PRIELOMEM HORNÁDU NA KLÁŠTORISKO
 | |
| Země: | Slovensko |
| Oblast: | Slovenský ráj |
| Délka trasy: | 18 km |
| Převýšení: | 270 m |
| Náročnost: | 4 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Čingov-parkoviště (0 km) – Prielom Hornádu (0,5 km / 0,5 km) – Biely Potok-rozc. (2,5 km / 3 km) – Pod Tomášovským výhľadom-rozc. (0,2 km / 3,2 km) – Letanovský mlýn (2,3 km / 5,5 km) – Kláštorská roklina (1,5 km / 7 km) – Kláštorisko (1 km / 8 km) – ústí Kláštorské rokliny-rozc. (1,5 km / 9,5 km) – Letanovský mlýn (2,4 km / 11,9 km) – Trstený potok-rozc. (0,1 km / 12 km) – Tomášovský výhľad (2,7 km / 14,7 km) – Ďurkovec-parkoviště (1,8 km / 16,5 km) – Čingov-parkoviště (1 km / 17,5 km)
Popis trasy :
Národní park Slovenský ráj je známý pro své divoké soutěsky, jimiž procházíte po stupačkách, žebřících, kovových roštech a řetězových lávkách. Je to zážitek pro odvážnější turisty, kteří se nebojí výšek, vody ani namáhavějších výšlapů. Odměněni budeme panenskou přírodou, ojedinělými výhledy i zvýšenou hladinou adrenalinu :-)
Časově i fyzicky náročnější túru zahájíme v Čingově, letovisku, jenž je vhodným výchozím bodem pro výlety v SV části Slovenského ráje. Na placeném parkovišti na začátku obce zanecháme náš vůz a napojíme se na žlutou turistickou značku TZ vedoucí po silničce, podél níž jsou vyhrazena další parkovací místa. Dojdeme na rozcestí "Čingov", kde opustíme žlutou TZ uhýbající vpravo a pokračujeme rovně po naučném chodníku NCH Prielom Hornádu a modré TZ. Těsně před vstupem do soutěsky zaplatíme přiměřené vstupné, čímž si zakoupíme nejen vstupenku, ale i nutné úrazové pojištění na celý den.
Naučná stezka Prielom Hornádu vede až k Letanovskému mlýnu, kam máme namířeno i my. Pokračujeme po modré TZ, poprvé překročíme říčku Hornád a na rozcestí „Lesnica“ se dáme s naučnou stezkou a modrou TZ vpravo podél Hornádu. Před rozcestím "Biely potok" přejdeme po mostku jeden z přítoků Hornádu a zahneme vpravo po zelené TZ k rozcestí "Pod Tomášovským výhľadom". Po kratičkém zeleném úseku mezi oběma rozcestími se "Pod Tomášovským výhľadom" vrátíme na modrou TZ a pokračujeme po druhém břehu Hornádu až na rozcestí "Letanovský mlýn", kde se zleva připojuje červená TZ.
Zachováme modrou TZ a vydáme se směr Kláštorská roklina. Přejdeme kartuziánský most, za ním odbočíme vlevo a dojdeme k Letanovskému mlýnu, kde se nám naskytne první možnost občerstvení v místním bufetu. Od Letanovského mlýna pokračujeme dále po modré TZ na rozcestí "Kláštorká roklina-ústie". Zde načíná asi nejnamáhavější část túry vedoucí po zelené TZ Kláštorskou roklinou do Kláštoriska. Průchod Kláštorskou roklinou je jednosměrný proti proudu potoka, jehož korytem vede turistická trasa. Proto doporučuji vhodné pevné a nepromokavé obutí, bude se vám hodit. Roklina je krátká, ale na několika stovkách metrů zde překonáme poměrně velké převýšení. Po zelené TZ se tak pomalu blížíme ke Kláštorisku, kde určitě po výstupu vezmeme za vděk další osvěžovnou, kde je možné zakoupit i pohledy nebo si nechat otisknout pamětní razítko Kláštoriska. V blízkosti se nacházejí zříceniny bývalého kartuziánského kláštera z 1. pol. 14. stol. Vstupné je dobrovolné a památka určitě stojí za zhlédnutí.
Kláštorisko je významnou křižovatkou turistických cest, stýkají se zde trasy všech barev a orientace může být problematická, proto zde dávejte pozor na značení. Až si dostatečně odpočineme a prohlédnme okolí, vydáme se od výletní restaurace po žluté TZ kolem symbolického hřbitova obětí Slovenského ráje a podél západní strany zříceného kláštera postupně klesáme zpět k rozcestí "Kláštorská roklina-ústie". Odtud se vrátíme stejnou cestou po modré TZ k Letanovskému mlýnu. Alternativu nabízí červená TZ vedoucí z Kláštoriska přímo k Letanovskému mlýnu. Nepůjdete tak dvakrát téměř stejnou cestou. My tuto možnost zaregistrovali pozdě :-)
Projdeme kolem Letanovského mlýna a za ním, na rozcestí „Trstený potok“ před kartuziánským mostem, odbočíme vlevo po žluté TZ vedoucí paralelně s NCH Prielom Hornádu a červenou TZ (o něco více vlevo odbočuje druhé rameno žluté TZ vedoucí opačným směrem na Hrdlo Hornádu). Vystoupáme na strmé svahy spadající několik desítek metrů zpět k hladině Hornádu a následujeme žlutou TZ s NCH až na Tomášovský výhľad, odkud se nabízí krásný výhled na soutěsku pod námi, na kopečky Slovenského ráje a za příznivého počasí i na vrcholky Vysokých Tater.
Z Tomášovského výhľadu pokračujeme dále po žluté TZ do osady Ďurkovec, kde se nachází opuštené rekreační středisko. Žlutá TZ se v osadě napojí na asfaltovou silničku, která po chvíli odbočuje vlevo na Spišské Tomášovce. My půjdeme vpravo po žluté TZ k již známému rozcestí "Čingov", odkud je to co by kamenem dohodil k zaparkovanému autu.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Čingov
Čingov je jedním z hlavních center Slovenského ráje. Nachází se v jeho severní části a jedná se o rozsáhlou chatovou oblast, která se dělí na Malý, Velký a Centrální Čingov. Malý Čingov se rozkládá od Smižanské maši až po čingovské parkoviště. Tato část je klidnější s převážně soukromými chatami a malými rodinnými penziony. Velký Čingov se nazývá část rozkládající se od centrálního parkoviště směrem k Bílému potoku. Centrální Čingov je část kolem parkoviště, nachází se zde bufet, malé potraviny a hotel Lesnica. Vychází odtud trasy do Slovenského ráje.
Prielom Hornádu
Národní přírodní rezervace Prielom Hornádu je jeden z nejznámějších a nejkrásnějších kaňonů na Slovensku. Začíná tzv. Hrdlem Hornádu jižně od Hrabušic v Hornádské kotlině a končí pod letoviskem Čingov u Smižan. V přibližně 13 km dlouhém úseku se řeka zařezává až 150 m hluboko do okrajové severní části Slovenského ráje, kterou tvoří převážně triasové vápence (470-740 m n. m.). V nejdivočejším místě zvaném Železná brána se soutěska zužuje na 10-15 m a řeku z obou stran svírají skalní stěny. Soutěska vznikla procesem antecedence, když se území, kterým řeka tekla, zdvíhalo a Hornád se do něj zařezával. V části od hrdla Hornádu po Ľudmanku jsou vytvořené zaklesnuté meandry. Území je zajímavé i z vegetačního hlediska, listnatými stromy na jižně exponovaných svazích a jehličnany na severních úbočích a mnoha chráněnými druhy rostlin. Dolním úsekem údolí Hornádu vede trasa naučné stezky s 11 informačními tabulemi.
Letanovský mlýn
Letanovský mlýn je jedním ze středisek na severním okraji Slovenského ráje s možností občerstvení. Tvoří ho tiché zákoutí s loukou. Nacházejí se tu rekreační chatky a pozůstatky starého mlýna v místě, kde do Hornádu ústí Trstený potok. Mlýn byl postaven v 19. stol., později vyhořel a již nebyl obnoven. Během druhé světové války za Slovenského národního povstání vyhodila německá jednotka, která táhla z Letanoviec na Kláštorisko do povětří kartuziánský most, který zde stával. R. 1995 nechal urbariát Letanovce tento most znovu postavit. Jeho zhotovitelem se stala firma Frajkor ze Spišské Nové Vsi.
Kláštorská roklina
Kláštorská roklina byla vytvořena potokem pramenícím pod Kláštoriskem a ústícím do Hornádu. Pro turisty byla zpřístupněna r. 1960. Je jednou z nejstrmějších roklin Slovenského ráje, na svou délku 1,5 km klesá cca o 400 m. Je bohatá na vodopády, má charakteristické drsné klima a vysokou vlhkost půdy a vzduchu. Poskytuje příznivé podmínky pro růst mnohých horských druhů rostlin a živočichů.
Kláštorisko
Kláštorisko je jediné turistické centrum ležící uvnitř Slovenského ráje, do kterého je možné se dostat jen pěšky. Nachází se na úzké stejnojmenné plošině sevřené mezi Prielomem Hornádu a soutěskou Kyseľ. Podle zakládací listiny z r. 1299 dostali kartuziáni souhlas postavit za západní zdí zdejší pevnosti klášter. V 1. pol. 15. stol. klidný život mnichů často rušili husité a po nich bratříci. Kartuziáni z Kláštoriska odešli v r. 1543 a klášter postupně zpustl a zarostl. R. 1983 na Kláštorisku začal záchranný výzkum. Výsledkem aktivit památkářů a archeologů je pozoruhodný areál bývalého kartuziánského kláštera s rozlohou 1 ha citlivě vložený do nádherné krasové krajiny. Nejzajímavější přístupová cesta ke Kláštorisku vede ze severu Kláštorskou roklinou. Je jednou ze dvou soutěsek, které ústí přímo do Prielomu Hornádu.
Tomášovský výhľad
Tomášovský výhľad je 146 m vysoká skalní terasa v jižním svahu Ľudmanky s jedinečným výhledem na dolní část Prielomu Hornádu a do širokého okolí. Za dobrého počasí je možné na pravé straně vidět panorama Vysokých Tater. Na okrajovém hřebení blíže k Čingovu se nacházejí skalní útvary Ihla a Kazateľnica. Skály Tomášovského výhľadu slouží jako stálý cvičný horolezecký terén a pořádají se zde horolezecké závody. Jeho stěnu poprvé zdolali 8. 10. 1938 A. Brnčal, A. Huba a E. Leschinský. Jedná se o velmi fotogenické místo.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
