Janštejn - zřícenina
Skromné zbytky hradu z poč. 14. stol., 15 km JZ od Třeště
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Vysočina | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | -- | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 30.7.1997 |
Počátky hradu Janštejna jsou pro nedostatek pramenů nejasné a ani jeho skromné pozůstatky bez architektonických detailů nedovolují blíže určit dobu jeho vzniku. Jméno hradu evokuje souvislost s Janem Lucemburským, ale i ta je v rovině spekulací. Jisté je, že vznikl kolem r. 1315, když se začalo tvořit počátecké panství, původně náležející k Moravě. První zmínka o hradu je až z r. 1358, kdy posloužil Štěpánovi z Březnice jako záruka markraběti Janovi Jindřichovi při prodeji Třeště. Jeho syn markrabě Jošt udělil toto zboží lénem Ondřeji z Meziříčí, jehož dědici Jan a Jaroslav prodali v r. 1383 hrad Janštejn, Novou Ves, Panské Dubenky, díl Jihlávky a dvůr pod hradem Jindřichu z Hradce.
Ani zánik hradu není zcela objasněn. Hrad byl patrně rozbořen za husitských válek při vojenském tažení v r. 1423, kdy v okolí zanikla řada vesnic a osad. Nedaleko Janštejna, u Horních Dubenek, porazil 7. listopadu toho roku Menhard z Hradce oddíl táborského vojska vedený Janem Hvězdou z Vícemilic. V místech, kde se bojovalo – u nedalekého rybníka Bor nazývaného od té doby též Krvavec, se dodnes nacházejí zbraně a podkovy. Bitvu připomíná kamenný památník.
Zřícenina hradu Janštejn leží uprostřed lesů na návrší severovýchodně od Horních Dubenek poblíž historické hranice mezi Čechami a Moravou. Poloha hradu Janštejna na mírné skalnaté vyvýšenině nebyla z hlediska obrany nikterak výhodná. Alespoň na nejpřístupnější jihozápadní straně byl proto chráněn příkopem a valem. Jinak však opevnění hradu nelze považovat za příliš pokrokové. Na třech stranách byl chráněn pouze parkánem se studniční věží, kterým vedla i přístupová cesta. Pouze na skalnaté severní straně bylo opevnění jádra zesíleno vložením dvou okrouhlých věží neobvykle malého průměru. Z jedné z nich se dochoval vysoký střep zdiva na skalce. Jedinou obytnou budovou byl patrně podlouhlý palác na severovýchodní straně, po němž zůstaly patrné terénní nerovnosti. Jinak lze ale stav zříceniny označit za velmi špatný a není daleko doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky.
Štamberk - zřícenina