Svatošské skály - přírodní rezervace
Skupina žulových skalních pilířů a sloupů chráněných jako národní přírodní památka Jan Svatoš, 6 km JZ od Karlových Varů
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Svatošské skály | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 13.8.2000 |
Svatošské skály chráněné v NPP Jan Svatoš na levém svahu údolí řeky Ohře jsou nejznámějším a nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří skupinu mohutných žulových skal, z níž se postupně vypreparovaly desítky skalních pilířů a sloupů různé velikosti. Setkáváme se zde s tzv. kfeltským typem žuly, jež je světlá, hrubozrnná. Když se na tyto rozpukané, načervenalé skály podíváme zblízka, najdeme v nich až 10 cm velké krystaly draselného živce (ortoklasu) srostlé do dvojic. Srůst těchto krystalů je jedním z charakteristických znaků zdejších žul a odborníci je nazývají karlovarská dvojčata. Kromě nich můžeme v žulách objevit i tenké žilky křemene a jaspisu.
Na exponovaných stráních najdeme vřesovec pleťový a vzácně třezalku rozprostřenou. Vegetaci stinných lesních roklí zpestřuje sasanka pryskyřníkovitá a lýkovec jedovatý. Vzhledem k charakteru území a vysoké turistické návštěvnost se zde nevyskytují žádné zajímavé druhy živočichů, pouze běžná lesní a skalní fauna.V lesních porostech jsou však pro budoucnost zachovány fragmenty reliktních borů se zakrslým dubem na skalách a suťovým lesem s jedlí bělokorou a lípou srdčitou v roklinách a na suťových kuželích.
Vegetační pokryv skalního města je z estetických důvodů dlouhodobě ovlivňován periodickým odlesňováním. Přitažlivost skal pro návštěvníky je umocněna pověstmi o Hansi Heilingovi (Janu Svatošovi), podle kterých je útvar zkamenělým průvodem svatebčanů. Skály jsou též intenzívně horolezecky využívány k výcviku.
Bizardní skalní útvary neobvyklých rozměrů v hlubokém údolí místy peřejnaté řeky a jejich zcela ojedinělý výskyt v širokém okolí od pradávna podněcovaly lidovou fantazii k vysvětlení vzniku těchto skal. Lidová představivost tak ve skalním městě objevila zkamenělý svatební průvod s Ženichem a Nevěstou, Páterem, Tchánem a dalšími účastníky veselky. Německy hovořící obyvatelé tohoto kraje nazvali nejvyšší ze skalních věží, vysokou kolem 50 m, Hans Heiling a opředli ji pohádkovou bájí o ďáblovi, který si myslel na hezkou nevěstu, a když ji nemohl dostat, svatební průvod proměnil v kámen. Česká varianta pověsti si jméno hlavního hrdiny počeštila na Jana Svatoše a zakletí svatebního průvodu přiřkla víle z Ohře, která si zase myslela na ženicha. Kromě lidové tvořivosti inspirovala skalní skupina i několik výtvarných umělců a také německého skladatele H. Machnera, který dokonce napsal na motivy báje operu Hans Heiling.
Dalovice - nový zámekDalovice - starý zámek
Dalovice - tvrziště
Horní Slavkov - kostel sv. JiříHrušková - kostel sv. Mikuláše pod Krudumem
Krásenský vrch (Krásno) - rozhlednaLoket - hrad
