Lobkovice - zámek
Tvrz z přelomu 14. a 15. stol. ve stejnojmenné obci, později přestavěná na renesanční zámek a barokně upravená, 3 km JV od Neratovic
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 21.2.2007 |
Tvrz se poprvé připomíná r. 1403, kdy náležela pražskému měšťanovi Prokopu Kruknerovi. Chránily ji bažiny a svahy ostrohu na němž byla vystavěna. Na západní straně bylo vybudováno umělé opevnění v podobě valu a příkopu. Dodnes se zachoval příkop před západním traktem dnešního zámku. Původně byla tvrz jen dřevěná. Po r. 1403 se majitelé Lobkovic velmi rychle střídali, až r. 1409 získal tvrz a ves Lobkovice Mikuláš z Újezda, řečený Chudý, předek význačného českého feudálního rodu Lobkoviců. Tvrz přestavěl na rozsáhlejší gotický věžovitý objekt. Jádrem byla třípatrová hranolová věž z lomového kamene zachovaná v jižním traktu dnešního zámku. Po smrti Mikuláše získali tvrz jeho synové.
R. 1451 tvrz obléhal a dobyl Jiří z Poděbrad. Pán z rodu Lobkoviců poté umírá a na tvrzi se střídá několik majitelů.
Za Sekerků došlo v průběhu 16. nebo na poč. 17. stol. k rozšíření nevelké gotické tvrze v renesanční zámek. Renesanční přestavbou vznikla čtyřkřídlá jednopatrová stavba, hlavním průčelím obrácená k západu. Z renesanční přestavby Sekerků se zachovala půdorysná dispozice dnešního zámku, část obvodových zdí a renesanční vstupní portál v západním průčelí. R. 1616 prodal Václav Majský lobkovický zámek Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna. Tak se původní rodové sídlo opět vrátilo Lobkovicům, ale zámek tehdy ztratil charakter šlechtického sídla a stal se jen administrativním střediskem panství a obydlím úředníků.
Za třicetileté války byl zámek několikrát vydrancován vojskem. K opravě zpustlého lobkovického zámku došlo až r. 1679 za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic. Plán opravy a přestavby zámku vypracoval význačný italský architekt Antonio Porta. Při přestavbě byly nově upraveny interiéry budovy, provedeno nové zastřešení a fasády. K jihozápadnímu rohu původního zámku bylo přistavěno boční jednopatrové barokní křídlo obdélníkového půdorysu. Úpravami provedenými Antoniem Portou získal lobkovický zámek dnešní vzhled.
Přestavěný zámek však stále sloužil jen jako obydlí hospodářských úředníků. V r. 1829 za Ferdinanda Josefa z Lobkovic byly Lobkovice prodány pražskému advokátovi Janu Měchurovi, který zámek opravil. Dcera Jana Měchury Terezie, která r. 1840 zdědila lobkovický zámek, byla manželkou Františka Palackého. Palacký si zámek velmi oblíbil a často zde pobýval. Po smrti Františka Palackého zdědil lobkovický velkostatek i se zámkem jeho syn Jan. Ten prodal r. 1897 Lobkovice knížeti Mořicovi z Lobkovic, který usiloval o získání nejstaršího rodového sídla. V r. 1948 se zámek stal majetkem státu a pomalu chátral.
Byšice - zámekChlumín - zámekLiblice - zámekMěšice - zámekObříství - zámek
