Loket - hrad
Zachovaný hrad na skalnatém vrcholu obtékaném Ohří ve stejnojmenném městě, 10 km JZ od Karlových Varů
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Loket | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hradloket.cz | |
| Návštěva: | 9.7.1997, 9.10.2011 |
Rozsáhlá stavební činnost ve štaufském Chebsku ovlivnila sousední české území. Proti rozpínavosti chebským ministeriálů ho na poč. 13. stol. zajistil královský hrad v Lokti. Archeologický výzkum nepotvrdil, že by navazoval na starší hradiště. Hrad se v písemných pramenech připomíná poprvé r. 1234. Díky strategické poloze se těšil stálému zájmu českých králů a setkáváme se s ním i v Majestas Carolina. Zásadní přestavby se dočkal koncem 14. stol. za vlády Václava IV. Na počátku husitských válek hrad přešel do šlechtických rukou a r. 1434 ho císař Zikmund zastavil svému kancléři Kašparu Šlikovi z Holiče. R. 1473 Šlikové vyhořelý hrad získali do dědičného vlastnictví, v němž setrval až do r. 1547. V poslední čtvrtině 15 a 1. pol. 16. stol. ho výrazně přestavěli. Po zkonfiskování Šlikům se hrad stal majetkem města, začal být utilitárně využíván a nezadržitelně upadal. Koncem 18. stol. byla zbořena Skalní světnice a r. 1822 byl zchátralý objekt pronikavě přestavěn na krajskou věznici. Koncem 19. stol. byl Markrabský dům upraven pro potřeby muzea a v posledních letech probíhají rozsáhlé památkové úpravy a archeologické výzkumy.
Pro stavbu románského hradu bylo zvoleno výhodné staveniště o dvou výškových úrovních. Horní tvořilo poměrně úzké skalní žebro. Na jeho JZ konci se dodnes vypíná čtverhranná věž postavená z kvádrů, z nichž mnohé jsou bosované. Nad plochostropým přízemím měla patrně klenuté patro vybavené krbem a prevétem, avšak přitom osvětlované pouze dvěma štěrbinovými otvory. Druhé patro bylo vstupní s portálem vedoucím na pavlač na Z straně věže. Věž si uchovala i původní zuby románského cimbuří, dobře doposud patrné. Severně od ní ve střední části hřebene stával čtverhranný objekt, zvaný Skalní světnice, považovaný za původní palác hradu. Na úzkém S konci hřebene sestavu objektů uzavírala drobná rotunda, zjištěná při nedávném stavebně-historickém průzkumu. Čtverhranná románská stavba zřejmě stála ještě na sousední skále, dnes její zbytky přestavují součást vystupujícího SZ křídla hradu. K hřebenu se zmíněnými stavbami byla na V straně přihrazena níže položená spodní část hradu. Vymezovala ji mohutná, ve většině svého průběhu dosud dochovaná, v měkké křivce vedená hradba. Pokud nevznikla současně s románskými objekty na hřebeni, musel být odstup nevelký. Někde ve V koutě hradu se v ní nacházela vstupní brána. K hradbě se v dnešním V křídle přikládala náročnější vícepodlažní stavba, z níž byla zjištěna jedna příčka a klenutá chodbička v síle vnější zdi v úrovni patra. Kromě toho zde existovaly i provozní objekty, z nichž nejméně jeden mohl mít charakter zemnice. Z vnějšího líce hradby vybíhaly vystupující věžice. Nesporně současná je dnešní J polookrouhlá věžice, další věžice pravoúhlého tvaru stávala i v místě V stěny václavského Hejtmanství. Zda s hradbou byla současná i dnešní S polookrouhlá bašta doposud nevíme, zdá se to však pravděpodobné.
V prozatím blíže neurčené době, nejspíše však koncem 13., či v průběhu 14. stol., se k obvodové hradbě na V straně přiložila budova, z níž se dochovaly pouze valeně zaklenuté sklepy. Zásadní změnu hrad prodělal až při velké přestavbě započaté snad již koncem doby Karla IV., ve své většině však realizované za jeho syna Václava IV. Pronikavý zásah znamenala změna komunikačního schématu. Stará brána byla zrušena a přístupová cesta pravotočivě vedena okolo V a J fronty hradu. Zde ji pod velkou věží přepažily dvě hradby s bohatě profilovanými portály bran, před nimiž kupodivu nebyl příkop. Na JZ byl hradní areál rozšířen o malý dvorek, jehož vnější stranu tvořila zalomená obytná budova tzv. Markrabství. Cesta se v dvorku otočila a prošla další kulisovou branou. Aby za ní mohla pokračovat, musela zde být postavena hluboko ve svahu nová vnější zeď a přemostěna hluboká rozsedlina. Vstup cesty do nádvoří umožňovalo odsekání části skalního žebra a v takto vzniklém průlomu se nacházela čtvrtá brána. Nádvoří bylo nyní obestavěno od SV kouta až pod velkou věž. Na JV straně dvorská huť postavila objekt tzv. Hejtmanství, charakteristický věžovitý palác s nárožími armovanými, pečlivě provedenými bosovanými kvádry, částečně půdorysně vysunutý mimo původní obvod hradu. Mezi tímto honosným palácem a velkou věží se nacházel nízký objekt kuchyně s interiérem členěným čtyřmi subtilními sloupy, které nesly původně dýmník, ponechávající při věži úzkou uličku. Věž sama byla v této době zvýšena. Šlikovská pozdně gotická přestavba se především věnovala obytné části hradu. Součástí přestavěného V křídla se stala i kaple s presbytářem nastavěným na zřejmě starší polookrouhlou baštu či věžici. Nad druhou posléze vznikla nástavba tzv. Šlikovského archivu. Kuchyně byla zrušena a přesunuta do bývalého václavského paláce a objekt protažen až k věži a zvýšen. Stavělo se i v S koutě hradu, kde zástavba v několika fázích získala dnešní obrys. Na zde vzniklý palác, který pohltil i románskou rotundu přestavěnou na šnekové schodiště a románskou vysunutou stavbu, v další fázi navázalo Z směrem již raně renesanční křídlo s mohutnou dělostřeleckou polookrouhlou baštou. Na straně proti městu hrad zajistil nový, dnes zcela zaniklý hradební okruh, zesílený několika polookrouhlými dovnitř otevřenými baštami, který navázal na nároží prvé brány z doby lucemburské.
Loket patří k našim nemnoha románským hradům a přes neúplnost vědomostí zároveň k těm, o jejichž podobě jsme informováni relativně dobře. Podobu jeho mimořádně dobře zachované věže ovlivnila nepochybně štaufská architektura sousedního Chebska, drobná rotunda je naopak stavebním útvarem typicky českým. Věž je přes vybavení prevétem a krbem nutno klasifikovat jako bergfrit. Nedoceněna zůstává velkolepá přestavba za Václava IV., bohužel postižená zánikem většiny architektonických detailů. Tzv. Hejtmanství náleží mezi typické věžovité paláce, které stavěla dvorská huť. Ojedinělé je i staticky odvážné čtyřsloupové řešení kuchyně. Šlikovská přestavba především doplňovala potřebné obytné vybavení a reprezentační prostory. Obranyschopnost byla výrazně zlepšena doplněním velké bašty a vnějšího hradebního okruhu, majitelé hradu však v této době spoléhali i na obranyschopnost města jako celku, posílenou areálem tzv. Dolního hradu při městské bráně.
Horní Slavkov - kostel sv. JiříHrušková - kostel sv. Mikuláše pod Krudumem
Krásenský vrch (Krásno) - rozhledna
Svatošské skály - přírodní rezervace
Těšovice - tvrz
