Zvířetice - zřícenina
Rozsáhlé zříceniny hradu z poč. 14. stol., založeného rodem Markvarticů, 8 km S od Mladé Boleslavi
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Zvířetice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.bakovnj.cz | |
| Návštěva: | 12.8.2004, 26.6.2010 |
Hrad založil před r. 1318 Zdislav z Lemberka z rodu Markvarticů. V držení rodu, který se po Zvířeticích psal, zůstal hrad do r. 1504, kdy prodali zboží Sezimům z Ústí, kteří zde pobývali do r. 1513. V r. 1528 koupil hrad Jan z Vartemberka. Za Vartemberků byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Z původního hradu tak prakticky zůstala jen jediná sz. věž, obvodové zdi a snad spodní zdivo paláce. Rod Vartemberků zde sídlil do r. 1610, kdy bylo panství prodáno Jiřímu Vratislavu z Mitrovic, po němž jej zdědil Jan Vlk z Kvítkova. Ten ztratil majetek konfiskací r. 1622. O rok později koupil Zvířetice Albrecht z Valdštejna. Valdštejnové nechali zámek v l. 1635-1690 barokně přestavět. Za nich v r. 1653, kdy si Valdštejnové vystavěli nový palác v Mnichově Hradišti, přestal být zámek sídlem vrchnosti a sloužil nadále jako úřad a byty. Zámek poškodil r. 1693 požár, ale v zápětí byl ještě opraven. Další požár r. 1720 se mu již stal osudným a rychle se po něm měnil ve zříceninu.
Hrad byl postaven na vysoké stráni nad řekou Jizerou mezi dvěma roklemi na tupém ostrohu. Dispozice původního hradu byla dvojdílná. Na předhradí dnes stojí objekt renesanční sladovny a jsou zde patrny ternénní relikty dalších hospodářských staveb. Čelo a boky jádra opevňoval příkoop, přred nímž byl na bocích vyhozen ještě val. V nárožích čela lichoběžníkového jádra se tyčily okrouhlé věže. Severní, v době renesance zvýšená stavitelem Konrádem Patzenhauerem z České Kamenice, je dodnes dominantou hradu, ze západní se dochovalo pouze zdivo obrácené do vnižní plochy hradu do výše přiléhajících budov. Další okrouhlá věž stávala ve východním nároží, kde musela ustoupit stavbě raně barokní kaple. Jižní nároží zcela zaniklo. Neni pochyb o tom, že bylo zaoblené. Zda zde mohla stát další okourlávěž, nelze bez archeologického výzkumu říci. Dochované čelní věže předstupují před přilehlé kurtiny necelou třetinou svého objemu, takže jejich flankovací schopnost byla nevelká. Palác zaujal podstatnou část nejchráněnější strany nad řekou. Dochovaly se z něho především přízemní, lomenými valenými klenbami zaklenuté místonsti. Brána se nacházela v čelní hradbě při západní věži. V pozdní gotice, nejspíše na poč. 16. stol., získala podobu průjezdní stavby a k západní hradbě se v plné délce přiložilo další nejspíše palácové křídlo.
Zvířetice představují velmi zajímavou dispozici, v níž se v 1. pol. 14. stol. proťalo několik vývojových trendů. Hlavní podíl náleží patrně rozvíjení bergfritového typu a jeho obohacování dalšími věžemi. Větší počet okrouhlých věží a jejich situování v nárožích, byť s minimální flankovací schopností, může být i projevem vyznění zásad sktivní obrany vlastní francouzských kastelům 13. stol.
Valečov - zřícenina
