ZA OTCEM VLASTI NA KARLŠTEJN A LOMY MOŘINA
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | Český kras |
| Délka trasy: | 14 km |
| Převýšení: | 196 m |
| Náročnost: | 2 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Karlštejn-žst. (0 km) – Budňanská skála (0,5 km / 0,5 km) – Karlštejn-hrad (1,5 km / 2 km) – Dub sedmi bratří (1 km / 3 km) – Malá Amerika (1,5 km / 4,5 km) – Kanada (1 km / 5,5 km) – Mexiko (0,5 km / 6 km) – Velká Amerika-parkoviště (1 5m / 7 km) – Mořina (1,5 km / 8,5 km) – Karlštejn-žst. (5 km / 13,5 km)
Popis trasy :
Během výletu do CHKO Český Kras vyhlášené v r. 1972 na rozloze 128 km2 se podíváme do míst připomínajících Divoký Západ. Pro svůj neotřelý krajinný ráz se především lom Velká Amerika stal oblíbeným místem nejen českých filmařů. Výchozím bodem do oblasti nám bude obec Karlštejn, dobře dostupná vlakovou i autobusovou dopravou.
Od nádraží Karlštejn ležící na trati č. 171 Praha-Beroun se vydáme vpravo podél trati po žluté turistické značce TZ směrem do obce. Na křižovatce odbočíme vlevo a po ocelovém nýtovaném mostě přes řeku Berounku dojdeme přímo k Budňanské skále. Ta nás na první pohled zaujme svým zvrásněním. Známá paleontologická lokalita byla v r. 1972 schválena jako pomocný mezinárodní stratotyp hranice silur-devon.
Od skály pokračujeme vlevo po žluté TZ, která pod kostelem sv. Palmácia uhýbá doleva a u pošty se k ní připojuje začínající naučná stezka NS Karlštejn, která nás bude doprovázet až k Dubu sedmi bratří. Žlutá TZ spolu s NS procházejí za mírného stoupání centrem obce Karlštejn po turisticky nejatraktivnější místní komunikaci plné stánků a obchůdků s různým předraženým zbožím. Žlutá TZ nás dovede na rozcestí "Karlštejn-pod hradem", kde odbočuje vpravo na Hlásnou Třebaň. My se odtud vydáme po červené TZ doleva a kolem Muzea voskových figurín vystoupáme na náš nejslavnější a nejnavštěvovanější hrad Karlštejn.
Chystáte-li se na prohlídku, zvažte, zda ji nebude vhodné předem rezervovat. Hrad bývá plný českých i zahraničních turistů a dlouhé čekání by Vám mohlo zkazit náladu. Interiéry stojí určitě za zhlédnutí, ale ne vždy je k tomu ta správná chvíle.
Po prohlídce navážeme na červenou TZ a za poslední hradní bránou po ní scházíme paralelně s naučnou stezkou do zalesněného údolí pod Kněží horou. Chvíli jdeme po asfaltové silničce, z níž pak červená TZ odbočuje vlevo do kopce k Dubu sedmi bratří, o němž se traduje, že se pod ním dělilo sedm loupeživých bratrů o svou kořist.
U dubu se nachází rozcestí, na němž vyměníme červenou TZ za žlutou a pokračujeme ještě pár desítek metrů vlevo paralelně s červenou TZ a naučnou stezkou a pak odbočíme vpravo lesní pěšinou k lomu Malá Amerika. Zde dávejte pozor, je tu spousta cest a značení se občas ztrácí. Pokud ale neztratíte směr, dojdete k lomu i jinou neznačenou cestou.
Lom Malá Amerika patří do soustavy vápencových lomů, které vznikly v 19. stol. kolem obce Mořina pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu. Dno lomu je zatopeno a poloostrůvek u S strany je přístupný jen po vodě. Vstup do lomů je zakázán a správa lomů po desetiletí bojuje s návštěvníky, kteří tento zákaz nerespektují. Pokud se také rozhodnete pro sestup k hladině Malé či Velké Ameriky, buďte skutečně velmi opatrní, přístupové cesty se rovnají menšímu horolezeckému výkonu a kromě vážného úrazu hrozí i vysoká peněžitá pokuta. Výletujete-li s dětmi, rozhodně se do sestupu nepouštějte!
Od Malé Ameriky půjdeme dále po žluté TZ podél lomů s názvy Kanada a Mexiko až k Velké Americe. Pokud chcete lomy vidět, je třeba zkusit jednu z četných cestiček uhýbajících ze stezky vpravo do chroští. Ale buďte opatrní! Kolem lomů zpravidla nejsou žádné zábrany! Na lom Velká Amerika již uvidíte dobře z několika zajištěných vyhlídek.
Na V okraji lomu Mexiko si můžete všimnout pomníku politických vězňů, kteří zde konali nucené práce. Od pomníčku již stačí přejít jakýsi písečný val a kochat se pohledem na modré jezero na dně Velké Ameriky. K prohlídce těchto lomů musíte žlutou TZ na chvíli opustit, ale to poznáte sami na místě. Žlutá TZ vás pak po levé hraně Velké Ameriky dovede nejprve na parkoviště u vyhlídkového místa na V straně lomu a následně až k rozcestníku v obci Mořina, v níž ve 14. stol. vlastnil dvorec Mistr Theodorik. Nadaný malíř jej zřejmě dostal za své služby od císaře Karla IV.
Od rozcestníku v obci se vydáme západním směrem po asfaltové nefrekventované silničce zpět do Karlštejna. Z Mořiny nás bude provázet modrá TZ a cyklotrasa č. 0013. U hájovny odbočuje modrá TZ k Dubu sedmi bratří, kde končí. My půjdeme dále po silnici až do centra obce Karlštejn. Na křižovatce v obci před Muzeem betlémů zahneme vpravo, tím se napojíme na již známou žlutou trasu, která nás doprovodí zpět do železniční stanice Karlštejn.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Budňanská skála
Geologický odkryv Budňanské skály je tvořen zvrásněnými vrstvami nejvyššího siluru a nejstaršího devonu. Jsou to mořské usazeniny, které se zde uložily asi před 420-400 miliony let. Tento útvar je jedinečným příkladem disharmonického vrásnění vrstev. Ke zvrásnění došlo během varijského vrásnění, tj. mezi 370-330 miliony let. Budňanská skála je součástí NPR Karlštejn.
Muzea v obci Karlštejn
V Karlštejně se nachází několik zajímavých muzeí, jejichž návštěvou si můžete zpestřit svůj výlet. Pod kostelem u řeky bylo u příležitosti 70. výročí osvobození otevřeno Muzeum lehkého opevnění. Kousek nad ním v ulici vedoucí ke hradu je Dům hodin čítající na 1000 exponátů. Následuje Muzeum betlémů vystavující historické betlémy z tradičních materiálů jako je např. dřevo, i méně tradičních, jako např. cukr nebo chleba. V barokním sklepení muzea je umístěna výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Pod hradem můžete navštívit Muzeum voskových figurín, jehož expozice je průřezem českými dějinami a českou státností.
Karlštejn
Gotický hrad založený r. 1348 císařem a českým králem Karlem IV. k uložení říšských a později i českých korunovačních klenotů, relikvií a nejdůležitějších státních listin. R. 1866 byl Centrální komisí pro ochranu památek ve Vídni pověřen architekt Fridrich Schmidt vypracováním projektu úplné restaurace Karlštejna. Restaurace (tzv. puristická regotizace) byla zahájena v r. 1887 a konala se pod dohledem architekta Josefa Mockera. Některé hradní stavby byly tehdy strženy, jiné nově postaveny, odstraněny renesanční štíty, změněny střechy na věžích a budovách, původní hrázděné zdivo nahrazeno dřevěným bedněním. Hrad tímto dostal svou nynější podobu.
Lomy Mořina
Na území CHKO Český kras je řada lokalit, kde se v minulosti těžil nebo ještě těží kvalitní vápenec. Tyto lomy v mnoha případech výrazně narušily ráz zdejší krajiny, a to i v těsné blízkosti přírodních lokalit. Některé dnes již opuštěné lomy však s okolní krajinou splynuly a dodaly jí zvláštní romantický ráz. Platí to např. o lomech u obce Mořina (Malá Amerika, Kanada, Mexiko, Velká Amerika). Při těžbě se tu narazilo na pozoruhodné krasové jevy, při nichž byly některé lomy zatopeny vodou a vytvořila se tak malebná jezera. Dobývací prostory jsou vzájemně propojeny štolami, dnes částečně zřícenými. Lomové stěny jsou významnými nalezišti zkaměnělin.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
