Špania Dolina - obec
Hornická obec na rozhraní Nízkých Tater a Velké Fatry, v nadmořské výšce 728 m, 11 km S od Bánské Bystrice
| Typ: | Města, lidová architektura |  |
| Kraj: | Banskobystrický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Špania Dolina | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.spaniadolina.sk | |
| Návštěva: | 9.9.2010 |
Pro svá naleziště měděné rudy obsahující i stříbro byla kdysi známá v celé Evropě. První hutě zde vznikly r. 1006. Údaj nelze historicky ověřit, ale je jisté, že ruda se tu dobývala dávno předtím. Archeologické nálezy dokládají dobývání rudy již v eneolitu.
Spolu s dalšími hornickými obcemi v okolí dala Špania Dolina přívlastek banská přilehlému městu Bystrica a bohatství majitelům hutí a dolů zde žijících. Majitelé, zvaní "Waldbürgeři" měli na náměstí postavené výstavní domy. Patřily mezi ně rody jako Karoli, Jung, Ernst, Mühlstein či Kolmann. Právo těžit zlato, stříbro a ostatní drahé kovy na celém území Zvolenské župy měly deklarované výnosem Bély IV. již v r. 1242. Byli osvobozeni od daní jedinou povinností bylo odvádět královskou urburu, čili 1/10 vytěženého zlata a 1/8 vytěženého stříbra a ostatních kovů. Dolovaní drahých kovů však bylo velmi nákladné a v 80. letech 15. stol. zakoupil zadlužené hutě Ján Thurzo.
Ten zde začal hloubit šachtu nového typu, tzv. hlavní, nazývanou též dolní nebo Ferdinandova. Dosáhla hloubky 250 m a odvodňovala celý špaňodolinský revír. Ruda se z ní těžila do poslední čtvrtiny 16. stol. Thurzo odkoupil v Bystrici na náměstí dva domy od Jana Langa, postavil novou renesanční budovu a jeden dům pronajal. Vlastnictví domů zaručilo společnosti neomezené možnosti v obchodu s vínem, pivem a v zásobování horníků vším potřebným. Společnost měla i hutě a hamry a dopravovala rudu na vzdálené trhy. Prosperita poskytla prostor ke vzniku Bratrské pokladnice na pomoc horníkům v nemoci a ve stáří. Thurzovsko-Fuggerovské podnikání vyvolávalo hned od začátku nevoli u středoslovenských hornických měst, které si stěžovaly panovníkovi na ztrátu zisků. V r. 1525 si nespokojená šlechta vynutila na sněmu zrušení společnosti. Uherský král ji vrátil do pronájmu Fuggerovcům, kteří ji samostatně spravovali až do r. 1546, kdy správu baní převzala Banská komora.
Po prvních těžkostech se začaly ve Španie Dolině hloubit nové šachty. Sílu koní nahradily vodní kolesa poháněné vodou z unikátního báňského vodovodu. Přibližně 36 km dlouhá trasa sběrných, náhonových a spojovacích kanálů přiváděla vodu až z Prašivé v Nízkých Tatrách. Vodovod se začal budovat v 15. stol. a byl funkční až do zač. stol. 20.
Těžbu ovlivňovaly různé historické události, a to především ty negativní. V době Bočkajova a Rákocziho povstání se těžba pozastavila. Naopak nejvíce chodeb se vyrubalo do konce 16. stol. Raritou ve výrobě kovů byly tzv. měďonosné vody. Srážková voda prosakující přes povrchové haldy vylouhovala zbytky kovů, přičemž se tvořil síran měďnatý. Tato voda se zachytávala do kádí, do nichž se kladlo šrotové železo. Za 2-3 týdny se na železe vytvořil kal mědi – cementační měď. Místo se též proslavilo tzv. špaňodolinskými měděnými poháry opředenými tajuplnou přeměnou železa na měď. Vyráběli je bánskobystričtí zlatníci, kteří přinesli horníkům železné plechy nastříhané na velikost budoucích pohárů. Plechy se uložily do cementačních kádí a po 8-14 dnech se vyndavaly již plechy měděné, které se dále upravovaly ve zlatnické dílně. Každý pohár obsahoval nějakou říkanku, např. "Byl jsem železem, mědí jsem, zlato mě kryje."
Zástavba obce se postupně měnila. Malé roztroušené domky horníků v strmých svazích údolí doplňovaly technické budovy kolem šachet, přibývaly sklady rudy, zkušebny, erární budova Lavandoria, budova báňské správy na náměstí, byty a dílny závodního kováře, tesařského mistra, strážníka lesů, písaře či felčara.
Koncem 17. stol. zde pracovalo již jen 800 horníků. Jejich ženy a děti si při třídění rudy začaly přivydělávat paličkováním krajek. Založily tak tradici špaňodolinské krajky a r. 1883 i školu paličkování. V 18. stol. byla rudná ložiska již značně vyčerpána a nepokojné změny ve 40. letech 19. stol. a změny v monarchii vedly až k uzavření baní v r. 1888.
Banská Bystrica - hrad
Banská Bystrica - Muzeum SNPBanská Bystrica - muzeum v letadle Li-2
Harmanecká jaskyňa - jeskyněKalište - národní kulturní památka
