Budňanská skála - přírodní útvar
Světově proslulý skalní odkryv v Českém krasu, 10 km JV od Berouna
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Budňanská skála | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 24.8.2004 |
Budňanská skála je jedním z několika odkryvů v Českém krasu, který získal světovou proslulost. Je na něm zachycena hranice mezi silurem a devonem, a to v karbonátovém (vápencovém) vývoji a tvoří pomocný stratotyp k hlavnímu stratotypu této hranice na Klonku u Suchomast.
Silur je zde zastoupen černošedými deskovitými bituminózními vápenci přídolského souvrství s četnými vložkami tmavých vápnitých břidlic s hojnými vápencovými konkrecemi. Souvrství obsahuje hojnou faunu, zejména schránky rovných loděnkovitých hlavonožců, často usměrněných prouděním. Velmi hojné jsou stonky velkých lilijic rodu Scyphocrinites.
Souvrství přídolských vápenců je zakončeno mohutnou lavicí masivních cefalopodových vápenců (mocnost cca 2 m). Výskyt graptolita Monograptus transgrediens dokazuje i zde příslušnost k nejvyššímu siluru. Následující tenká vložka břidlic obsahuje již vůdčího devonského graptolita Monograptus uniformis. A právě na její bázi probíhá hranice mezi silurem a devonem.
Nejspodnější devonské vrstvy jsou zde tvořeny světle šedými krinoidovými vápenci, které náležejí k lochkovskému souvrství. Souvrství nasedá na silurské vrstvy 1,5 m mocnou lavicí organodetritického vápence s četnými úlomky lilijice rodu Scyphocrinites. Výše po profilu se mocnost lavic zmenšuje, až převládnou tenčeji vrstevnaté deskovité vápence, které jsou na rozdíl od vápenců přídolského souvrství světlejší a hruběji zrnité a obsahují méně vložek vápnitých břidlic. Vápence jsou charakteristické výskytem drobného trilobita Warburgella rugosa, v břidličných polohách je hojný graptolit Monograptus uniformis.
Budňanská skála je světově proslulým odkryvem. Podle usnesení Mezinárodní stratigrafické komise byla na zasedání 24. mezinárodního geologického kongresu v Montrealu r. 1972 zvolena parastratotypem (pomocným standardním profilem) hranice silur-devon, který doplňuje základní stratotyp na Klonku u Suchomast. Z větší vzdálenosti je zřetelné nápadné disharmonické zvrásnění celé stěny. Pevné, mocné lavice vápenců, které jsou odolnější proti deformaci, jsou zvrásněny do tvaru písmene M, zatímco lépe tvárné deskovité vápence v podloží i nadloží lavic vytváří mnohem složitější vrásovou skladbu.
Dub sedmi bratří - památný strom
Svatý Jan pod Skalou - klášter
Tetín - zřícenina
