovnice pocházel ze zbohatlé vladycké rodiny z Kutné Hory. V l. 1485-1494 přestavěl a rozšířil hrad přibližně do dnešní podoby. Vencelíkův syn Petr, který při dělení otcovského majetku převzal žirovnické panství, se však zadlužil a vdova po něm, Amelie z Toletu pojistila r. 1544 půjčku svému věřiteli hraběti Albrechtu z Gutštejna na svém věnu na Žirovnici, avšak ještě téhož roku mu byla nucena živornické panství prodat. Po smrti Albrechta z Gutštejna koupil r. 1564 Žirovnici Jáchym z Hradce. Za něho a za jeho syna Adama došlo k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek.
R. 1604 se stala majitelkou manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci r. 1618 bylo panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu vráceno manželům Slavatovým. Během třicetileté války byl hrad téměř zničen. K obnově došlo až po r. 1693, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka jako věno své manželky Anny Lucie Slavatovny. Poté již hrad ztrácel na významu. Na poč. 20. stol. byly nalezeny pozdně gotické nástěnné malby a r. 1974 začala rekonstrukce celého areálu.
Z nejstarších dob pochází spodní část válcové věže a jádro sousedního zdiva v nejjižnější části ostrožny. Vnitřní prostor tzv. Hladomorny byl zpřístupněn proražením vchodu ze zahrady a vybudováním kupolovitého stropu změněn v altán. Přístup do vnitřního hradu chránil příkop, zasypaný při pozdějších úpravách. Přirozená obranná poloha hradu na skalnaté ostrožně mezi říčkou Žirovničkou a Počáteckým potokem byla dodatečně zesílena třemi rybníky.
