Čerín - kostel sv. Martina
Raně gotický kostel sv. Martina z poč. 14. stol. v obci Čerín, 15 km JV od Banské Bystrice
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Banskobystrický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Čerín | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | cerin.fara.sk | |
| Návštěva: | 9.9.2010 |
Obec Čerín se nachází ve Středoslovenském kraji ve Zvolenské pánvi v nadmořské výšce 405 m. V listině z r. 1300 se připomíná lesnaté, vylidněné území Cheren s patriací ke zvolenskému královskému panství. Od 15. stol. se Čerín uvádí jako součást vígľašského panství. R. 1578 obec vyplenili při svých nájezdech Turci.
Raně gotický kostel sv. Martina pochází z poč. 14. stol. Pravděpodobně r. 1315 jej nechal postavit Pavel z Krtíša, jenž byl synem Madáča. Typologicky se shoduje se sakrálními stavbami v Ponikách a Horní Mičiné ze stejného období. Za druhé světové války byl kostel značně poškozený, zasáhla ho minometná palba a utrpěly hlavně fresky na J straně presbytáře. Jedná se o jednolodní kostel s rovným závěrem presbytáře, který je zaklenut gotickou křížovou žebrovou klenbou se svorníkem ve vrcholu. Žebra i svorník jsou polychromované. Stejným typem klenby je zaklenutá i sakristie na S straně.
Největší vzácností kostelíka jsou jeho gotické nástěnné malby v interiéru, které pocházejí ze čtyř časových období. Za nejstarší fresky se považují půlpostavy proroků v kruhových medailonech na vnitřním líci triumfálního oblouku datované do 1. čtvrtiny 14. stol. Druhou a nejvýznamnější etapu představuje kristologický cyklus v presbyteriu. Malby pocházejí z konce 14. a zač. 15. stol. Na V stěně presbytáře jsou výjevy Ukřižování Krista, Oplakávání a menší obraz Trpícího Krista nad pastoforiem. Tyto malby svým zpracováním jako i ikonografií můžeme zařadit do 3. třetiny 14. stol. Autora těchto fresek pro jejich jedinečný styl nazýváme Mistrem z Čerína. Na J stěně je částečně viditelný výjev ze Zvěstování a Narození, čtyři světice – Margita, Barbora, Dorota a Alžběta Durynská a fragment čtyřlístku s postavou sv. Kateřiny. Severní stěna je vyzdobená ve dvou horizontálních pásech, kde v celém spodním pásu je znázorněn Poslední soud a horním pásu fragment Soudícího Krista v mandrole s fragmenty postav apoštolů. Téměř celý horní pás byl zničen během druhé světové války. Na křížové klenbě presbytáře jsou v jednotlivých polích znázorněni Trůnící Kristus, P. Marie s malým Ježíškem a dvojicí andělů, symboly evangelistů. V lodi kostela se vidíme výjevy sv. Bartoloměje, sv. Ladislava, Imago pietatis (postava Krista vlévající svou krev do kalicha), sv. Jiří a obraz se třemi světicemi (Dorota, Helena a Kateřina) ze zač. 15. stol. Nejmladší nástěnné malby v SV rohu lodi, které pochází z doby kolem r. 1500, jsou výjevy Madony ochránkyně a archanděla Michaela, který váží duše. Byly odkryty za poč. 90. let. 20. stol. Fresky v l. 1929-1930 restauroval P.J. Kern, později byly znovu restaurovány v l. 1948-1949.
V 16. stol. byla loď kostela osazena malovaným stropem. Některé desky zdobí figurální náměty. Ze stejného období pochází i stallum (vyřezávaná dřevěná lavice pro čelní představitele obce) se stejným šablonovým vzorem jako na stropě. Po stranách lodi jsou umístěny další dvě renesanční stallia ze 17. stol. Na S stěně lodi je umístěn původní konsekrační kříž z doby výstavby kostela. Hlavní oltář je barokní z r. 1744. Jedná se o sloupovou architekturu s akantovou výzdobou a nástavcem, uprostřed je umístěn obraz sv. Martina a po stranách čtyři světci. Podstavec zdobí plastiky sv. Štefana krále, sv. Ladislava, dvou andělů a sousoší Nejsvětější Trojice. Původní gotický křídlový oltář sv. Martina bisk. z r. 1483 z dílny Mistra z Kremnice se vzácnými tabulovými obrazy byl r. 1885 převezen do Budapešti. Kazatelna je barokní z 1. pol. 18. stol., na parapetu členěná pilastry na volutových patkách. Uprostřed každého pole mezi pilastry jsou volutové konzolky, v nichž byly umístěné plastiky čtyř evangelistů. Přibližně ve stejné době přibyla na Z straně lodi dřevěná malovaná empora. Kamenná křtitelnice pochází z gotiky a je zdobená trojlistým vlysem z konce 14. stol. Na Z stěně lodě je dřevěná empora spočívající na vyřezávaných sloupech, jejíž parapet je doplněný malovaným naturalistickým ornamentem. Malá čtvercová sakristie je zaklenuta žebrovou křížovou klenbou se svorníkem. Nachází se v ní zbytky kamenných náhrobních desek.
Vnější architektura má kamenné nárožní kvádrování a lomený J portál z 15. stol. V průčelí jsou gotická kruhová okna se čtyřlistou růžicí. Kostel je obehnaný zdí se střílnami. Uvnitř ohrazeného prostoru byla v době renesance postavená dřevěná zvonice jehlanového tvaru, dnes obnovená.
Hronsek - artikulární kostel
