Buškův hamr - technická památka
Provozuschopný nářaďový hamr postavený na toku Klenského potoka, 20 km JV od Českých Budějovic
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Buškův hamr | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.buskuv-hamr.cz | |
| Návštěva: | 4.8.2010 |
Nářaďové hamry zůstaly u nás nejdéle v chodu v povodí řeky Malše, na Doudlebsku pod Novohradskými horami, dlouho nezasaženém průmyslovým rozvojem. Poslední hamry se zde zastavily až v pol. 60. let 20. stol. Nejznámějším z nich je Buškův hamr čp. 332. Nachází se nedaleko Trhových Svinů na toku Klenského potoka v podhůří Novohradských a Slepičích hor. Je součástí osamělé usedlosti, sestávající z obytného domu s hospodářským zázemím, přilehlé budovy vlastního hamru a volně stojícího objektu bývalého obilního mlýna. Všechny stavby jsou zděné, s polovalbovými střechami, klasicistní, z konce 18. stol.
Hamr byl založen r. 1780 v těsném sousedství již stojícího mlýna. Je jedním se 3 zachovalých funkčních hamrů na území České republiky. Budova hamru má na podélné straně vantroky a pod nimi 3 vodní kola na svrchní vodu. K přívodu vody na kola slouží uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Největší kolo žene těžký chvostový dubový buchar v dřevěné stolici o váze kobyly asi 200 kg. Jím hamerníci opracovávali železné výkovky. Je největším dochovaným bucharem u nás a dokáže kovat rychlostí až 150 úderů za minutu. Druhé, menší vodní kolo pohání přes dřevěný palečnicový převod pískovcový brus opatřený sedací pákou k přitlačování broušeného výrobku. Chladicí voda se přiváděla k brusu dřeveným žlábkem, který zachycoval potřebné množství odstřikující z vodního kola. Třetí kolo žene prostřednictvím železného ozubeného převodu s kuželovými koly, klik a táhel dřevěné truhlové dmychadlo se čtvercovými písty, umístěné pod stropem. Rozvod vzduchu vede přes větrník k vyrovnání tlaku do mohutné ohřívací pece, stojící při štítové stěně se vstupními dveřmi. Dmychadlo je funkční kopií původního stroje z r. 1910, jenž svým typem navazoval na starší vzor z přelomu 18. stol. Ten byl třetím stupněm ve vývoji hutních dmychadel. Dále jsou v hamru kovadliny pro ruční práci, kamenné a litinové formy na ohýbání oracích plechů a kovářské nářadí.
Hamr proslul výrobou těžkého orného a zemědělského nářadí. Kovalo se z vyřazených ocelových železničních nákolků, které k tomu svým materiálem dokonale vyhovovaly. Méně náročné výrobky se kovaly z paketů složených ze starého železa a svařených v ohni a pod bucharem. Z drobných železných nástrojů a náčiní se vyráběly především pluhy pro místní zemědělce, kladiva, sekery a lopaty. V době největší prosperity zdejší hamr zaměstnával u 4 výhní 8 osob. Před první světovou válkou se pracovalo s přestávkami od 5h ráno do 7h večer. Těžká práce vyžadovala silnou stravu. Jedlo se 5x denně a každý den bylo k obědu maso.
Buškův hamr se nalézá v oblasti, kam průmysl pronikal jen velmi pomalu a i dnes se jedná spíše o krajinu zemědělskou s malým výskytem průmyslových podniků. V okolí Trhových Svinů se do dnešních dnů dochovalo několik kováren, využívajících jako zdroj energie vodní síly potoků a říček, hojně protékajících touto oblastí. Hamernictví a s ním spojené sekernictví byly dlouho na Trhovosvinensku typickými řemesly, která jsou bohužel dnes již zaniklá. Na dnes již neexistujícím firemním štítě hamru bylo vepsáno vedle jména majitele i zřídka užívaný název živnosti: Jan Bušek – vodokovář.
Z dodnes zachovalých hamrů byl právě Buškův provozován nejdéle. Rodina posledního zdejšího hamerníka v obytném stavení u hamru žila ještě koncem 70. let 20. stol. Do r. 1948 hamr ještě běžel, ale majitel Jan Bušek sám už pro nemoc nemohl své řemeslo provozovat. Postupně tak hamr ztrácel na svém významu, neboť nesmírně namáhavá práce byla nahrazena novými technologiemi přímo v zemědělských dílnách tehdejších státních statků. Hamr fungoval až do r. 1950. Rekonstrukce do současné podoby proběhla díky několika technickým nadšencům v l. 1990-1995. Dnes je hamr zpřístupněn jako funkční technická památka a je v něm vedle strojního zařízení instalována i sbírka kovářského nářadí a výrobků.
Borovany - pěchotní srub
Borovany - zámek
Slabošovka - rozhledna
Trocnov - památník Jana Žižky
Žumberk - tvrz
