Nelahozeves - zámek

Renesanční zámek postavený ve 2. pol. 16. stol. Floriánem Griespekem z Griespachu, 3 km S od Kralup nad Vltavou

Typ:	Zámky a zámecké stavby
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Nelahozeves
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.zameknelahozeves.cz
Návštěva:	18.8.1994

Zámek nechal r. 1553 postavit vlivný královský dvořan, Florián Griespek z Griespachu, od r. 1532 osobní sekretář a od r. 1538 královský a komorní rada Ferdinanda I., který v r. 1544 zakoupil zdejší poplužní dvůr.
I když zápis v zemských deskách z r. 1572 hovoří o Nelahozevsi jako o zámku, a je tedy zřejmé, že část objektu již byla dokončena, výstavba nadále pokračovala. Na její další zdlouhavý průběh měla vliv smrt stavebníka r. 1588. Stavební činnost byla vyvíjena i za Floriánova syna Blažeje Griespeka a jeho manželky Ofky z Bubna, a to až do poč. 17. stol.
Nelahozeves setrvala v majetku Griespeků jen po tři generace a již v r. 1623 prodala Floriánova vnučka Veronika zadlužené panství Polyxeně z Lobkowicz. V držení roudnických Lobkowiczů zůstal zámek nepřetržitě do r. 1949.
Za třicetileté války byla Nelahozeves vojenskými útoky několikrát vydrancována a vážně poškozena, a tak Polyxenin syn, Václav Eusebius Lobkowicz, přikročil k opravám objektu, které však sledovaly spíše účelové hledisko, neboť nadále zámek sloužil jen jako sídlo správy panství.
Vzhledem k neutěšenému stavu objektu zamýšleli Lobkowiczové provést celkovou obnovu. Prví opravy byly zahájeny r. 1860. Následně byl v r. 1876 Františkem Riedlem vypracován v novorenesančních formách projekt celkové restaurace, která se nakonec neuskutečnila. Díky tomu zůstal zámek ušetřen zásahů, jež by zásadním způsobem zkreslily jeho historickou autenticitu. K dalším opravám došlo až v l. 1909-1912, kdy byla zachráněna značně ohrožená sgrafita, byly obnoveny arkády v S křídle a upraveny některé interiéry.
Po převzetí objektu československým státem došlo poč. 50. let 20. stol. v zámeckých prostorách ke zpřístupnění vybraných děl roudnické obrazové sbírky. Od 2. pol. 60. let pak probíhaly opravy zámecké budovy a v jejích prostorách byla tehdejší Středočeskou galerií v Praze instalována sbírka starého umění. V návaznosti na celkovou úpravu okolí objektu došlo v r. 1979 ke zboření lobkowiczského hospodářského dvora v podzámčí.
Zámek byl koncem r. 1992 v restitučním řízení navrácen roudnické větvi rodiny Lobkowiczů. V zámeckých prostorách je umístěn a veřejnosti zpřístupněn soubor nejvýznamnějších obrazů a uměleckých předmětů z roudnické lobkowiczské sbírky. Nalézá se zde i největší zámecká knihovna v Čechách, která však není veřejně přístupná.
Zámek stojí na skalnaté vyvýšenině na levém břehu Vltavy. Při jeho výstavbě se silně uplatnily vlivy severoitalské renesance. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélného dvora. I na čtvrté J straně je ale dvůr uzavřen zdí. Zámecká budova stojí na mohutné bosované podnoži a její robustnost ještě zvyšují tzv. bastiony v nárožích, takže vizuálně objekt působí pevnostním dojmem. Pro zámek charakteristická bosáž dosahuje v nádvoří až do výše prvního patra, od níž se uplatňuje členění pilastry, římsami a polosloupy. Průjezd do nádvoří, dostupný po kamenném mostě přes příkop, se nachází v hmotě JZ bastionu. Nádvoří vroubí arkády, v S křídle patrové a prosklené. Nejstarší je V křídlo, které využívá hmoty starší středověké tvrze.

Zahájení zámecké sezony v Nelahozevsi SO 24. 3. 2018, 9-17 h

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.261041 E14.301227

Navštívená místa v okolí: