Kriebstein - hrad
Gotický hrad ze 14. stol. na skalnatém ostrohu nad říčkou Zschopau, 3,5 km J od Waldheimu
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kriebstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.burg-kriebstein.eu | |
| Návštěva: | 3.5.2014 |
Hrad Kriebstein stojí na konci skalnatého ostrohu obtékaného ze tří stran řekou Zschopau, 900 m pod hrází vodní nádrže Kriebstein, postavené v r. 1933. Kdy byl hrad založen a kým není zcela jasné. První zmínka o hradu pochází z r. 1384, kdy jej míšeňský markrabě Vilém udělil lénem Dietrichovi z Beerwalde, jenž je považován za stavitele hradu. R. 1407 je léno potvrzeno a Dietrichův hrad popisován jako dokončený. Ve zprávě z r. 1384 se však píše "den krywensteyn zu bauen auf den sein Vater gesessen". Je tedy možné, že Dietrichova stavba byla přestavbou hradu jeho otce. Z případné starší stavby se však nic nedochovalo.
Po Dietrichově smrti připadl hrad jeho ženě Elisabeth a po ní dceři jménem Klara. R. 1415 se hradu zmocnil Dietrich von Staupitz a vrátil jej až po dlouhém obléhání vojskem Fridricha Bojovného. Dietrich byl následně zajat a vězněn na hradě Eilenburg. Po smrti Dietrichovy dcery zdědil hrad její syn z druhého manželství, Apel Vitzthum, který jej r. 1459 prodal Hansi von Maltitz zu Dahlen a Ottenu Spiegelovi zu Grunau. Ti r. 1465 prodali panství Hugoltovi III. ze Schleinitz, maršálkovi kurfiřta Arnošta a vévody Albrechta. Největšího rozkvětu dosáhlo panství za vlády dvorního rady Georga von Carlowitz v l. 1544-1550, kdy k hradu patřila 2 města a 33 vesnic. R. 1583 prodal Wilhelm Schönberg hrad saskému kurfiřtu Augustovi. Poté se zde vystřídalo několik majitelů, až r. 1825 zdědil hrad Hanscarl von Arnim. Za Arnimů byl hrad pod vedením dvorního stavitele Moritze Haenela kompletně regotizovanán. Rodu von Arnim patřil hrad do konce druhé světové války a již r. 1930 byl částečně zpřístupněn veřejnosti. Po r. 1945 byl zabaven, sloužil krátce jako ubytovna pro uprchlíky a lesní správu a v r. 1949 v něm vzniklo muzeum. Od r. 1993 vlastní hrad Svobodný stát Sasko.
Ostrožní hrad má jednodílnou dispozici oválného tvaru o délce os 50 a 65 m. Od stoupajícího předpolí na SZ je hrad oddělen 4-6 m hlubokým a 12 m širokým šíjovým příkopem. Překlenoval jej zvedací most, o čemž svědčí otvory pro kladky na budově brány. V období baroka byl padací most nahrazen kamenným. Celému hradu dominuje monumentální pětipatrová obytná věž z konce 14. stol., stojící na nejvyšší části skalní výspy. Délka hran donjonu je 22 x 12 m při síle zdiva 2 m a celkové výšce 45 m. Pozdně středověké arkýřové věžičky a vížky vyrůstající obkročmo ze střechy určují nezaměnitelnou romantickou siluetu hradu.
Ve druhém patře obytné věže se nachází unikátní kriebsteinská komora z 1. třetiny 15. stol. Zdi malé místnosti o rozměrech 3 x 4,3 m jsou obloženy dřevem a pokryty malbami s motivem Zvěstování Panny Marie. Kolem donjonu je seskupena většina dalších hradních budov z Dietrichovy stavební fáze. Patří k nim věžovitá brána se strážnicí v čele hradu, obvodová hradba, gotická hala, kuchyně a kaple. Vnitřní prostor kaple přimykající se k J stěně donjonu má tvar kosočtverce a je přístupný půlkruhovým portálem. Strop je zaklenut na mohutný centrální hranolový pilíř, na který nasedají 4 pole křížové klenby bez žeber a mohutné pasy. Stěny a strop zdobí bohatá ornamentální a figurální výmalba ze zač. 15. stol. K odkrytí a restauraci maleb došlo za Arnimů r. 1933. Na V přiléhá ke kapli gotická hala se dvěma poli žebrové křížové klenby sklenuté na dva pilíře. I tato hala by měla pocházet se stejné doby, ačkoli ve srovnání s kaplí si lze stěží představit dva odlišnější prostory. Křídlo s halou je bohatě vybaveno prevéty. Pozdně gotické křídlo s kuchyní navazuje na V, boční stěnu donjonu. Budovy kolem donjonu propojuje v úrovni prvního nadzemního podlaží průchozí chodba ze 17. stol. K uzavření celé dispozice došlo výstavbou hospodářského křídla se slavnostním sálem a studniční místností. Jeho průčelí tvoří původní obvodová hradba, která se táhne po S straně ostrohu ke vstupní bráně.
Další významná etapa výstavby probíhala na hradě v l. 1465-1490 za Hugolta III. von Schleinitz a podílel se na ní i významný saský stavitel Arnold Vestfálský. Bylo postaveno pozdně gotické J křídlo a JV kuchyňský trakt se třemi zděnými a jedním hrázděným patrem. Zároveň vzniklo vstupní schodiště a bylo přestavěno a rozšířeno hospodářské křídlo při obvodové hradbě V části areálu, tzv. zadního hradu. Pozdně gotickou podobu z Arnoldovy přestavby si hrad uchoval dodnes.
Za Schönbergů v l. 1665-1689 došlo k renesančním úpravám některých částí hradu. Byla zvýšena brána a budovy po obvodu obytné věže a mezi strážnici a věž bylo nově vloženo vřetenové schodiště.
Poslední velká stavební činnost se váže k l. 1866-1868, kdy byl za Arnimů objekt regotizován. Během stavebních úprav byl zbourán velký kuchyňský komín s krbem a nejvyšší hrázděné patro kuchyňského křídla bylo nahrazeno kamenným. Kvůli statickým problémům bylo o dvě patra sníženo hospodářské křídlo, zajištěné z vnější strany mohutnými opěráky. Snížena byla i S obvodová hradba.
Beerwalde - tvrziště
