Z TŘEBUŠÍNA NA DVA HRADY A TROJHORU


Třebušín-park. (0 km / 0 km) – Kalich-zříc. (1,5 km / 1,5 km) – Panna-zříc. (3,5 km / 5 km) – Řepčice (2 km / 7 km) – Trojhora-vrchol (2,5 km / 9,5 km) – Třebušín-park. (2,5 km / 12 km)


Popis trasy :

Výšplap po kopcích západní části Českého středohoří zahájíme ve starobylé obci Třebušín založené již ve 12. stol. Obec leží pod dominantním vrchem Kalich, na němž si na poč. 15. stol. nechal Jan Žižka z Trocnova postavit hrad. Byl to Žižkův jediný soukromý majetek. V centru obce stojí barokní zámek přestavěný z původní tvrze a sloužící dlouhou dobu jako škola. Dnes je zámek soukromým majetkem a byl adaptován na hotel. V blízkosti zámku se nachází barokní sloup sv. Kříže z r. 1726 a barokní kostel sv. Mikuláše z l. 1710-1724.
Třebušín je dostupný autobusy hromadné dopravy, které do obce zajíždějí několikrát denně z blízských Litoměřic, nicméně nejsnáze se sem dostaneme vozem. Automobil necháme na odstavném parkovišti u hřbitova při horním okraji obce. Z návsi nás k němu navedou směrovky označené jako „Parkoviště Kalich“. Silnička ke hřbitovu je široká akorát na jedno auto, proto buďte opartní, kdyby proti Vám vyjel jiný vůz.
Na Kalich vede žlutá turistická značka TZ, která přichází od zámku a pokračuje podél hřbitova na sever, kde se pak prudce stáčí vpravo a stoupá ke hradu. Výstup si lze zkrátit, pokud z parkoviště vyrazíme rovnou do lesa po upravených schůdcích. Po nich dojdeme na cestu, která nás po chvíli dovede na žlutě značenou stezku. Po žluté TZ se vydáme vpravo na rozcestí Kalich-zříc., odb., kde zahneme vpravo a lesní cestou vystoupáme až na vrchol Kalicha.
Z Žižkova hradu se dochovaly zříceniny brány a strážní věže a zbytky zdí a skepu s valenou klenbou. Vrchol je poměrně zarostlý, ale z několika vyhlídek na jeho hraně se nabízejí nádherné výhledy do krajiny Českého středohoří. Až se náležitě pokocháme, vrátíme se stejnou cestou na odbočku pod Kalichem. Vpravo vede žlutá TZ po východním svahu Kalicha zpět do Třebušína a napojuje se na zelenou TZ směr Sedlo. My se vydáme vlevo po žluté TZ pokračující kolem hřbitova do centra Třebušína. Zpět do obce ale nedojdeme, v místě, kde cesta vychází z lesa na louku, opustíme turistické značení a zahneme vpravo podél lesa, abychom se do něj záhy opět vnořili. Pokračujeme stinným lesem a první odbočkou vlevo se vydáme směr vrch Panna (pozor, za deštivého počasí nebo krátce po něm je cesta značně rozbahněná a je třeba ji obcházet krajem lesa). Stezka vyjde z lesa na louku, překročí zpevněnou cestu, po níž vede cyklotrasa č. 3066, a pokračuje mírným stoupáním po poli téměř neznatelnou vyšlapanou pěšinou. Po okraji lesíka dojdeme k silnici z Řepčic na Homoli, za níž již začíná žluté značení.
Těsně za silnicí se dáme vlevo (nikoli rovně do kopce, jak by možná mohlo svádět) a jdeme po východním úpatí kopce k rozcestí Panna-zříc., odb. Na něm uhneme vpravo do lesa a šplháme pomalu k vrcholu. Na Panně stával kdysi hrad Zikmnuda z Vartemberka, z něhož se do dnešních dní nedochovalo prakticky nic. Hrad byl postaven na poč. 15. stol. jako protiváha husitského Kalicha, ale již r. 1423 byl husity dobyt. R. 1437 získal Zikmund za pomoci zemské hotovosti hrad zpět a nechal je spolu s Kalichem pobořit. Panna nabízí pouze omezené výhledy na východ na Dlouhý vrch a západním směrem na Sedlo. Pannu a Kalich spojuje Žižkova stezka zemí hradů, která je dílčím počinem projektu České Středohoří – země hradů. V rámci tohoto projektu se postoupně buduje 8 stezek prezentujících středohorské hrady a zámky.
Z Panny se vrátíme po žluté TZ na rozcestí, kde odbočíme vpravo na Řepčice, malebnou zemědělskou obec s několika stavbami lidové architektury. Pod Pannou se žlutá TZ spojuje se zelenou TZ a na první křižovatce v centru obce uhýbají obě vlevo. My turistické značení opustíme a vydáme se vpravo po silnici na Chudoslavice. Na křižovatce cca 1 km za obcí pokračujeme rovně a dáváme pozor, abychom neminuli žlutě značenou odbočku vlevo do lesa, která nás dovede na vrchol Trojhory.
Na první pohled obyčejný čedičový sopečný suk ukrývá štít srovnatelný s klasickými horskými štíty, které najdete např. v Tatrách. Již pod kopcem upozorňuje tabulka na to, že štít Trojhory je obtížně schůdný. Naštěstí se dá obejít neznačenou cestou vpravo i vlevo, ale z vlastní zkušenosti doporučuji vystoupat na vrchol. Kromě nádherných rozeklaných skal se sloupkovou odlučností čediče nabízí Trojhora ničím nerušený kruhový výhled do všech světových stran, i na námi navštívené hrady Pannu a Kalich. Při pohybu na úzkém hřebínku je třeba dbát osobní bezpečnosti, terén je členitý a při nedostatečné opatrnosti může být rizikový.
Po opatrném sestupu jdeme dále po žluté TZ, k níž se pod Trojhorou připojuje zprava přicházející červená TZ. Překročíme Trojhorský potok, za nímž končí les, a projdeme kolem osady Domky pod Trojhorou. Žluto-červené značení nás dovede na třebušínskou náves, odkud pokračujeme na sever po žluté TZ na parkoviště před hřbitovem.


Výškový profil :


Zajímavosti na trase :

Třebušín

Starobylá obec založená již ve 12. stol. v západní části Českého středohoří s dominantou vrchu Kalich. V obci se nachází barokní kostel sv. Mikuláše, opravený zámek přeměněný na hotel a barokní sloup sv. Kříže. Třebušín je vhodným výchozím bodem pro túry po Z části Českého středohoří.

Kalich

Zřícenina gotického hradu založeného asi r. 1421 Janem Žižkou z Trocnova na stejnojmenném čedičovém vrchu nad obcí Třebušín ve V části Českého středohoří. Hrad byl vojenskou základnou husitů v kraji. Po Žizkově smrti připadl hrad jeho bratru Jaroslavovi a r. 1437 byl Kalich obléhán a dobyt vojsky Zikmunda Lucemburského. Poslední zmínka o hradu pochází z r. 1470, od té doby již chátral a měnil se ve zříceninu.

Panna

Téměř zaniklý hrad na vrchu Panna nad obcí Řepčice založený katolíkem Zikmundem z Vartemberka jako protiváha k husitskému Kalichu. R. 1423 byl hrad dobyt husity, v jejichž rukou zůstal až do r. 1437, kdy jej oblehl a získal zpět na katolickou stranu Zikmund z Vartemberka. Následně byl hrad na rozkaz císaře jako loupežnické sídlo pobořen.

Řepčice

Malá obec, dnes součást Třebušína, v pramenech poprvé zmiňovaná v r. 1407. Ves bývala významnou mineralogickou lokalitou, o níž se zajímal i Johann Wolfgang Goethe. V zaniklých malých tefritových lomech na JZ okraji obce se nacházely až 30 cm velké dutiny, vyplněné především klencovými krystaly minerálu chabazitu. Dále se zde vyskytoval např. fakolit, aragonit, opál nebo kalcit.

Trojhora

Nepříliš výrazný zalesněný sopečný vrch (451 m) se sloupkovou odlučností čediče v blízkosti obce Třebušín ve východní části CHKO České středohoří s pravděpodobně jediným štítem na našem území. Štít tvoří skála vystupující nad koruny stromů rozdělená přírodními puklinami do třech částí. Z vrcholu je krásný kruhový výhled na České středohoří a Labskou kotlinu.



Zobrazení trasy na GPSies.com :



Zdroj: cs.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky