Zebín - přírodní památka
Čedičový vrch dosahující nadmořské výšky 399 m na okraji obce Sedliště, 2 km SV od Jičína
Typ: | Hory a rozhledny | |
Kraj: | Královehradecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Zebín | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.zebin.ic.cz | |
Návštěva: | 2.9.2004, 5.7.2009 |
Předmětem ochrany je výrazná čedičová kupa se stepními porosty na svazích. Lokalita je zajímavá z hlediska geologického, botanického i entomologického. Proto byla r. 1980 vyhlášena přírodní památkou o rozloze 5,73 ha.
Vrch Zebín představuje dominantu celé jičínské kotliny. Výrazný kuželovitý neovulkanický suk z komínové brekcie, vypreparované z křídových slínovců vznikl v období třetihor cca před 70 mil. let podobně jako většina kopců v okolí Jičína. Svahy jsou na S a SZ pokryty jílovitým čedičovým zvětralinovým pláštěm s výraznými zbytky někdejších sesuvů. Na Z svahu je mohutná jáma opuštěného lomu, kde se v hornině nacházejí uzavřené bloky porcelanitu, ve vrcholové partii najdeme drobné skalní výchozy s náznakem sloupcovité odlučnosti a dutinovým zvětráváním horniny. V bazanitu jsou krystaly augitu a amfibolu. Půdy jsou zastoupeny hlavně kambizemí typickou a místně i rankery. V okolí bazických hornin se vytvořily illimerické půdy (šedozem s hnědozemí).
Kopec je pokryt souvislým travním porostem s dožívajícím ovocným sadem. Minerálně bohatý geologický podklad a izolace této čedičové kupy umožnily rozvoj teplomilných společenstev rostlin, která řadíme ke svazu Bromion erecti. Původně byly svahy Zebína pokryty rostlinami a dřevinami typickými pro dubohabřinu. Hospodářská činnost měla za následek rozvoj suchých až polostepních porostů, které byly pravidelným obhospodařováním (pastva, kosení) udržovány. Posledních 40 let zde hospodaření neprobíhalo a výsledkem je současný stav Zebína. Roste zde válečka prapořitá, šalvěj luční, jetel rolní, pupava bezlodyžná, pcháč bezlodyžný, oman britský či smělek jehlancový. Na skalách najdeme rozchodník ostrý, sleziník červený a sleziník routičku, mochnu jarní aj.
Na travnatých stráních můžeme vidět ještěrku obecnou. Svahy jsou ideálním hnízdištěm pro bramborníčka hnědého a ťuhýka obecného. V bývalém lomu hnízdí poštolka obecná. Na xerotermním stanovišti žijí teplomilné druhy bezobratlých. Zajímavý je údaj z r. 1942 o výskytu vzácného teplomilného mravence Tapinoma erraticum. Podrobnější výzkum entomofauny zde však nebyl dosud proveden. V jarních měsících jsou nápadní parazitická moucha dlouhonoska velká a chráněný motýl otakárek fenyklový.
Plán péče přepokládá kosení nebo spásání travních porostů na svazích Zebína, které by zamezilo šíření náletů dřevin, dále likvidaci akátů v okolí hřbitova a obnovu starého třešňového sadu. Mimo to je nutno udržovat pořádek v oblasti někdejšího lomu a zamezit vzniku černých skládek.
Na vrcholu Zebína byla v r. 1700 postavena kaplička zasvěcená sv. Máří Magdaléně. Má obdélníkový půdorys a je uvnitř členěna pilastry. Na J úpatí v minulosti stávala obec Zebín, která zanikla a zbyl pouze kostel Všech svatých ze 14. stol. Dále se dochoval hřbitov a netradiční dřevěná zvonička štenýřové konstrukce a osmibokého půdorysu krytá šindelem. Z vrcholu kopce lze spatřit celou jičínskou kotlinu od Valdic, přes Kumburk a Bradlec, Veliš, Prachovské skály, Trosky, Kozákovský hřbet až k Táboru.
Jičín Město pohádky - festival
Prachovské skály - národní přírodní rezervace
Valdštejnská lodžie - zámek
Veliš - zřícenina