Kolová (Kager) - městiště
Terénní náznaky hradiště z doby bronzové a doložené středověké osídlení na ostrohu nad soutokem Velké a Malé Libavy, 2 km V od Kynšperku nad Ohří
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kolová (Kager) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 8.10.2011 |
Na základě zmínek k letům 1352 a 1355, kdy se připomínají leuchtenburští manové rytíři Oldřich a Jindřich z Kageru, spříznění se Štampachy a kynšperskými Planknery, a z predikátu, který používal ještě Hanuš v l. 1427 a 1444, se usuzuje na existenci hradu Kageru. Dosavadní literatura ho vždy ztotožňovala se zaniklou fortifikací v poloze Starý zámek na výrazné výšině ukončující ostroh nad soutokem Velké a Malé Libavy, v blízkosti obce Libavské Údolí, zvaného do r. 1947 Kagerava, resp. Kogerava.
Výhodně položené místo zaujalo již v mladší době bronzové hradiště chebské skupiny kultury popelnicových polí. Plocha trojdílného hradiště zaujímá cca 3,5 ha, přičemž akropole se nachází v nejvyšší střední části. K ní se na SZ na níže položeném výběžku nad opyšem připojoval malý prostor neznámé funkce, poničený v mladších dobách lámáním kamene. Hradiště je vymezeno a rozděleno prostými valy a příkopy.
K dalšímu osídlení lokality došlo cca po 2000 letech. Jeho situaci popsal menší archeologický výzkum vedený v l. 1986-1987 T. Velímským. Výzkum prokázal pravěké osídlení a nově zaměřil systém patnácti zahloubených středověkých reliktů – zemnic, rozložených podél přístupové cesty. Bližší prozkoumání jednoho z reliktů odhalilo požárem zaniklou zemnici s přístupovou šíjí. Vzhledem k velmi chudé nálezové situaci lze usuzovat, že osídlení mělo pouze krátkodobý charakter, datovatelný do 1. třetiny 13. stol. T. Velímský jej spojuje s neúspěšným pokusem o založení prvotního města Kynšperka nad Ohří klášterem premonstrátek v Doksanech, doložené privilegiem Václava I. z r. 1232. Záhy bylo město přesunuto do současné polohy, cca 2 km V od popisované lokality. Zadní část dispozice, k níž vede cesta, však T. Velímský zcela pomíjí. Nepovažuje ji za součást městečka a dále se jí nezabývá.
Snad právě SZ výběžek vrchu, kterému se pro bědný stav terénní situace po lámání kamene badatelé pří výzkumu hradiště a městiště nevěnovali, lze považovat za pozůstatek feudálního sídla, nejspíše malého hradu. Otevřenou otázkou ovšem zůstává, zda souvisel s pokusem o založení města ve 13. stol., nebo je až následně vzniklým, historicky doloženým hradem Kagerem, eventuálně zda feudální sídlo zánik města přežilo. Vzhledem ke zničení podstatné části plochy zadní části dispozice nejsme schopni bližší rekonstrukce jeho podoby, jejíž poznání by pro povahy naznačeným směrem mohlo být značnou oporou. Pokud by platila prvá varianta, zůstávala by lokalizace historicky doloženého hradu Kageru neznámá.
Před několika lety byla lokalita částečně odlesněna, je tedy relativně přehledná, avšak znovu zarůstá náletem a travou.
Boršengrýn - zříceninaChlumek - tvrz
Chlumek - zámekKynšperk nad Ohří - tvrzištěŠabina - tvrz
