Ó VELVARY, Ó VELVARY, KDE JSOU MÉ TOLARY
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | Okolí Prahy |
| Délka trasy: | 18 km |
| Převýšení: | 108 m |
| Náročnost: | 1 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší, cyklisté |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Kralupy nad Vltavou-žst. (0 km) – Hostibejk (1 km / 1 km) – Velká Bučina (6 km / 7 km) – Velvary (2 km / 9 km) – Kralupy nad Vltavou-žst. (9 km / 18 km)
Popis trasy :
Pohodový výlet do královského městečka Velvary, známého z písně Ó Velvary, ó Velvary, kde jsou mé tolary, zahájíme na nádraží v Kralupech nad Vltavou. Od moderní železniční stanice se vydáme vlevo po modré turistické značce TZ
pěší zónou podél trati na nehezké náměstí, přeťaté v polovině 19. stol. tratí vedoucí z Prahy do Drážďan. Náměstí přejdeme napříč a podél kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava dojdeme k hlavní silnici vedoucí na most TGM. Na semaforech silnici přejdeme, po lávce překonáme Zákolanský potok vlévající se nedaleko do Vltavy a před supermarketem Penny odbočíme po místní cyklostezce doleva. Tím se zároveň napojíme na zelenou TZ, která nás bude provázet po celý výlet.
Podejdeme železniční trať, přejdeme silnici a dáme se po chodníku vpravo kolem nonstop baru a sportovního klubu zvaného díky své oranžové fasádě „Pomeranč“. Na přechodu před panelovým domem překonáme hlavní silnici a začneme po betonových lávkách stoupat na parkově upravný vrch Hostibejk, který byl v r. 2002 vyhlášen přírodní rezervací. K vyhlídkovému altánu nás dovede soustava tzv. Jarníkových schodů, pojmenovaných po předsedovi Svazu okrašlovacích spolků v Čechách. Od závěru schodů půjdeme vpravo k altánu s vyhlídkou na průmyslové město, jehož panorama tvoří především ropná rafinerie Synthos Kralupy, postavená v r. 1958 v místě bývalého letiště a známá spíše pod svým starším názvem Kaučuk.
Z vyhlídky pokračujeme rovně po zelené TZ kolem odhalených pískovcových skal se zkamenělinami pravěké fauny. Zelená TZ nás z Hostibejku svede kolem bytovek v ulici Nad Lobčí do polí s novou zástavbou rodinných domů. Pokračuje podél zahrádkářské kolonie k místní vodárně, odkud se nabízí široký výhled na značnou část Kralup a okolí. Za dobrých klimatických podmínek bývá vidět i Bezděz.
Před vodárnou mineme panelovou cestu vedoucí z kopce zpět do města a jdeme dále po zelené TZ polní cestou k rozcestí "Nad Lutovníkem". Vpravo je možné po žluté TZ odbočit do obce Lešany a&dále na zámek v Nelahozevsi (2 km). My budeme pokračovat rovně po zelené TZ, opět mineme novou zástavbu anglického resortu na kraji obce Lešany, přejdeme silnici a jdeme po polní cestě podél bývalého kravína až do Velvarského háje. Za ním nás zelená TZ zavede vlevo do obce Velká Bučina. Projdeme po turistické trase vsí, za ní podejdeme obchvat a dáme se vlevo ulicí V Topolech k železničnímu přejezdu na kraji Velvar. Od kolejí pokračujeme k Pražské bráně a na historické náměstí Krále Vladislava.
Velvary vznikly na staré obchodní stezce vedoucí z Prahy přes Tursko a Velvary do Roudnice nad Labem a dále do Horní Lužice. V pramenech jsou poprvé zmiňovány v r. 1282 jako majetek vyšehradské kapituly. Ve městě se dochovala řada architektonických památek. Na náměstí stojí Mariánský sloup z l. 1716-1719 a tzv. Panská hospoda postevená na místě vyhořelého hostince, k němuž se váže příběh o vzniku písničky, který jsem převzala jako název výletu. Dominantou náměstí je mohutná barokně-renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Kateřiny, v jehož sakristii se dochovaly fragmenty nástěnných maleb. Navštívit můžete také nově otevřené Muzeum technických hraček či Městské muzeum.
Po prohlídce města se vrátíme stejnou cestou zpět do Kralup nad Vltavou nebo využijeme zdejší jednokolejnou neelektrifikovanou trať, kterou místní zvou „Velvarka“. Provoz na trati byl zahájen v r. 1882 a její zvláštností je tříkilometrový úsek u obcí Malá a Velká Bučina, kde koleje vedou v bezprostředním souběhu se silnicí č. 240 z Kralup do Velvar. K nádraží Vás z náměstí dovede zelená TZ.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Kralupech
Návrh na chrám Páně v Kralupech nad Vltavou vypracoval r. 1893 architekt Jaromír Kaura a později přepracoval A. Živný. Ten stavbu koncipoval jako pseudogotickou jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem. R. 1894 byl položen základní kámen a po 17 měsících byla stavba kostela ukončena a 27. října 1895 byl kostel vysvěcen. Byl osazen třemi zvony, které byly v r. 1917 zrekvírovány pro válečné účely. Už r. 1921 však byly posvěceny zvony nové. Kostel byl vážně poškozen při povodních v r. 2002. Za pomoci fondů EU byl však již o rok později opraven.
Hostibejk
Vrch Hostibejk je tvořen kladenským souvrstvím svrchního karbonu ve formě arkóz a slepenců, na který nasedá vrstva mladších svrchnokřídových sedimentů. To je zvlášť patrné v blízkosti vyhlídkového altánu, kde je skála obnažená. Lze tu najít zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů. Ke dni 31. 12. 2002 byl vrch Hostibejk vyhlášen přírodní památkou. Na východním konci vrchu je vyhlídkový altán, z něhož se nabízí pěkný pohled na město.
Velvary
První písemná zmínka o Velvarech pochází z r. 1282. O městě Velvary se zmiňuje i kronikář Václav Hájek z Libočan v souvislosti s bojem proti Maďarům. V r. 1482 povýšil král Vladislav II. Velvary na královské město a zároveň mu udělil právo várečné, trhové a právo obehnat město hradbami. V době renesance vznikly nejvýznamnější památky města. Za shlédnutí stojí kostel sv. Jiří na místním hřbitově, kostel sv. Kateřiny na náměstí, budova Panské hospody, k níž se váže vznik písně Ó, Velvary, ó, Velvary, kde jsou mé tolary, renesanční Pražská brána a morový mariánský obelisk s výjevy ze života Panny Marie. Městské muzeum pak nabízí stálou expozici o historii města a jeho okolí.
Železniční trať Kralupy nad Vltavou-Velvary
Železniční trať postavená v r. 1882 Raskouskou společností místních drah především z důvodu napojení velvarského cukrovaru na železniční síť. Od r. 1909 je desetikilometrová trať provozovaná státními dopravci. Dnes na trati České dráhy provozují osobní vlaky vedené motorovými vozy řady 809. U obcí Velká a Malá Bučina vede trať ve zhruba tříkilometrovém úseku v těsném souběhu se silnicí II/240.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
