Hohenschwangau - zámek
Romantický zámek ve stylu tudorovské gotiky, postavený na místě hradu ze 12. stol., 40 km J od Schongau
Typ: | Zámky a zámecké stavby | |
Kraj: | Bavorsko (Německo) | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Hohenschwangau | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.hohenschwangau.de | |
Návštěva: | 28.10.2008 |
Zámek Hohenschwangau leží při jezerech Schwansee a Alpsee, v nadmořské výšce 820 m n. m. Hohenschwangau bylo oblíbené sídlo krále Maxmiliána II., otce Ludvíka II. Bavorského. Maxmilián II. Bavorský byl králem v l. 1848-1864. Narodil se jako prvorozené dítě bavorského následnického páru, jejichž sňatek se uskutečnil 12. října 1810 v Mnichově. Jeho otec Ludvík I. se r. 1825 stal druhým bavorským králem. Matkou byla Tereza, dcera saského vévody Fridricha a jeho manželky Šarloty Mecklenburské.
Maxmilián obnovil zámek téměř z trosek. Zámek stál na místě starého hradu a zaujímal mimořádně důležité místo v germánských tradicích. První hradby zde v 11. stol. vztyčili pyšní schwangauští rytíři. Později ho okupoval Hiltebold, křižácký rytíř. Císař Fridrich Barbarossa s doprovodem se tu zastavil na své první cestě do Říma. Hohenschwangau byl však spojován hlavně s mýtickou postavou Lohengrina, Labutího rytíře. Naznačovalo to i jméno hradu, které by se dalo přeložit jako Vysoký Labutín. Podle legendy se mladý rytíř právě z jeho hradeb vydal na svou slavnou výpravu k Rýnu, aby osvobodil Elsu Brabantskou. Schwangauští rytíři v 16. stol. vymřeli, hrad zůstal opuštěn a chátral. Když korunní princ Maxmilián v r. 1832 hrad objevil, nezbývalo z něj nic víc než romantické trosky obrostlé břečťanem. Maxmiliánovi se zalíbila jeho poloha a rozhodl se rozvaliny zrestaurovat. Výsledkem se stal romantický zámek postavený ve stylu tudorovské gotiky, který sloužil jako letní rezidence královské rodiny a kde vyrůstal budoucí král Ludvík II. Bavorský.
Zámek Hohenschwangau zaujímá poměrně malou plochu. Pokoje hlavních apartmá, zabírající první a druhé patro, jsou relativně skromné, protože hrad byl spíše velkým letním sídlem než královskou rezidencí. Maxmilián pověřil umělce Dominika Quaglia a Moritze von Schwinda, aby stěny obnoveného hradu vyzdobili nástěnnými malbami, které by připomínaly jeho legendární minulost a hrdinské postavy Parsifala a Lohengrina. Pověst o Lohengrinovi zobrazovaly malby na stěnách Schwanrittersaalu, sálu Labutích rytířů, který sloužil jako hradní jídelna, a ostatní místnosti hradu zdobí mnohé další mytické náměty. V r. 1865 byl na zámek Hohenschwangau pozván Richard Wagner, aby zde poprvé bydlel s králem Ludvíkem pod jednou střechou. Ze čtyř věží romantického zámku hráli každé ráno královští hobojisté wagnerovské motivy - Ranní pozdrav, Královský pozdrav, a Wagnerova magická moc nad králem narůstala.