ZA KRÁSAMI ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | České středohoří |
| Délka trasy: | 18 km |
| Převýšení: | 308 m |
| Náročnost: | 3 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Opárno–žst. (0 km) – Opárno-zříc. (0,5 km / 0,5 km) – Lovoš (3,5 km / 4 km) – Boreč (5 km / 9 km) – Skalka (3,5 km / 12,5 km) – Košťálov (3 km / 15,5 km) – Třebenice–žst. (2,5 km / 18 km)
Popis trasy :
Výlet kopcovitou krajinou Českého středohoří bude trošku náročnější na časté stoupání a klesání, a ačkoli měří jen necelých 20 km, vyhraďte si na něj celý den. Už jen proto, abyste se mohli v klidu kochat krásnými výhledy, které Vás cestou čekají :–)
Na túru se vydáme z železniční zastávky Opárno ležící na trati č. 097 Lovosice-Teplice v Čechách. Pokud do výchozího bodu dorazíte vlastním vozem, zanechejte jej na návsi v obci Opárno a na hrad vystoupejte ulicí za kapličkou, z níž v zatáčce odbočíte podél dlouhého domu vpravo do kopce. Pěší turisté se vydají od zastávky neznačenou cestou k silničce a po ní krátce vpravo k železničnímu podjezdu, kde se nachází rozcestník turistických tras. Napojíme se na zelenou turistickou značku TZ a vydáme se po ní vlevo do kopce ke zříceninu hradu Opárno.
Gotický hrad na zalesněné vyvýšenině nad stejnojmennou obcí nechal vystavět před r. 1344 nejspíše Smil z Vchynic. Hrad změnil několikrát majitele a již v r. 1530 je uváděn jako pustý. Do dnešní doby se z něj dochovaly romantické zříceniny s pěkným výhledem do kraje.
Od hradu pokračujeme dále po zelené TZ, z níž se na prvním rozcestí odpojíme a sestoupáme neznačenou cestou vlevo do obce Opárno. U kapličky odbočíme po hlavní silnici doprava a sledujeme modrou TZ vedoucí paralelně s naučnou stezkou NS Lovoš až k J okraji vsi, kde modrá TZ i NS uhýbají doleva a lesní cestou stoupají na vrchol Lovoše. Čedičová kupa ční do výšky 570 m a nabízí se z ní krásný výhled nejen na České středohoří, ale též Labské údolí, Bezděz, Ještěd, Kralupy nad Vltavou i Prahu. Rozhlednu byste na ní ale hledali marně, disponuje jen prostornou vyhlídkovou terasou a turistickou chatou s možností občerstvení a získání turistického razítka a známky.
Až se dostatečně pokocháme výhledy a necháme odpočinout nohám, sestoupáme z Lovoše J směrem po naučné stezce vedoucí spolu se zelenou TZ. V nadmořské výšce cca 440 m se NS od zelené TZ značky odděluje a pokračuje vlevo k Panenským kamenům, od nichž se nabízí omezený výhled na město Lovosice.
Z vyhlídky se vrátíme na cestu, po níž jsme stoupali na vrchol a půjdeme po modré TZ zpět na rozcestí „Lovoš“, kde modrou TZ vyměníme za žlutou TZ a vydáme se vlevo lesní cestou k silnici vedoucí z Opárna do Bílinky. Žlutá TZ nás povede po sinici vlevo přes most nad dálnicí. Za mostem přejedeme šikmo vlevo silnici Lovosice-Ústí nad Labem a pokračujeme vpravo zpevněnou cestou k osadě Struženka. U statku se žlutá TZ střetává s modrou a obě uhýbají polní cestou vpravo a na dalším rozcestí se opět rozcházejí. Modrá TZ pokračuje rovně na Březno, my zůstaneme věrni žluté TZ a dáme se vlevo do Režného Újezda. Na křižovatce v obci půjdeme rovně kolem hospody dále do Borče s chátrajícím nepřístupným zámkem, postaveným na místě bývalé tvrze rytířů z Borče a na Ostrém.
Žlutá TZ nás provede obcí a za ní začneme stoupat úpatím Holého vrchu až na rozcestí „Nad Sutomí“, kde se žlutá TZ spojuje se zpevněnou silničkou a cyklotrasou č. 25. Zde je možné udělat cca 3 km dlouhou zacházku k malebné zřícenině hradu Skalka s přilehlým barokním zámečkem. Zájemci seběhnou vpravo z kopce po cyklistické trase do obce Sutom. Na křižovatce následují cyklotrasu vlevo směrem do Vlastislavi a na konci obce narazí na vysoký válcový bergfit, nejvýraznější pozůstatek hradu zničeného a opuštěného v době třicetileté války. Věž bohužel není přístupná, ale v zámku byla v posledních letech instalována drobná expozice.
Po prohlídce se vrátíme na rozcestí „Nad Sutomí“ a pokračujeme po žluté TZ po asfaltce až na rozcestí „Košťálov-rozc.“. Odtud vystoupáme po červené TZ na dominantní čedičový vrch Košťál se zbytky hradu Košťálova, odkud se otevírá kruhový výhled na okolní krajinu a další středohorské zříceniny. Košťálov byl založen pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. Stavebník hradu ani jeho první majitelé však nejsou známi. Obtížně přístupný hrad zpustl na začátku 17. století a v následujících stoletích se stal oblíbeným cílem romantických umělců a později turistů.
Po zaslouženém odpočinku se vrátíme stejnou cestou zpět na rozcestí pod hradem a po červené TZ sestoupáme lesem a ovocným sadem až do železniční stanice Třebenice.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Opárno
Hrad Opárno nedaleko Lovosic, vystavěný v 1. pol. 14. stol. nejspíše Smilem z Vchynic, představuje klasickou ukázku hradu s plášťovou zdí. Jeho hlavním obranným obranným prvkem byla vysoká obvodová hradba s průběžným ochozem, k níž se z vnitřní strany přikládala nižší zástavba. Hrad tedy neměl věž a jeho zranitelné střechy byly kryty před přímou střelbou. Na Oparně existovaly v jádře minimálně dvě budovy. Hrad byl vybaven i nezbytným předhradím. Opárno nepřečkalo nástup renesančního způsobu života a nedlouho po poč. 16. stol. se změnilo ve zříceninu.
Lovoš
SZ od Lovosic se do výše 570 m n. m. tyčí osamělý vulkanický kužel z olivinického nefelinitu zvaný Lovoš. Čedičová hornina se rozpadá v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimiž se prostírají suťová pole. Rozlehlý komplex pokrývá souvislý listnatý les, hlavně dub a habr, s bohatým keřovým patrem. Na vrcholu Lovoše stojí turistická chata, z jejíž ploché střechy se otvírá skvělý kruhový výhled. Cenné území je od r. 1948 chráněno, dnes jako národní přírodní rezervace o rozloze téměř 50 ha. V r. 1982 byla vyznačena 9 km dlouhá naučná stezka, vedoucí od kapličky v Malých Žernosekách, Oparenským údolím, ke zřícenině hradu Opárno až na vrchol Lovoše.
Boreč
První písemná zmínka o osadě Boreč pochází z r. 1227, kdy byla rozdělena na části, z nichž jedna patřila svatojiřskému klášteru na Hradčanech a druhá místním vladykům. Tvrz, vybudovanou rytíři z Borče a na Ostrém, nechal r. 1588 Jan Rút z Dírného přestavět na renesanční zámek. Za Františka Václava Rajského byl zámek upraven barokně. V r. 1802 byl zámek prodán knížeti Josefu Schwarzenbergovi, který jej připojil ke svému lovosickému velkostatku. Po pozemkové reformě r. 1924 se stal zámek součástí zbytkového velkostatku a byl rozparcelován. Po r. 1945 byl sloučen s lovosickým Státním statkem. V 70. letech 20. stol. dal ONV v Litoměřicích zámeček opravit. Pro restituční spory však zámek v současnosti pomalu chátrá.
Skalka
Hrad Skalka u Vlastislavi svou podobou dobře odpovídá svému jménu. N vrcholu výrazné skalky se vypíná okrouhlý bergfrit mírně oválného půdorysu. Ve spodní části jeho interiéru se dochovaly nápisy vyškrábané vězni v 17. stol. Za ním na nižší plošince skály zřejmě stával palác. Hrad tedy příslušel běžnému bergfritovému typu, který se v 1. pol. 14. stol., kdy hrad vznikl, užíval v Čechách zcela bězně. Před jádrem se nacházelo předhradí, z něhož jsou dnes kromě celkového obrysu patrny pouze malé zbytky ohrazení. Přes svou stísněnou podobu nedovolující další rozšiřování a modernizaci, se hrad dočkal třicetileté války. Vypálení r. 1639 však znamenalo jeho zánik. Ve 2. pol. 17. stol. si majitelé přímo pod skalkou s hradním jádrem postavili nový barokní zámek. Stavební materiál byl nepochybně získán rozebráním zbytků hradu. Ušetřena zůstala pouze malebná věž.
Košťálov
Na vysokém, dominantním kopci nad Třešnicemi se vypínají nepřehlédnutelné zříceniny hradu Košťálova, založeného v průběhu 14. stol. Patřil mezi šlechtické hrady donjonového typu, jejichž hlavní obytnou i obrannou stavbou byla velká, čtverhranná věž. Ta zaujala vlastní skalnatý vrchol kopce. Oproti níže položené ploše předhradí ji ještě obtočil parkán. Po zástavbě předhradí, kterou tvořily především hospodářské budovy a opevnění, se dochovaly pouze nepatrné terénní náznaky. Nejstarší zmínka o hradu pochází z r. 1372. Majitelé na Košťálově sídlili až do pol. 16. stol., kdy si postavili novou, pohodlnější a dostupnější tvrz při dvoře pod kopcem. Hrad ponechaný svému osudu pak byl již na poč. 17. stol. pustý.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
