Nové Hrady (J Čechy) - kovárna
Historická kovárna s obnovenou kovářskou živností v Nových Hradech, 15 km Z od Českých Velenic
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Nové Hrady (J Čechy) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.kovarnanovehrady.cz | |
| Návštěva: | 25.7.2012 |
První doložená zpráva o kovárně v Nových Hradech pochází z r. 1719, kdy je jako majitel zmiňován kovář Ferdinand Grössinger. Ten také v uvedeném roce kovárnu pravděpodobně postavil a druhotně na ni použil některé stavební prvky z místního gotického hradu. Pro stavbu kovárny byl vybrán pozemek v Z části města při pravé straně ulice (dnes Komenského) směřující z JZ rohu náměstí ke hradu, kde bývala dnes již zaniklá odbočka cesty vedoucí od Svinenské brány do centra města.
Novohradská kovárna představuje cenný příklad kovářské živnosti založené na poč. 18. stol. a nepřetržitě provozované po dobu téměř dvou staletí. Objekt kovárny si dodnes dochoval svou původní dispozici - sestává z obytné části domu a vlastní kovářské dílny. Ke kovárně patřilo i malé hospodářské zázemí s chlévy a stodolou, jak bylo v době jejího vzniku zvykem. Provozované řemeslo přecházelo v rodině Grössingerů z otce na syna po několik generací. R. 1784 je zmiňován kovář Markus Grössing, který kovárnu přestavěl. Další člen rodiny Franz Grössing postavil v r. 1813 novou kovářskou dílnu a zřídil ovocnou zahradu. Jako poslední člen rodiny, který v Nových Hradech provozoval kovářskou živnost, se v r. 1879 uvádí podkovář a ranhojič August Grössinger se svou manželkou Theresií. Grössingerovi zde ale žili až do 40. let 20. stol., přečkali v kovárně první světovou válku i vznik Československé republiky. Osudným se jim stal až konec druhé světové války, kdy byla rodina odsunuta, a tím zde kovářské řemeslo zaniklo. Dům sloužil nadále jen k bydlení. Posledním soukromým majitelem se stal malíř Vladislav Karba, jehož tvorba byla inspirována krajinou Novohradska. Po jeho tragické smrti v r. 1999 koupilo kovárnu město Nové Hrady. V té době již bylo veškeré vybavení kovářské dílny nenávratně ztraceno a objekt byl v havarijním stavu.
Před rekonstrukcí kovárny probíhající v l. 2002-2003 provedli odborníci z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích standardní stavebně-historický průzkum, který objasnil vývoj objektu a vyhodnotil významné architektonické prvky a detaily. Na základě projektové dokumentace proběhlo nejprve ztužení a výměna uhnilých částí krovu a bedněných štítů a nevhodnou eternitovou krytinu nahradil tradiční šindel. Dřevěné trámové stropy a podlahy napadené dřevokaznými houbami byly ošetřeny a některé jejich části se musely repasovat a povrchově sjednotit se stávajícími. Zároveň probíhala obnova vnitřní i vnější omítky a celý objekt byl staticky zpevněn a odvlhčen. Došlo také na výměnu všech oken a dveří i jejich kovových prvků.
Cílem rekonstrukce bylo vytvořit funkční kovárnu s obytným prostorem pro uměleckého kováře. Místnosti pro bydlení musely splňovat současné nároky a přitom respektovat historické hodnoty. V kovárně bylo nově vybudováno sociální zařízení, rozvody elektriky, vody a topení. Do obytných pokojů byla instalována kachlová kamna a prostor kovářské dílny byl vybaven historickým měchem i technikou na elektrický pohon. Upraveno bylo i venkovní prostředí kolem kovárny.
Rekonstrukce kovárny pokryly tři finanční zdroje. V l. 2001-2002 přispělo na opravu Ministerstvo kultury ČR částkou 1,7 mil. Kč a stejným částkou se podílelo město Nové Hrady. Druhou etapu rekonstrukce financovala z programu Phare částkou 1,6 mil. Kč Evropská unie spolu s městem.
Od r. 2003 má kovárnu v pronájmu kovář Daniel Černý, resp. obecně prospěšná Společnost Rožmberk, o.p.s. se sídlem v Jílovicích-Kojákovicích, která vrátila kovárně její původní funkci. V otevírací době lze shlédnout nejen ukázky kovářského řemesla, ale i sbírku kovářského nářadí i tradiční výrobky. Za pozornost stojí i obytný interiér, který přibližuje způsob života v 19. stol.
Cuknštejn - tvrz
Terčino údolí - přírodní parkŽumberk - tvrz
