Roštejn - hrad
Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo, 10 km S od Telče
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hrad-rostejn.cz | |
| Návštěva: | 23.7.1997 |
První spolehlivý údaj o lokalitě pochází z r. 1339, kdy získal Telč s okolím Oldřich z Hradce od krále Jana Lucemburského výměnou za hrad Bánov. Právě páni z Hradce jsou považováni za zakladatele hradu. První zmínka o Roštejnu samotném je v zemských deskách brněnských z r. 1353, kdy byl obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem bylo jeho opevnění rozšířeno. R. 1423 byl hrad obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Bylo pobořeno dřevěné hrazení a předhradební hlídková věž. V r. 1477 byl hrad opraven a rozšířen hradní palác a předhradí. R. 1536 získal Roštejn Volf Krajíř z Krajku, který jej ještě téhož roku prodal majiteli telčského panství. Po r. 1570 Zachariáš z Hradce hrad přestavěl na renesanční lovecký zámeček. Tehdy byl Roštejn zvýšen o jedno patro. Při přestavbě se zachovalo gotické klenutí a základy věží, především však zůstala zachována hranolová sedmiboká věž, vysoká 28 m. V interiéru vznikl prostranný rytířský sál a hradní kaple. Kolem hradu byla zřízena velká obora, která byla za švédského obléhání r. 1643 značně poškozena. Ve 2. pol. 17. stol. byla obnovena, ale v r. 1902 zrušena. Po vymření pánů z Hradce r. 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a Podstatští. R. 1915 po úderu blesku hrad z větší části vyhořel a postupně se stával zříceninou. Rozsáhlé rekonstrukční práce se hrad dočkal v l. 1956-1982.
Hrad Roštejn stojí na skalnatém vrcholu kopce nad obcí Doupě v nadmořské výšce 677 m n. m. Na SZ bývalo předhradí, z něhož se dochovaly pouze terénní náznaky. Příkop oddělující předhradí od vlastního jádra nebyl zřejmě s ohledem na tvrdost žulového podloží dokončen. Vstupní brána do jádra na SV byla střežena věží zcela neobvyklého půdorysu tvaru sedmiúhelníku s tupým břitem. Dvoj- až trojtraktový renesanční palác stojí v JV části nádvoří, které má půdorys nepravidelného trojúhelníku. V Z části nádvoří se nachází gotickorenesanční kaple.
Renesanční interiéry s trámovými stropy, nástěnnými malbami, renesančními krby a další původní výbavou patří k našim nejoriginálněji zachovaným. Na hradě je rovněž možno spatřit malby českého krajináře Františka Bohumíra Zvěřiny z r. 1864. V původně obytných prostorách jsou umístěny expozice porcelánu a cínu, výrobky ze dřeva, lovecké zbraně a doplňky, prostý dobový nábytek a expozice kamenictví. K zajímavostem hradu patří erbovní sál s renesančními nástěnnými malbami erbů ze 17. stol., botanický sál s malbami rostlin a rozměrný dřevěný betlém.
Janštejn - zříceninaŠtamberk - zřícenina
Telč - kostel sv. DuchaTelč - kostel sv. Jakuba VětšíhoTřešť - kostel sv. Kateřiny SienskéTřešť - kostel sv. Martina
Třešť - zámek
