Neuschwanstein - zámek
Pohádkový zámek bláznivého krále Ludvíka II. Bavorského, postavený ve 2. pol. 19. stol., 40 km J od Schongau
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Bavorsko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Neuschwanstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.neuschwanstein.de | |
| Návštěva: | 28.10.2008 |
Vysoko nad třpytivou modrozelenou hladinou Forggensee a rozlehlou Füssenskou planinou střežily horu Jugend zřícenina strážní věže a rozpadající se opevnění starého hradu Vorderhohenschwangau. Zde nechal v l. 1869-1886 Ludvík II. Bavorský postavit zámek Neuschwanstein. Tyčí se v krásné alpské krajině nedaleko soutěsky Pöllat. Zámek byl navržen Eduardem Riedelem, malířem Christianem Jankem a architektem Georgem Dollmannem. Pětipodlažní zámek je postaven v romantickém stylu a jako model používá hrad Wartburg a mnoho scén z Wagnerových oper. Lohengrin, Tannhäuser a Parsifal jsou nejčastějšími motivy na stěnách místností zámku. Celý zámek se stal pro krále jevištěm, kde mohl sehrávat své sny.
Většinu přízemí a prvního patra paláce zabíraly pracovní prostory a pokoje pro služebnictvo. Vstupní sál do královských apartmánů je vyzdoben scénami ze Siegfriedovy ságy. Mramorový oblouk vede do trůnního sálu, který je navržen v byzantském stylu a inspiroval se kostelem Hagia Sofia v Istanbulu. Sál je dvoupodlažní se sérií pilířů z imitace porfyru a byl dokončen r. 1886. K trůnu se vystupuje po schodišti z carrarského mramoru. Ludvík schválil návrh na rozměrný trůn z čistého zlata, stříbra a slonoviny s pozlaceným baldachýnem a čtyřmi anděly držícími heraldické symboly Bavorska a dynastie Wittelsbachů, ale jeho zhotovení se již nedožil. Vyvýšenou část lemují obrazy 12 apoštolů a vzadu jsou zlatí lvi, symbol Bavorska. Mozaiková podlaha zobrazuje zvířata a rostliny. Lustr v byzantském stylu nese 96 svící.
Jídelna má dekorace z vyřezávaného dubu. Na malbách jsou zobrazeni minesengři a scény z hradu Wartburg v r. 1207. Nad pravými dveřmi je obraz Wolframa von Eschenbach, autora Parsifala a Lohengrina. Nad dveřmi pro služebnictvo je obraz Gottfrieda von Strassburg, autora milostného dramatu Tristan a Isolda. Ložnice je vyzdobena v novogotickém stylu. Na řezbářských pracích se pracovalo 4,5 roku. Královská postel je nejbohatěji vyzdobena. Malby na zdech představují motivy z Tristana a Isoldy. Kaple přiléhá k ložnici a je zasvěcena patronu králů - Ludvíku IX. Svatému. Bohatě vyřezávaná výzdoba a malby na hlavním oltáři představují výjevy ze života sv. Ludvíka. Vedle své ložnice si dal Ludvík zbudovat umělou jeskyni se sádrovými stalaktity, tryskající fontánou a mechanickým měsícem. Když zde pobýval, nechal se zalévat červeným, modrým a žlutým světlem ze skrytých reflektorů. Za druhými dveřmi se skrývala visutá zimní zahrada s výhledem na füssenskou planinu, plná palem a pomerančovníků v květináčích. Vzduchem volně poletovali kolibříci. Šatna obsahuje majolikovou výbavu. Je zde i králův malý box na šperky. Obývací pokoj je věnován Lohengrinovi - sáze, která byla pro Ludvíka II. nejvýznamnější. Studovna je v gotickém stylu a představuje historii hradu Wartburg. Malby na zdech představují výjevy z Tannhäusera. Pěvecký sál je ve 4. patře a opět kopíruje jemu odpovídající salón v hradu Wartburg. Zdi zdobí výjevy ze středověké ságy Parsifal.
Ludvík II. Bavorský
Pozdější bavorský král Ludvík II. se narodil 25. srpna 1845 v zámku Nymphenburg v Mnichově jako první dítě korunního prince Maxmiliána a jeho ženy pruské princezny Marie. Říká se, že se dítě narodilo o jeden až dva dny dříve, ale vše se drželo v tajnosti na prosbu jeho dědečka krále Ludvíka I., který se narodil právě 25. srpna. A tak oficiálně měl Ludvík II. uvedeno stejné datum narození jako jeho dědeček, tedy 25. srpna. O tři roky později, r. 1848, se narodil Ludvíkův bratr princ Otto. V r. 1871 ale Otto onemocněl psychickou chorobou a byl "hospitalizován" na zámku Fürstenried poblíž Mnichova, a to až do své smrti v r. 1916. Ludvík II. byl krátce po svém narození převezen na zámek Hohenschwangau, kde strávil většinu svého dětství a mládí. Ludvík II. byl měřil 192 cm a byl na svou dobu hodně vysoký. Byl to velmi hezký mladý muž, který v lidech zanechával hluboký dojem - pochopitelně působil zejména na ženy.
Po třicítce ale začal Ludvík tloustnout a tloustnout. Příčinou nebylo gurmánství, ale panická hrůza ze zubaře. Měl velmi špatné zuby a málokdy je používal. Na konci života už mu zůstalo jen několik málo zdravých zubů a Ludvík se živil měkkou značně kalorickou stravou, zejména nejrůznějšími kašemi a pudinkem. Ludvík II. nastoupil na trůn jako 18-letý mladík v r. 1864, ale již od počátku bylo zřejmé, že o reálné panování nemá zájem. Pokud mohl, dával přednost divadelním představením a rád se nechal unášet fantastickými představami, ve kterých vystupoval po boku již dávno zemřelých panovníků. Tyto iluze a vidiny se prolínaly do jeho života ve stále větší míře a na konci života mu zřejmě čas od času nedovolily přesně rozpoznat fantazii od reality.
V r. 1870, když vypukla prusko-francouzská válka, Ludvík II. rozhodně nechtěl táhnout společně s Prusy do Francie, která byla odvěkým spojencem Bavorska. Ludvík II. byl ale před r. 1870 neskutečně zadlužen. Jenže krátce před prusko-francouzskou válkou zaplatil kancléř Otto von Bismarc všechny Ludvíkovy dluhy a Bavorsko se muselo s Pruskem spojit. O rok později pak Ludvík II. přihlížel tomu, jak Bismarc provolal v Zrcadlovém sále zámku Versailles pruského krále a Ludvíkova bratrance, ovšem ne příliš milovaného, Viléma I. celoněmeckým císařem. V té době ale už Ludvík II. trpěl často nespavostí, hodně cestoval a ještě více pil, prý až 10 lahví šampaňského denně. V posledních letech svého života se Ludvík II. zabýval už jen plány na stavby dalších hradů a zámků.
Kolem r. 1886 vydal Ludvík II. svému ministrovi financí příkaz prodat Bavorské království a koupit někde v tropických krajinách novou zemi. To již bylo na bavorskou vládu příliš. Ministři se sešli a jednohlasně provolali krále nesvéprávným. 10. června 1886 byl Ludvík II. zbaven trůnu. Byl zatčen a ze svého zámku Neuschwanstein byl eskortován do malého zámečku Berg u Starnberského jezera. O dva dny později, 12. června, se Ludvík II. vydal se svým osobním lékařem von Guddenem na procházku k jezeru. Když se ale do večeře nevrátili, služebnictvo a policie se je vydala hledat. Našli oba mrtvé, nejdříve von Guddena a později také krále. Ani jednoho se již nepodařilo zachránit. Dodnes se neví, jak vlastně král Ludvík II. zemřel, zda zvolil dobrovolně smrt v jezeře utopením nebo zda byl odpraven násilím. Ludvík, přesto že byl krátce zasnouben, se nikdy neoženil a neměl ani dědice.
Hohenschwangau - zámek
