Kynžvart - zámek
Klasicistní metternichovský zámek vystavěný v l. 1681-1691 v blízkosti Lázní Kynžvart, 10 km SZ od Mariánských Lázní
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kynžvart | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-kynzvart.eu | |
| Návštěva: | 12.8.2000, 8.10.2011 |
Po požáru kynžvartského hradu se hrabě Filip Metternich rozhodl pro stavbu nového sídla. Již v době existence hradu ve 2. pol. 16. stol. využívali Metternichové novější tvrz postavenou buď přímo v místě dnešního zámku, nebo v jeho těsné blízkosti. Její stavební podoba a přesná poloha není bohužel dosud známá. Raně barokní zámek byl postaven cca 1,5 km JZ od městečka. Jeho budova, stavěná architektem Fritschem, vznikala poměrně dlouho dobu. Jádro nové trojkřídlé dispozice o jednom patře bylo vystavěno zřejmě mezi l. 1681-1691, kaple byla dokončena až r. 1709. Výsledkem byla trojkřídlá patrová zámecká budova krytá valbovými střechami, jejíž čestný dvůr se obracel k V. Hlavní křídlo, opatřené nárožními patrovými rizality, se k Z obracelo tříosým středním rizalitem členěným pilastry s atikou. Od hlavního křídla směrem k V mířila dvě nestejně dlouhá boční křídla, mezi nimiž se rozkládal čestný dvůr, uzavřený dále na V hospodářskými budovami. Kaple v S bočním křídle byla završena vížkou s cibulovitou bání, vystupující výrazně nad vlastní střechu křídla. Před S a Z zámeckým průčelím se rozkládaly dva francouzské parky a zahrady. Byl to zámek nepochybně výstavný, protože tvořil součást metternichovského fideikomisu, zřízeného r. 1696.
V této podobě setrval zámek až do r. 1833. Nutnost většího, skutečně knížecího sídla vedla kancléře Klementa Václava knížete Metternicha k potřebě zadat r. 1820 plány nové stavby Pietru Nobilemu. Přestože byla zachována základní dispozice staršího barokního objektu, získal zámek do r. 1833 výraznou klasicistní podobu, kterou podtrhla ještě úprava okolního parku v anglickém romantickém stylu, provedená do r. 1839 zahradníkem Bíbou z vídeňského Schönbrunnu. Nobile také patrně navrhl i příležitostné romantické stavbičky v parku: lesní kapli, Dianin chrámek, obelisk Františka I. Stavební práce trvaly až do r. 1839, o čemž svědčí vlys s nápisem a letopočtem v patře dvorního průčelí středního křídla.
Vlastní přestavba začala zřejmě odstraněním vedlejších budov před V průčelím zámku. Dále na V od něj byl poté vybudován nový úřednický dům a hospodářský dvůr a SV od zámku zahradnictví s oranžérií. Stavební práce na vlastní zámecké budově pokračovaly dostavbou obou křídel do stejné délky a jejich zakončením dvoupatrovými hranolovými věžemi. Obdobnými věžemi bylo zakončeno také hlavní střední křídlo. Nově vzniklý větší čestný dvůr byl od V strany uzavřen železnou mříží, nesenou zděnými pilíři. Obě delší průčelí hlavní příčné budovy byla ještě zvýrazněna středními balkóny v pětiosých plochých rizalitech zakončených trojúhelníkovým štítem, z nichž zahradní byl doplněn toskánskými polosloupy. Celkový účinek stavby ještě zvyšovala zděná hranolová zvonice nad kaplí sv. Antonína Paduánského v S bočním křídle.
Vnější fasády dostaly pozdně empírový charakter. Jejich přízemí i patro opatřené rustikou bylo prolomeno obdélnými okny, pouze druhá patra věžovitých rizalitů měla okna uzavřená půlkruhem. Na rozdíl od vnějšku nedoznaly interiéry tak velkých změn. V přízemí byly zachovány barokní klenby ze staršího zámku, většinou valené s lunetami a křížové, v patře byly místnosti až na kapli plochostropé. Interiér zámku byl zařízen empírovým nábytkem a množstvím cenných obrazů, soch a jiných sbírkových předmětů.
Boršengrýn - zříceninaKynžvart - zříceninaNimrod - tvrziště
