Boršengrýn - zřícenina
Terénní zbytky gotického hradu postaveného na místě starší tvrze u obce Úbočí, 13 km SZ od Mariánských Lázní
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Boršengrýn | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 8.10.2011 |
Ves Úbočí spolu s tvrzí jsou poprvé doloženy r. 1360. Je pravděpodobné, že tvrz si zde postavili jako náhradní sídlo tehdejší majitelé zdejšího zboží Englhart a Albert z Kynžvartu po r. 1347, kdy byl jejich sídelní hrad Kynžvart zničen královským vojskem a jeho obnovení zakázáno. R. 1360 připadla tvrz a ves Úbočí jako součást kynžvartského zboží Albrechtovi Nothaftovi a od jeho synů získal toto panství r. 1373 Boreš z Rýzmburka. Protože zákaz obnovy kynžvartského hradu stále platil, získal Boreš od císaře Karla IV. r. 1374 alespoň povolení ke stavbě nového hradu na místě tvrze v Úbočí. Hrad, pojmenovaný po stavebníku německy Borschengrün (Borešova louka), byl hotov do r. 1380. Boršengrýn patřil i nadále k hradu Kynžvartu, po jeho obnovení koncem 14. stol. ztratil však význam a byl pronajímán jako manství. V l. 1426-1437 se zde připomíná Mikuláš Fras, později rytíř Valdenroder a před r. 1450 Bedřich z Failče. R. 1452 obsadil majitel Kynžvartu Jindřich II. z Plavna Boršengrýn svým hejtmanem Hanušem Edlmanem. Tehdy probíhal mezi pány z Plavna a městem Cheb boj o hranici vzájemných panství, který v srpnu 1452 vyvrcholil dobytím Boršengrýnu chebskou hotovostí a jeho pobořením. Od té doby nebyl již hrad udržován.
Hrad Boršengrýn stával na skalnatém ostrohu při JZ okraji dnešní vesnice Úbočí nad pravým břehem Kynžvartského potoka. Přístup k němu býval po J šíjové straně přerušené příkopem. Dispozice hradu byla dvojdílná. Podstatnou část plochy tvořilo mohutné předhradí na J straně opevněné příkopem, před nímž byl ještě vyhozen val. Za čelním ohrazením dnes valovité podoby se kumulovala komplikovanější zástavba a další stavby se nacházely i mimo tuto část. Za mohutným příkopem, kterým dnes prochází silnice, se nacházelo nevelké trojúhelné jádro, archeologicky zkoumané P. Šebestou. Za čelní hradbou mu dominovala volně stojící mohutná čtverhranná obytná věž. Další zástavba při obvodu měla soudě dle malé síly zjištěných zdí, spíše pomocný charakter, jedna ze staveb byla asi kuchyní. Jádro hradu náleželo do kontextu hradů s obytnou věží, patrně rozvinutějšího donjonového typu. Zvláštní pozornost si zaslouží dobře dochované předhradí s množstvím zřejmě především hospodářským objektů.
Podle vyobrazení z r. 1683 lze usuzovat, že zadní hrad byl opevněn hradbami a dvěma válcovými věžemi v rozích k předhradí. Malé nádvoří bylo uzavřeno na S straně čtverhranným palácem. Hrad, byť v troskách, stál ještě v 1. pol. 19. stol. a teprve r. 1846 bylo hradního zdiva použito na stavbu blízkého ovčína.
Kolová (Kager) - městištěKynšperk nad Ohří - tvrziště
Kynžvart - zámekKynžvart - zřícenina
