Zubštejn - zřícenina
Zříceniny rozlehlého hradu na skalnatém hřebenu na pravém břehu Svratky, 5 km V od Bystřice nad Pernštejnem
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | info.bystricenp.cz | |
| Návštěva: | 10.7.1998 |
Zříceniny hradu Zubštejn, zvaného původně Kámen, leží na skalnatém výběžku východně od vsi Pivonice. Hrad se poprvé připomíná r. 1214 jako šlechtické sídlo a strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku. Založil ho patrně rod pánů z Medlova, též známý jako z Jakubova a hlavně z Pernštejna. Tento rod se během prováděné kolonizace zasloužil i o vznik dalších hradů v okolí.
Další zmínkou o hradu je zápis v zemských deskách z r. 1348, podle kterého Jimram z Kamene se syny prodal Ješkovi z Boskovic a jeho bratru Benešovi, všechno své zboží ve Štěpánově náležející ke Kamenu, kdysi hradu, mlýn v Olešničce… Podle zápisu se zdá, že Zubštejn byl zřejmě před r. 1348 opuštěný nebo pobořený. Již r. 1349 však Blud z Kralic zapsal Zubštejn zpět Jimramu z Jakubova. R. 1351 Atluš z Kamene syn Jimramův připsal svým příbuzným Filipovi a Jimramovi z Jakubova hrad se vším příslušenstvím.
Ve snaze o posílení panovnické moci v zemi odkoupil r. 1358 od Jimrama z Jakubova hrad Zubštejn markrabě Jan Jindřich. Ze svobodného majetku se hrad stal majetkem královským. Nový markrabě Jan Jošt propůjčil lénem Zubštejn r. 1377 Janovi z Křižanova. Osudy hradu v době husitské nejsou známy. R. 1432 se markrabě Albrecht vzdal lenní svrchovanosti nad Zubštejnem ve prospěch svého hejtmana Jana Meziříčského z Lomnice. Hrad se stal opět svobodným zbožím.
R. 1436 obvinil Jan Meziříčský z Lomnice na zemském soudě Jana z Pernštejna z toho, že drží Pyšolec, Zubrstein a Bystřici i jiné vsi nemaje k tomu práva. Uvedený majetek si cenil na 3000 hřiven grošů. Spor byl uzavřen r. 1446 vložením práva na zmíněné zboží Janovi z Pernštejna a jeho synovi do zemských desek. Po smrti Jana z Pernštejna obdržel při dělení majetku Zubštejn jeho syn Vilém.
Vilém z Pernštejna se na konci 15. stol. stal nejvlivnějším magnátem v zemi. Vilém napřel svoji pozornost na hrad Pernštejn a okolní hrady začaly pozbývat významu. Zubštejn ustoupil do pozadí natolik, že od konce 15. stol. již není v písemnostech Pernštejnů o hradu žádná zmínka. Až r. 1596, kdy se označuje jako pustý. Opuštěný Zubštejn se stal zcela mrtvou součástí pernštejnského panství, o níž se v jeho dalších majetkových převodech nebylo třeba ani zmiňovat.
Černvír - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Černvír - krytý trámový most
Dalečín - zřícenina
