ZA SKLENĚNOU KRÁSOU BRTNICKÝCH LEDOPÁDŮ
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | České Švýcarsko |
| Délka trasy: | 10 km |
| Převýšení: | 117 m |
| Náročnost: | 2 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Brtníky-Galerie Ametyst (0 km / 0 km) – Šternberk-býv. zámeček (1,5 km / 1,5 km) – Soví vyhlídka-odb. (0,5 km / 2 km) – Soví jeskyně (0,2 km / 2,2 km) – Opona (0,8 km / 3 km) – Velký pruský tábor (0,5 km / 3,5 km) – Konírna (0,3 km / 3,8 km) – Brtnický hrádek (0,2 km / 4 km) – Betlém (1,5 km / 5,5 km) – Varhany (0,5 km / 6 km) – Vlčí stěnka (0,2 km / 6,2 km) – Velký ledový sloup (0,3 km / 6,5 km) – Vlčí doupě (0,5 km / 7 km) – Křepelčí stěnka (0,5 km / 7,5 km) – Brtníky-Galerie Ametyst (2,5 km / 10 km)
Popis trasy :
Každým rokem se v SV části národního parku České Švýcarsko pořádá tradiční zimní turistický pochod za Brtnickými ledopády. Při dostatečné sněhové pokrývce vytváří příroda vlivem tání sněhu na pískovcových stěnách a převisech v údolí Vlčího potoka nádhernou podívanou v podobě až 20 m vysokých ledopádů. V oblasti pískovcových skal se jedná o poměrně neobvyklý jev, běžný pískovec totiž vodu obvykle vsákne. Pokud si tuto zimní pohádku chcete opravdu vychutnat, doporučuji návštěvu mimo termín pochodu a třeba i ve všední den. V zimním období Vás k jednotlivým ledopádům nasměrují odbočky z místního vycházkového okruhu značeného modrými psaníčky. "Psaníčkový" okruh více méně kopíruje naši cca 10 km dlouhou trasu vedoucí z jedné poloviny po zelené turistické značce a z druhé poloviny po cyklostezce č. 3033. Nejobvyklejším výchozím bodem je obec Brtníky, kam zajíždějí autobusy hromadné dopravy Ústeckého kraje a osobní vlaky trati č. 084 Rumburk-Panský.
Obec Brtníky je dnes místní částí Starých Křečan a v písemných pramenech je poprvé zmiňována k r. 1346. Původní německý název Zeidler (ten, kdo se stará o včelíny) vznikl ve spojitosti se zdejším chovem včel. V obci stával barokní kostel sv. Martina zbouraný r. 1975 komunisty. Z dochovaných památek stojí za zhlédnutí kaple Nejsvětější Trojice s křížovou cestou a Božím hrobem. Dnes jsme tu však kvůli ledopádům :-)
Zimní výšlap za ledopády zahájíme u turistického rozcestníku v centru obce při hlavní silnici č. 265 z Krásné Lípy na Velký Šenov. V těsné blízkosti ukazatelů se nachází infomační tabule s mapou národního parku České Švýcarsko a malé parkoviště, kde můžete zanechat svá osobní vozidla. V zimě počítejte s horší dostupností, dobře udržovány bývají pouze hlavní tahy a okresky mohou být pokryty sněhem a ledem. Také parkování může být díky sněhu značně omezeno, proto buďte opatrní a trpěliví.
Od turistického rozcestníku se vydáme po zelené turistické značce TZ jižním směrem vedlejší ulicí kolem ústavu sociální péče k bývalé škole, kde odbočíme vpravo a pokračujeme kolem požární zbrojnice doleva. Kousek za ní se silnička dělí, my se držíme vlevo, projdeme kolem mohutné budovy kdysi vyhlášeného hotelu Štern a za hranicí jeho pozemku se dáme doprava. Polní cestou sledující dráty vysokého napětí přijdeme k lesu a posléze k samotě Šternberk. Do 90. let 20. stol. zde stával lovecký zámeček, který nechal postavit hrabě Franz Wenzel Salm-Reifferschied a pojmenoval jej podle dívčího jména své manželky Walburgy Sternbergové.
Z rozcestí Šternberk pokračujeme dále po zelené TZ k odbočce na Soví vyhlídku. Výhled dnes značně omezuje bujná vegetace, ale odbočka je kratičká a na zasněžené stromy je také pěkný pohled. Pár metrů za odbočkou k vyhlídce vede z hlavní zelené trasy další odbočka vlevo k Soví jeskyni, při níž najdeme první značený ledopád s názvem Velká kaskáda. Od ledopádu se vrátíme zpět na zelenou TZ, která nás záhy dovede na křižovatku cest Písečná brána. Odtud sledujeme piktogram vlevo k ledopádu Malá kaskáda a dále po cestičce stáčející se doprava k ledopádu Opona, který bývá jedním z nejkrásnějších. Po návratu na zelenou TZ pokračujeme dále na rozcestí Velký Pruský tábor. Vlevo při značené stezce se nachází mohutný skalní převis, jež se ve válečných dobách několikrát stal útočištěm obyvatel z blízkých obcí.
Od Pruského tábora nás zelená TZ dovede k odbočce, tentokrát doprava, na Brtnický hrádek. Cestou ke zbytkům strážního hrádku ze 14. stol. střežící patrně Lužickou obchodní stezku, narazíme na daší ledopdád s názvem Konírna. Brtnický hrádek se nachází ještě kousek za ní. Pokud chcete dojít až k němu, buďte opatrní, terén je zde trochu obtížnější a pod vrstvou sněhu špatně čitelný. Od odbočky k Brtnickému hrádku pak sestoupáme po zelené TZ do údolí Vlčího potoka a za mostkem se napojíme na cyklostrasu č. 3033 a vydáme se po ní vlevo.
Kousek za prvním meandrem potoka odbočíme z cesty krátce doprava k dalšímu z ledopádů zvanému Betlém. Po cca 200 m vychází od cyklostezky pěšina vpravo vedoucí přes Vlčí potok k ledopádu Vlčí stěnka a od ní pokračujeme vpravo proti proudu potoka do svahu až k Varhanům. Až se budeme vracet od Varhan, projdeme kolem Vlčí stěnky a pár metrů za ní odbočíme vpravo k Velkému ledovému sloupu. Je to takový pomyslný hřeb výletu, ledový sloup bývá za příznivých klimatických podmínek opravdu monumentální.
Po návratu na páteřní cyklostezku pokračujeme dále v původním směru, až po cca 600 m dorazíme k odbočce vpravo k ledopádu Vlčí doupě. Od něj je to pak po cyklostezce co by kamenem dohodil k poslednímu značenému ledopádu na Křepelčí stěnce, opět po pravé ruce od zpevněné cesty.
Křepelčí stěnkou náš výlet za ledopády pomalu končí, ačkoli jich v oblasti najdete určtiě více, než je jich označeno. Po cyklostezce pokračujeme ještě asi 1,5 km k silnici č. 265 vedoucí od Krásné Lípy do Velkého Šenova a odbočíme po ní vlevo. Po cca 15 minutách svižné chůze dojdeme na kraj obce Brtníky. Po hlavní silnici pokračujeme obcí až do výchozího bodu u turistického rozcestníku.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Brtníky
Obec Brtníky patří k nejstarším osídlením ve Šluknovském výběžku. Dějiny Brtníků, dnes katastrálně příslušejících ke Starým Křečanům, sahají zřejmě až do r. 1084, kdy hrabě Wiprecht z Grojče přivedl do Čech německé osadníky, kteří pod jeho vedením založili řadu vsí, mezi nimi i Brtníky, dříve Zeidler. Písemnými prameny jsou Brtníky doloženy až k r. 1346, kdy se objevuje zmínka o místním dřevěném kostele. Ten byl později nahrazen barokním, zbouraným v době komunismu. Nad vsí je zachována křížová cesta s kaplí Nejsvětější Trojice a Božím hrobem. Při hlavní silnici v blízkosti Galerie Ametyst roste chráněná lípa srdčitá. Územím mezi obcí Sněžná a Brtníky prochází geologický zlom oddělující jižní pískovcovou část o severní žulové.
Brtnické ledopády
Přírodní úkaz tvořící se v zimním období na pískovcových stěnách a převisech v údolí Vlčího potoka v blízkosti obce Brtníky. Ledové útvary dosahující místy výšky až 20 m vznikají následkem tání a opětovného umrznutí sněhu. Ledopády se tvoří na již standardních místech a během doby získaly přiléhavé názvy jako Malá a Velká kaskáda, Opona, Varhany, Betlém apod. Jejich krásu lze shlédnout např. v rámci každoročního turistického pochodu za Brtnickými ledopády.
Brtnický hrádek
Skromné zbytky bývalého strážního hrádku nad Hlubokým dolem cca 2,5 JZ od Brtníků. Opevněná lokalita neznámého jména vznikla ve 13. stol. patrně v souvislosti se snahou krále Přemysla Otakara II. o zajištění S hranice českého státu po odstoupení Budyšínska Braniborsku. Nejvýraznějším pozůstatkem hrádku je tesané podvalí tvořící sklepní část zaniklé obytné věže. Osídlení lokality zaniklo patrně před r. 1339, snad ve spojitosti s dobytím blízkého hradu Krásný Buk a odchodem zdejšího vládnoucího šlechtického rodu.
Soví vyhlídka a Soví jeskyně
Skupina skal při zelené turistické značce jižně od bývalého zámečku Šternberk ukrývající průchozí skalní dutinu zvanou Soví díra a s turisticky zpřístupněnou vyhlídkou na vrcholovém plató skal, kterou dnes značně přerůstají stromy.
Šternberk
R. 1770 byla ve vrchostenském revíru Šternberk zřízena obora určená k honům na vysokou a černou zvěř a o rok později nechal hrabě Franz Wenzel Salm-Reifferschied vybudovat uprostřed obory přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou v pozdně barokním slohu a na počest své ženy Walburgy, rozené hraběnky Sternbergové, pojmenoval rezidenci Šternberkem. Dle rodového znaku hraběnky byla kolem zámečku vysazena kaštanová alej o půdorysu osmihroté hvězdy. R. 1780 byla postavena zámecká kaple a stával zde také dům pro hosty, kuchyně, lokajský domek a hájovna. Po válce byl areál přebudován na dětský tábor a v 90. letech byl zámek napadený dřevokaznou hobou zbořen. Dnes je areál v soukromých rukou a vypadá neudržovaně.
Velký pruský tábor
Velký skalní převis při zelené turistické značce vedoucí od Šternberka k Turistickému mostu poskytoval obyvatelům z blízkých obcí během válek úkryt před drancujícími vojsky. Lidé pod převis nosili nejcennější majetek a tábořili v okolních lesích spolu s dobytkem. Úkryt se osvědčil již v době třicetileté války, a zvláště pak za války sedmileté v r. 1756, kdy okolím táhlo pruské vojsko, dále za války rakousko-pruské v r. 1866. Na stěnách převisu lze nalézt množství starých monogramů a válečných letopočtů.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
