Borovany - pěchotní srub
Objekt lehkého opevnění vz. 36 s jednoduchou konstrukcí v obci Borovany, 15 km JV od Českých Budějovic
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Borovany | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.borovany-cb.cz | |
| Návštěva: | 4.8.2010 |
Převzetí moci v Německu fašisty v lednu r. 1933 zásadním způsobem změnilo mocenskou rovnováhu v Evropě. Pod tlakem rychlého růstu nebezpečí ze strany Německa musela Československá republika začít hledat cestu ke zvýšení své obranyschopnosti. Vojenská doktrína ČSR počítala s tím, že případná válka bude pro Československo válkou obrannou a současně válkou koaliční, v níž československá armáda bude součástí spojeneckých armád. Hlavním úkolem československé armády mělo být uhájení celistvosti státního území do doby, než se podaří přijít na pomoc armádám spojenců. Za základní předpoklad úspěšné obrany byla považována výstavba stálých opevnění na hranicích státu po vzoru francouzské Maginotovy linie. Dlouhodobý program opevnění státní hranice schválila československá vláda 5. června 1936.
Jako první začaly být budovány objekty na severu Moravy a Čech v místech, kudy na československé území v minulosti již několikrát vpadla nepřátelská vojska a kde se i nyní předpokládal hlavní útok. Ještě v tomtéž roce byla zahájena stavba objektů tzv. lehkého opevnění na ostatních hraničních úsecích. Přesto, že hranice jižních Čech a Moravy byly vzhledem k sousednímu neutrálnímu Rakousku považovány za relativně bezpečné, i zde začala výstavby prvních objektů. Na Českobudějovicku to bylo celkem 49 bunkrů, které však netvořily souvislý pás.
Budované objekty představovaly v první fázi převzatý typ francouzských předsunutých bunkrů, teprve později byly vyprojektovány vlastní objekty nové konstrukce. Příkladem takového objektu z první fáze stavby československého opevnění je dochovaný bunkr v Borovanech, a který unikl pozdějšímu zničení díky svému umístění v těsné blízkosti železniční trati. Jedná se o tzv. lehký objekt vz. 36, který měl velmi jednoduchou konstrukci a mezi vojáky nebudil velké nadšení. Betonové stěny byly mnohem hranatější než u jiných pevnostních staveb, což způsobovalo, že se snižovala možnost odražení dopadajících granátů. Beton byl jen slabě armován a stěny neměly dostatečnou tloušťku. Objekty neměly periskop ani ventilaci. Byly budovány ve třech variantách. Varianty A a B byly jedno- či dvoustřílnové a lišily se tloušťkou zdí, varianta C měla tři střílny. Nejčastěji byl stavěn objekt typu B. Osádka objektu čítala zpravidla 4-6 mužů a výzbroj tvořily lehké či těžké kulomety na dřevěných stolicích, teprve dodatečně byla pro zbraně vyvinuta lafetace. Objekt v Borovanech představuje typ C, jehož tři střílny kryly prostor cesty od Trhových Svinů do Borovan téměř až k železničnímu mostu. Další dva objekty vz. 36 stojící v polích se nedochovaly. Objekty vybudovala v r. 1936 firma J. Smrž z Třeboně.
Budování prvních objektů opevnění na česko-rakouské hranici znamenalo i na Borovansku první kroky k vytvoření obrazu nepřítele na druhé straně hranice, který potom přetrval více než 50 let.
Borovany - zámek
Buškův hamr - technická památka
Ledenice - vojenské historické a válečné muzeumTrocnov - památník Jana Žižky
