Platan (Protivín) - pivovar
Jihočeský středně velký pivovar s jednou z nejkrásnějších dochovaných varen u nás, 15 km J od Písku
| Typ: | Pivovary |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Platan (Protivín) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.pivovar-protivin.cz | |
| Návštěva: | 25.10.2013 |
Protivín se v písemných pramenech objevuje prvně v r. 1282, kdy je zde zmiňován hrad vlastněný bratry Prušinky. R. 1459 získali zboží od Rožmberků Protivínští z Pohnání, z nichž Chval přestavěl hrad na novou tvrz, jejíž součástí se stal první protivínský pivovar. Doklady o vaření piva však pochází až z pernštejnského období v 1. třetině 16. stol. Ač byl Protivín značně vzdálen od ostatních pernštejnských držav, věnoval mu Vojtěch z Pernštejna patřičnou pozornost a pivovarnictví za jejich vlády vzkvétalo. Protivínský pivovarnický provoz jako takový je k r. 1540 zmiňován v předávací listině Vojtěchova syna Jana, jejímž prostřednictvím převedl panství na Ondřeje Ungnada ze Suneku. Při další změně majitele v r. 1562 se mluví o mlýnu, pivovaru a k němu náležející chmelnici. Za Hradeckých byl pivovar charakterizován jako středně velký s ročními várkami 22-23 věrtelů. Vařilo se pivo bílé z pšeničného sladu, méně oblíbené staré z ječného sladu a pivo řídké, vylouhované další várkou z mláta z předchozího vaření. Tyto tzv. patoky byly nápojem panské čeládky a chudiny.
Za rok založení původního protivínského pivovaru je považován r. 1578 nebo 1598. K druhému roku se váže detailní popis pivovaru, z něhož ale vyplývá, že byl pivovar již několik let v plném provozu. Za Vratislavů z Mitrovic dosahoval roční výstav pivovaru více než 3000 hl. Během třicetileté války byl pivovar vyrabován a za Trauttmansdorffů klesla jeho produkce o třetinu. Přesto stále patřil mezi největší pivovary v Prácheňském kraji. R. 1711 koupili protivínské panství Schwarzenbergové, za jejichž vlády pivovar svou produkci zdvojnásobil. Na poč. 19. stol. byl pivovar částečně modernizován, přesto svou technologií nijak nevynikal. Ležácký sklep nebyl součástí pivovaru a rozpracované pivo se do něj vozilo volským potahem. V r. 1844 toto spojení nahradila železniční vlečka, pivovarské zařízení bylo repasováno, ale v dlouhodobějším časovém horizontu byl pivovar shledán jako nevyhovující, navíc prostorově omezen objektem zámku, v jehož rámci existoval.
Krátce před uzavřením pivovaru zastával funkci sládka František Chodounský, významná osobnost českého pivovarnictví. Chodounského vystřídal Bedřich Hampl, za nějž se r. 1875 uvádí pivovar naposledy jako funkční s výstavem úctyhodných 10 000 hl. Někdy v této době rozhodl Jan Adolf Schwarzenberg o stavbě nového pivovaru v S části obce. Stavební plány vypracovala schwarzenberská projekční kancelář v čele s Damasiem Deworetzkym a jeho spolupracovníky Františkem Trostmannem, Juliem Spiessem a Kajetánem Švehlou. Vznikl tak unikátní pivovarský provoz postavený v duchu průmyslové architektury konce 19. stol. se znatelným příklonem k pseudogotickému slohu, citlivě zasazený do lesoparku o rozloze 14 ha. Později byla vysazena ojedinělá trojřadá platanová alej, dnes památkově chráněná, podle níž byl pivovar a jeho pivo pojmenován.
Budovy současného pivovaru jsou většinou solitérní, odspodu kamenné, v patrech cihlové, zčásti omítnuté a dekorované režnou cihlou. Součástí areálu je původní vila, přestavěná v administrativní budovu. Pod ní se nachází sladovna se dvěma hvozdy. Čtvery humna jsou umístěna vždy dvě nad sebou. Nad nimi je několik podlaží ječných sladových půd s příslušenstvím. Ke sladovně přiléhá varna, jejíž interiér je jedním z nejpůsobivějších u nás. Při varně stojí kotelna, pod ní leží osamocená nová strojovna a dále samotné jádro pivovaru, které je visutým mostem propojeno s budovou bývalých chladnic se spilkou. Proti nim se nachází druhá spilka a ležácké sklepy pod ní, při nichž je stáčírna a moderní lahvovna, která do konceptu historizujícího areálu moc nezapadá. Přes spodní dvůr u sklepů prochází železniční vlečka z protivínského nádraží a za ní pivovarský komplex zakončují pomocné provozy.
S výstavbou nového pivovaru přešli protivínští sládkové postupně od metody svrchního kvašení ke spodnímu. Příprava piva tzv. plzeňského typu se však prosazovala pomalu a složitě, tehdejší sládci ji příliš neuznávali. Ale jak postupně vymírali, odcházely s nimi i tradiční receptury a noví sládkové již prosazovali kvašení spodní. Nové protivínské pivo mělo obrovský úspěch a začalo být dodáváno do oblastí dříve nedostupných. Po pěti letech provozu nového pivovaru dosáhl výstav svého maxima a musel být proto rozšířen. Za sládka Bohuše Svobody překročil v l. 1894-1895 podnik stotisícovou mez ročního výstavu. Aby se pivovar i nadále udržel v čele první desítky českých pivovarů, byl průběžně modernizován a opatřován novými technologiemi. Hlavním modernizačním prvkem bylo vybudování stanice pro výrobu pivovarských kvasnic, která byla první v Čechách.
Na poč. 20. stol. se v protivínském pivovaru zkoušelo vařit pivo tzv. Nathanovou metodou, což byla obdoba dnešního systému přípravy piva v uzavřených CK tancích, v nichž pivo kvasí daleko rychleji než v otevřených spilkách. Výsledná chuť byla odlišná od charakteristické, nasládlé chuti klasického protivínského piva s jemným chmelovým dozníváním, na kterou byli všichni zvyklí a která byla ceněna. Vaření piva touto metodou se v Protivíně nikdy neujalo.
Světové války znamenaly pro pivovar utlumení produkce a pokles ročních výstavů z cca 100 000 hl až pod hranici 30 000 hl, a to i přes to, že byl Protivín jedním z pivovarů, který dodával pivo armádě. Z této rány se pivovar dlouho vzpamatovával a stotisícovou hranici pokořil znovu až v r. 1952, kdy byl již národním podnikem a procházel řadou reorganizací. Spolu s pivovarem ve Strakonicích byl vybrán jako perspektivní a na rozdíl od spousty ostatních do něj bylo nadále investováno. R. 1961 překročil pivovar svůj nevyšší dosavadní výstav, který dosáhl 167 729 hl, a před sametovou revolucí dokonce více než 300 000 hl. V r. 1992 se vytvořila společnost Jihočeské pivovary a.s., která sdružovala pivovary Protivín, Regent Třeboň a Samson České Budějovice. Tento svazek přetrval do r. 2000, kdy se společnost rozhodla pivovar Protivín zrušit. To si město Protivín s více než 400 letou tradicí vaření piva nedokázalo představit, a tak podnik po zdlouhavých jednáních od Jihočeských pivovarů odkoupilo. Z důvodu nedostatku finančních prostředků jej však ještě téhož roku prodalo třem libereckým podnikatelům, kteří jej udrželi dále v provozu. Od r. 2008 je jediným vlastníkem protivínského pivovaru firma K Brewery Group, jejíž obchodní jednotka K Brewery Trade, která v současné době sdružuje 7 českých pivovarů, nese od 1. února 2012 název Pivovary Lobkowicz a.s.
Dnes vyrábí pivovar několik druhů piv, z nichž nejznámější je Platan. Název byl prvně použit v r. 1973 pro 11° světlý ležák, který v sobě snoubí typické vlastnosti protivínského piva. Obecně se vaří převážně pivo plzeňského typu z vody z hlubinných vrtů, kvalitního českého a moravského sladu a žateckého chmele. Velmi oblíbený je polotmavý ležák Granát, jehož chuť se nese od karamelové, přes sladovou až po výrazně hořkou s výborným řízem a bohatou pěnou. Za Rakousko-Uherska si věhlasu dobyl světlý výčepní Schwarzenberg, pivo vyznačující se plností, jemnou hořkostí a skvělým řízem, vyráběné podle tradiční receptury dodnes. Světlý ležák Schwarzenberg je pak typický svou plnou chutí a tmavší barvou, kterou mu dodává bavorský slad. Nezaměnitelný charakter piva má i Prácheňská perla, světlý speciál zlatavé barvy zrozený v Prácheňském kraji. Dalšími produkty jsou kvasnicový Platan, Lobkowicz Premium, tmavý ležák Merlin, nealko pivo a další.
Všechna piva lze zakoupit ve firemní prodejně u vrátnice pivovaru, kde najdete i sortiment upomínkových předmětů. Posedět můžete v příjemné pivovarské restauraci nebo si domluvit prohlídku pivovaru, kterou vřele doporučuji. Z navštívených pivovarů si Platan po všech stránkách zaslouží jednu z nejvyšších známek. Spokojenost byla maximální :-)
Chelčice - obec a pamětní síň Petra Chelčického
Libějovice - nový zámekLibějovice - starý zámek
