Hronsek - artikulární kostel
Dřevěný artikulární kostel postavený v 1. pol. 18. stol. v obci Hronsek, 11 km J od Banské Bystrice
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Banskobystrický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hronsek | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hronsek.sk | |
| Návštěva: | 9.9.2010 |
Obec Hronsek se nachází ve Zvolenské pánvi v údolí Hronu, v nadmořské výšce 312 m. Vznikla v procesu rozpadávání původního zvolenského dominia pravděpodobně v pol. 13. stol. Nazývala se Cvyklina či Galovice, dnešní název, tehdy psaný jako Garanzegh, se objevil až v pol. 16. stol. Za feudalizmu byl Hronsek zemanskou poddanskou obcí s převládajícím zemědělstvím.
Na konci 17. a v průběhu 18. stol. se na Slovensku stavěly dřevěné artikulární kostely. Byly to protestantské kostely, jejichž stavbu si na císaři Leopoldovi I. vynutili povstalci Thökölyho povstání na sněmu v Šoproni v r. 1678. Svolení ke stavbě 38 protestantských kostelů bylo zakotveno ve sněmovních zákonných článcích, tzv. artikulech, č. 25 a 26. Kostely musely být stavěny na okraji obcí nebo za hradbami měst a na jejich výstavbu nesmělo být použito kamene ani železa (včetně hřebíků), což mělo snížit jejich trvanlivost. Nesměly mít věž ani zvony a hlavní vchod nesměl být z ulice. Architektura těchto kostelů byla ovlivněna slezským vzorem.
Mezi tyto kostely patří i kostel v Hronseku postavený na zděném základě v l. 1725-1728. V den památky německé luteránské reformace 31. 10. 1926 byl kostel vysvěcen. Autor stavby je neznámý. Má půdorysné schéma protestantského centrálního kostela ve tvaru kříže. Kostel je 8 m vysoký, 26 m dlouhý a 11 m široký. Vedou do něj patery dveře a do stěn je vyřezáno třicet oken. Konstrukce stavby je z masivního dubového dřeva a ze dřeva jehličnanů a jsou na ni použité klasické tesařské spoje a dřevěné kolíky. Přístřešky u vchodu, dubové sloupořadí na chórech a pod nimi zdobené vyřezávaným jónským ornamentem jsou prvky skandinávské architektury, z čehož se dá usuzovat, že se na stavbě podíleli norští či švédští řemeslníci.
Klenbu kostela ve tvaru obrácené lodě podpírají v rozích dřevěné točené sloupy. Lavice v lodi jsou umístěny amfiteatrálně (stupňovitě) a mají kapacitu 1100 osob. Architektura fasád je dřevěná hrázděná s horizontálním členěním. Oltář je barokní s dřevěnou sloupcovou architekturou a bohatou akantovou a rokajavou ornamentalikou. Střed oltáře zdobí obraz Seslání Ducha svatého od Samuela Mialoviče z r. 1771. Na oltáři je umístěn krucifix s nápisem a letopočtem 1739. Kazatelna je dřevěná s hladkým parapetem a volutovým baldachýnem z 1. pol. 18. stol. s bohatou akantovou výzdobou a nápisem. Přibližně ze stejné doby pochází i křtitelnice. Nad oltářem se nachází barokní varhany z r. 1763 od mistra Martina Podkonického z Bánské Bystrice. Rychtář Martin Hudec z Veľké Lúky daroval kostelu lustr, který byl původně pozlacený. Série volných barokních obrazů od Samuela Mialoviče z r. 1771 se jmény donátorů zobrazuje Zvěstování, Narození, Abrahám obětuje Izáka, Ukřižovaný, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Pána. Obrazy se během vánočních a velikonočních svátků a během letnic vyměňovaly a tvořily ústřední výplň v oltáři. Střecha kostela je kryta šindelem, zdobí ji tři kříže a kohout, jako symbol reformované církve.
V těsné blízkosti kostela stojí barokní zvonice z 1. třetiny 18. stol. Jedná se o dřevěnou hrázděnou stavbu na kamenné podezdívce se čtvercovým půdorysem. Ve druhém podlaží je ochoz se segmentovou arkádou. Zvonice je krytá šindelovou baňatou stříškou. Zvon pochází z 18. stol. Kostel je od r. 2008 spolu s dalšími 7 slovenskými dřevěnými kostely zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Banská Bystrica - hrad
Banská Bystrica - Muzeum SNPBanská Bystrica - muzeum v letadle Li-2
Čerín - kostel sv. Martina
Zvolen - pancéřované vlaky Štefánik a Hurban
Zvolen - zámek
