Harmanecká jaskyňa - jeskyně
Jeskyně vytvořená v druhohorních vápencích středního triasu nedaleko obce Dolný Harmanec, 20 km SV od Kremnice
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Banskobystrický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Harmanecká jaskyňa | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.ssj.sk | |
| Návštěva: | 8.9.2010 |
Harmanecká jeskyně je vytvořena v druhohorních gutensteinských vápencích středního triasu chočského příkrovu podél tektonických poruch. Dosahuje délky 3002 m a má vertikální rozpětí cca 75 m. Kromě rozlehlých prostor jako Dóm pagod, Vysoký dóm či Bludný dóm se zde vyskytují horizontální i šikmé chodby nepravidelných oválných tvarů, avšak bez typických znaků říční modelace. Zastoupené jsou i méně výrazné spirálové propasti.
Prvotní jeskynní prostory vznikly korozí pomalu proudící až téměř stojaté vody, když byly plně zaplavené. Smíšenou korozí a pomalou konvekcí vody se vytvořily nepravidelné houbovité a oválné kupolovité prohloubeniny. Po poklesu hladiny podzemních vod, o čemž svědčí místy zachované hladinové prohloubeniny, byly jeskynní prostory zaplavené pouze částečně. Doba vytváření jeskynní prostor pravděpodobně souvisí s dávným přítokem vod z okrajové části Kremnických vrchů (v podzemí se našly cizorodé sedimenty splavené z nekrasového území) a vytvářením okolního zarovnaného povrchu ve třetihorách. Poté se byly původně oválné tvary remodelovány výrazným řícením skalních stropů a stěn, přičemž se vytvořily náspové kužele, kopy a valy. Korozním působením prosakujících atmosférických vod vznikly úzké puklinové chodby a komíny.
Jeskyně je známá bohatým výskytem měkkého sintru. Upoutají mohutné pagodovité stalagmity, nástěnné vodopády, záclony a sintrová jezírka. Ve Velkém Dómu jsou dvě pagody vysoké 12 m s průměrem 3 m. Teplota vzduchu je 5,8 až 6,4°C, relativní vlhkost se pohybuje mezi 94 a 97 %.
Vstupní prostor v podobě velkého dómu nazývaný Izbica, který využívali dřevorubci a lesní dělníci jako úkryt za nepříznivého počasí, byl tamním obyvatelům znám od nepaměti. Pozdější objevení jeskyně v r. 1932 nebylo výsledkem náhody, ale cílevědomé namáhavé práce 18-letého Michala Bacúrika, který se za 14 dní prokopal úzkým otvorem tzv. chodbou objevitele do sněhobílé síně nazvané Dóm objevitele. Pozoruhodným je poznatek, že vzpomínaný objevitel dostal za objevení jeskyně pokutu, protože vnikl neoprávněně a bez povolení na pozemek městských lesů. Městská rada v Bánské Bystrici jeskyni v r. 1933 uzavřela z důvodu ochrany sintrové výzdoby. Dóm pagod, Řečiště a Bludný dóm, byly objevené v r. 1938 V. Kovalčíkem a O. Ondrouškem. V r. 1944, v době druhé světové války, sloužila jeskyně jako úkryt obyvatel z okolí.
V souvislosti s plánovaným zpřístupněním jeskyně byla z podnětu jeskyňářské skupiny Klubu slovenských turistů a lyžařů v Bánské Bystrici jeskyně a okolní terén r. 1949 zaměřena. Pro veřejnost byla jeskyně prvně otevřena r. 1950. Do prostor za Bludným dómem pronikli pracovníci Turisty, n.p. v r. 1959. Další pokračování podzemních prostor našli r. 1987 jeskyňáři z oblastní skupiny SSS Banská Bystrica. V současné době je zpřístupněno 720 m.
Jeskyně patří mezi nejvýznamnější lokality výskytu netopýrů na Slovensku. Je zde zjištěno 11 druhů netopýrů. Dominantním druhem je netopýr velký a netopýr východní, a to v počtu 1000-1500 jedinců. Dalším početným druhem je netopýr hvízdavý, často se vyskytuje též netopýr vodní. Z bezobratlých jsou nejvýznamnější mnohonožka Allorhiscosoma sphinxa a bezkrunýřka slepá.
Špania Dolina - obec
