Valdštejnská lodžie - zámek
Nedokončený barokní komplex vybudovaný v l. 1630-1634 na příkaz Albrechta z Valdštejna, 2 km SV od Jičína
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Královehradecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Valdštejnská lodžie | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.valdstejnskalodzie.cz | |
| Návštěva: | 5.7.2009 |
Valdštejnská lodžie je nedokončený raně barokní soubor projektovaný N. Sebregondim a vybudovaný v l. 1630-1634. Jedná se o třípodlažní budovu o dvou místnostech v každé úrovni a s lodžií v zahradním průčelí. Přízemním vestibulem se vcházelo do hospodářské části s kuchyní, zásobárnami, stájemi a pokoji obsluhy. Po požáru v r. 1768 se z lodžie stala zájezdní krčma fungující až do poloviny minulého století. V r. 1936 lodžii koupilo město Jičín a chtělo ji zrekonstruovat. Tento záměr však přerušila válka. K rekonstrukci nedošlo a památka byla občasně využívána ke slavnostním majálesům. Lodžie se ujalo občanské sdružení, které postupně navrací této významné památce její původní slávu a lesk.
Ke komplexu přiléhá rozlehlý park, který přechází v lipovou alej vysázenou r. 1632 směrem k Jičínu. Čtyřdílná lipová alej je 2 km dlouhá, obsahuje bezmála devět set lip vysázených úhlopříčně, otvírá čtyřmi řadami trojitou cestu, prostřední královskou a dvě menší postranní. Bohuslav Balbín ji r. 1679 nazval "hésiodovská cesta rozkoše". Po této cestě sem přijížděli v dávných dobách vévodovi hosté za zábavou, lovem i odpočinkem. Stromořadí lip, spojené se jménem Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583-1634), jež s takovým obdivem Bohuslav Balbín popisuje, představuje součást mimořádné realizace, založené v krajině Českého ráje mezi Jičínem a Valdicemi.
Jedinečnost stavby spočívá v tom, že jde o první ranně barokní či pozdně manýristickou krajinnou kompozici takového rozsahu v Čechách. Albrecht z Valdštejna, poté co vybral Jičín za sídelní město svého frýdlantského vévodství, zde za pomoci svých architektů Andrea Spezzy (od r. 1625) a Nicolo Sebregondiho (od r. 1629) inicioval stavbu osově založené zahrady s oborou, pohledově i funkčně svázanou s budovami čestného dvora a lodžie (sally tereny) či "přízemní síně". Areálu okolních parků s romantickými loubími, vodotrysky a altány se začalo říkat Libosad. Nedaleko se nacházela také obora.
Druhou osou, kolmou na osu první je právě lipové stromořadí, spojující vévodské město Jičín, lodžii a libosad (dnešní název zahrady) s kartuziánským klášterem ve Valdicích. Ten byl určen za místo panovníkova posledního odpočinku. Tato druhá osa tedy, ač vizuálně realizovaná, měla mít rovněž funkci mocensky ideovou.
Poté, co byl Valdštejn r. 1634 v Chebu zavražděn, práce postupně ustaly. Torzo původních architektonických záměrů, tvarování krajiny i půdorysná osnova celého komplexu jsou však natolik výrazné, že i dnes, kdy se celý areál jakoby navrací zpět k přírodě, stále jasně vystupují velkorysými tahy. Mimo vlastní budovu lodžie a zbytky zděných ohrad s obdélnými výklenky jsou zachovány obvodové zdivo a klenební pasy groty, zděné terasy při dvou zrcadlově založených rybnících, jež měly navazovat na labyrinty ze stříhaných dřevin.
Jako mnohé italské zahrady z tohoto období má i areál Valdštejnské komponované krajiny své jedinečné stavebně historické i krajinně morfologické souvislosti a osud. Povaha genia loci v okolí Jičína je dána již samotným utvářením jičínské kotliny, rámované na jihu velišským hřbetem a na severu hřebenem Tábora s tušením Krkonoš. Vlastní Valdštejnský koncept komponované krajiny, tedy Libosad a obora s lodžií a lípami, je bravurním rozvinutím staršího území Valdického háje a rybniční soustavy Šibeníku, doložených počátkem 15. stol.
Jičín - zámek
Jičín Město pohádky - festival
Prachovské skály - národní přírodní rezervace
Veliš - zřícenina
Zebín - přírodní památka
