K PRAMENU NOVOMĚSTSKÉ KYSELKY


Bílý Potok-žst. (0 km) – Kočičí kameny (2,5 km / 2,5 km) – Hubertova bouda (0,5 km / 3 km) – U červeného buku (1,5 km / 4,5 km) – Kyselka (1,5 km / 6 km) – Streitův obrázek (1,5 km / 7,5 km) – U červeného buku (2,5 km / 10 km) – Bártlova bouda (4 km / 14 km) - Bílý Potok-žst. (2,5 km / 16,5 km)


Popis trasy :

Putování k pramenu Novoměstské kyselky začneme na nádraží v obci Bílý Potok pod Smrkem, kam se lze celkem pohodlně dostat po trati č. 037 z Liberce do Raspenavy a navzující trati č. 038 z Raspenavy do Bílého Potoka. Některé spoje jsou přímé, bez nutnosti přestupu v Raspenavě.
Od rozcestníku turistických tras před nádražím se vydáme vlevo po modré turistické značce TZ na rozcestí „Bílý Potok-rozc.“ Modrému značení zůstaneme věrni i několik dalších kilometů a vyrazíme po něm od rozcestníku na S k chatě Hubertce. U chaty se nachází rozcestník „Hubertka“, odkud se vydáme po červené TZ k J na krátkou odbočku na skalní vyhlídku Kočičí kameny. Od r. 2014 vede na „Kočičáky“ též 70 m dlouhá jednoduchá ferrata s převýšením 25 m, která je vhodná pro začátečníky. Na červné značení u Hubertky si dejte pozor, ke Kočičím kamenům vede pouze odbočka, jinak tudy prochází též klasická červeně značená trasa a u rozcestníku se tak střetává červená TZ vedoucí ze tří směrů. Z dalších čtyř směrů sem pak přicházejí cyklotrasy a místo protíná i zelená TZ. Opatrnost při výběru cesty je zde opravdu na místě :-)
Od Kočičáků se vrátíme stejnou cestou zpět k chatě Hubertce a pokračujeme po zelené TZ k S. Lesní cesta se po chvíli napojí na zpevněnou silničku zvanou Smuteční cesta, po níž dojdeme až na rozcestí „U Červeného buku“, kde se zelená TZ kříží s červeným Novoměstským okruhem, cyklotrasou č. 3018 a Singltrekem pod Smrkem. Pokračujeme ještě několik set metrů po Smuteční cestě po zelené TZ k místu, kde se zelená TZ od Smuteční cesty odděluje a klesá vlevo do údolí Ztraceného potoka. Následujeme zelené značení až na rozcestí „Odbočka k pramenu Kyselky“. Odtud popojdeme kousek vpravo po modré TZ a po pár metrech uhneme vlevo cestičkou přímo k prameni, krytému dřeveným altánkem.
Vrátíme se na modrou TZ a sledujeme ji dál v JV směru. Překročíme Ztracený potok, minime další křížení se Singltrekem pod Smrkem a dojdeme na rozcestí „Streitův obrázek“, kde narazíme znovu na červeně značený Novoměstský okruh vedoucí po Měděné cestě, na který se tentokrát napojíme. Na rozcestí tedy opustíme modrou TZ, odbočíme vpravo a pokračujeme k J po zpevněné Měděné cestě, která se po cca 1 km napojuje na Smuteční cestu přicházející zprava. Ta nás spolu s pokračujícím značením Novoměstského okruhu dovede zpět na rozcestí „U Červeného buku“, odkud budeme následovat zelenou TZ až na rozcestí „Bártlova bouda“, kde je možné se občerstvit a ubytovat. U „Bártlovky“ odbočíme vpravo a po žluté TZ dojdeme zpět na rozcestí „Bílý potok-rozc.“ a dále po modré TZ k výchozímu bodu u nádraží.


Výškový profil :


Zajímavosti na trase :

Kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce

Bílý PotokStavbu kostela vedl stavební mistr Josef Neisser z Frýdlantu v l. 1888-1890 za obětavé pomoci a příspěvků místních obyvatel a ze značných darů dobrodinců ze zahraničí. Kostel byl slavnostně vysvěcen 28. 9. 1890 farářem P. Reinhardem Seifertem z Hejnic k tradičnímu posvícení. Pseudorománskému pojetí slohově odpovídá i vnitřní zařízení kostela zasvěceného Nejsvětější Trojici. Kostel zdobí dvě vitráže. Vitráž zobrazující sv. Annu s Pannou Marií je dar rodiny Floriana Krause z r. 1917.

Kočičí kameny

Kočičí kamenyVyhlídka se nachází severně od obce Bílý Potok pod Smrkem poblíž známé chaty Hubertky, u křižovatky turistických cest. V souvislosti se skálou se vypráví několik pověstí o pokladech. Skála v podobě kočičí hlavy byla zpřístupněna do žuly pečlivě tesanými schody se zábradlím hejnickou sekcí Horského spolku r. 1923. Zábradlí bylo částečně zrekonstruováno Jizersko-ještědským horským spolkem v r. 2002. Vyhlídka skýtá pohled do údolí řeky Smědé, na obec Bílý Potok a severní svahy Jizerských hor.

Hubertova bouda

Turistická chata nad obcí Bílý Potok postavená v r. 1906 v nadmořské výšce 621 m v místě, kde již v 19. stol. stával stánek s občerstvením. Je jednou z nejstarších turistických chat v Jizerských horách. V 50. letech 20. stol. zde bývala ubytovna pro lesní dělníky, později byla Hubertka podnikovým rekreačním zařízením a v r. 1972 se stala majetkem tělovýchovné organizace a později přešla do vlastnictví turistického oddílu z Hejnic. Dnes slouží chata veřejnosti jako ubytovací a občerstvovací zařízení.

Pramen novoměstské Kyselky

Pramen novoměstské KyselkyVolný vývěr minerálního pramenu na levém břehu Ztraceného potoka v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem. Jde o kalcium-bikarbonátovou kyselku proplyněnou kysličníkem uhličitým. Leží na stejné geologické poruše jako Lázně Libverda. Kyselku objevil před 200 lety místní kovář J.N. Legler. Přístup k pramenům byl v r. 1903 zakázán, avšak po protestu Novoměstských byl jeden pramen zpřístupněn. Pramen byl několikrát zastřešen, dnešní podoba pochází z r. 1937.

Bártlova bouda

Bártlova boudaPrvní stavení na místě dnešní Bártlovky stálo již r. 1843. Do r. 1910 vlastnila dům rodina Neumannových a po nich Rüfflerovi, rodina místního lékaře. Ti nechali domek přestavět, jehož jádro je dodnes součástí boudy. V r. 1926 přešel dům na Antona Bartela, který tu zřídil kavárnu a restauraci. Pekly se zde také vyhlášené koláče. Od poč. 60. let do r. 1989 vlastnilo Bártlovku družstvo Jednota. Naštěstí zde neprovedlo zásadní úpravy, ale dokonce zrekonstruovalo vnitřní vybavení. Od r. 1990 vlastní Bártlovu boudu manželé Novotní z Frýdlantu a nadále uchovávají její původní ráz výletní restaurace.


Ubytování Jizerské hory - Široká nabídka ubytování v Jizerských horách za výhodné ceny!

Zobrazení trasy na GPSies.com :



Zdroj: www.vena.cz ; www.17.oblast.cz ; www.bily-potok.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky