PŘES PAVLOVSKÉ VRCHY NA DÍVČÍ HRAD


Klentnice-parkoviště (0 km) – Sirotčí hrádek (1 km / 1 km) – zřícenina kaple (2 km / 3 km) – Nový hrad-pod Martinkou (1 km / 4 km) – Dívčí hrad (2,5 km / 6,5 km) – Děvín (1,5 km / 8 km) – Klentnice-parkoviště (3,5 km / 11,5 km)


Popis trasy :

Od mala jsem milovala dětský film režiséra Radima Cvrčka Třetí skoba pro kocoura z r. 1983. Kromě poutavého detektivního děje mě vždy fascinovaly bílé skály, které se děti z horolezeckého oddílu Medvědů snažily pokořit. Film se natáčel na J Moravě a ony bílé skály jsou vápencovým pohořím zvaným hovorově Pálava, jež se táhne od Novomlýnských nádrží kolem Mikulova až ke státní hranici s Rakouskem. Během tohoto výletu se s Pálavou blíže seznámíme.
Putování zahájíme na odstaveném parkovišti v J části obce Klentnice, kterou prochází silnice z Pavlova do Mikulova. Z parkoviště půjdeme vpravo na S k autobusové zastávce, kam zajíždí pravidelná linka z Mikulova do Břeclavi. V těsné blízkosti zastávky se nachází turistický rozcestník, od něhož se po zelené turistické značce TZ vydáme ke zřícenině Sirotčího hrádku.
Po zelené TZ dojdeme na rozcestí „Sirotčí hrad-sedlo“, kde zelenou TZ vyměníme za červenou a pokračujeme severním směrem pod vlastní zříceninu. K prohlídce areálu je zapotřebí udělat krátkou odbočku vpravo a překonat několik výškových metrů, abychom se dostali na vrcholové plató s jádrem bývalého hradu.
Hrad byl postaven na dvou vysokých vápencových skaliscích na S okraji Stolové hory. Skály dělila hluboká rokle, přes niž vedl patrně most. Hrad založil v průběhu 13. stol. některý příslušník rodu Wehingenů. Po nich jej vlastnili Lichtenštejnové a v roce 1575 připadl Ditrichštejnům. V té době byl hrad již pravděpodobně pustý.
Až si hrad prohlédneme, budeme pokračovat dále po červené TZ, po níž sejdeme zpět do obce Klentnice. Od rozcestníku při silnici Mikulov-Pavlov se dáme na sever po červené TZ vedoucí nyní paralelně s Vinařskou naučnou stezkou Mikulov a Moravskou vinnou cyklostezkou. Mineme další autobusovou zastávku a boží muka s odpočívadlem na konci obce. Za křižovatkou na rozcestí „Perná“ opustíme červenou značku a vystoupáme vlevo po modré TZ polní cestou ke zřícenině kaple sv. Antonína. Současně s modrou TZ vede nyní až do Pavlova naučná stezka Děvín.
Od kaple pokračujeme dále po modré TZ ke skále Martinka. Na vrcholu kolmé skalní stěny tyčící se po naší pravé ruce můžeme tušit velmi skromné zbytky Nového hradu, který je však obtížně přístupný. Skromný hrad vybudoval markrabě Jan Jindřich jako protiváhu jihomoravských lichtenštejnských sídel.
Na rozcestí „Pod Martinkou“ se k modré TZ a NS Děvín připojí zelená značka a toto trojí značení následujeme až na rozcestí „Pod Soutěskou“. Zde zelená zahýbá vpravo, my jdeme dále po modré TZ a NS Děvím doleva po okraji přírodní rezervace Děvín až na Dívčí hrad. Charakteristická silueta hradní zříceniny je viditelná zdaleka a nabízí jedinečný výhled na krajinu kolem Novomlýnských nádrží i do vzdálenějšího okolí. Zeměpanský hrad se poprvé připomíná v roce 1222. Pro svou významnou strategickou polohu byl hrad využíván až do konce 18. stol., kdy byl definitivně opuštěn a pomalu se změnil ve zříceniny.
Z Dívčího hradu se vydáme po červené TZ zároveň s NS Děvín zpět do Klentnice. Půjdeme po hřebeni Pavlovských vrchů přes vrchol Děvínu na rozcestí „Soutěska“, kde křížíme zelenou TZ a scházíme dolů po červené TZ na silnici vedoucí do Klentnice. Červená TZ obbočuje později vpravo na Sirotčí hrádek, my pokračujeme po silnici k J až na odstavné parkoviště u autobusové zastávky.


Výškový profil :


Zajímavosti na trase :

Sirotčí hrádek

Zřícenina hradu na dvou rozeklaných skaliscích postaveného na přelomu 13. a 14. stol. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III. Krátce poté byl král zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. stol. Majitelé zde však nesídlili, hrad byl záhy opuštěn a v pol. 16. stol. zpustl.

Zřícenina kaple sv. Antonína

Staré poutní místo, kde byla r. 1652 vystavěna kaple sv. Antonína. V l. 1720-1722 žil při kapli poustevník, který dostával na zvonictví a správcovství kaple určitý plat. Toto období skončilo koncem 18. stol. za vlády císaře Josefa II. R. 1782 byli poustevníci zrušeni a zakázána procesí a poutě. V r. 1783 byl v Klentnici postaven kostel a lidé o kapli ztratili zájem. R. 1786 byla kaple rozprodána na stavební materiál. Dodnes se z ní zachoval je polokruhový kousek zdi s výklenkem.

Dívčí hrad

Zřícenina královského hradu z 1. pol. 13. stol. Za Lichtenštejnů v 16. stol. byl pod vlivem válečných událostí hrad přestavěn a za třicetileté války zapálen Švédy. Na jeho opravu nebylo dost sil ani finančních prostředků, přesto byl hrad zcela opuštěn až v 18. stol. a změnil se v charakteristickou zříceninu.

Pálavské vrchy

Pálavské vrchy, geologicky správně zvané Pavlovské vrchy či jen Pálava, zahrnují celý rozsáhlý komplex vápencových útvarů na Jižní Moravě. Jsou rozloženy mezi Dolními a Horními Věstonicemi, Pavlovem a Mikulovem. Soustava několika kopců tvoří biosferickou rezervaci UNESCO, domov mnoha chráněných rostlin a živočichů i terény pro horolezecké nadšence.

NPR Děvín

Národní přírodní rezervace Děvín byla vyhlášena v r. 1946 na rozloze 380 ha k ochraně vápencových bradel na vrcholech Děvína a Kotelné. Oba vrcholy jsou od sebe odděleny hlubokým sedlem zvaným Soutěska. Vrcholy jsou tvořeny ernstbrunnskými vápenci. Část Z úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky. SZ a JV úpatí Kotelné a Děvína pokrývají dubohabřiny s typickou hájovou květenou. Prudké SZ svahy pokrývají suťové lipové javořiny s bohatým bylinným podrostem. Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou dealpinskou vegetaci. Na JZ svahu Děvína se vyvinula krasová lesostep s plochami drnových a skalních stepí.



Zobrazení trasy na GPSies.com :



Zdroj: www.hrady.cz ; cs.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky