Libějovice - starý zámek
Původně gotická tvrz Malovců z Malovic, přestavěná pány z Rožmberka na renesanční zámek, 5 km J od Vodňan
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Libějovice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zameklibejovice.cz | |
| Návštěva: | 5.8.2009 |
Nejstarší zmínka o Libějovicích pochází z r. 1264, kdy ves patřila Tomáši z Libějovic. K r. 1389 se uvádí Dobeš z Libějovic. Kolem pol. 14. stol. se usadili v Libějovicích Malovcové z Malovic. Z nich se prvnímu známému, Peškovi, přisuzuje výstavba gotické tvrze po r. 1352. O její podobě si nelze udělat dobrou představu, protože ji zcela zakryla pozdější renesanční přestavba.
Když po r. 1523 zemřel Léva Malovec a nakonec došlo r. 1548 k rozdělení rodinného majetku, připadly Lévovu synu Divišovi Malovci z Malovic tvrz s dvorem a vsi Libějovice, Hvožďany, Chelčice a Chřepice. R. 1559 koupil Vilém z Rožmberka od Diviše libějovický statek. Nový majitel dal tvrz přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek. Závětí Vilémova bratra a dědice, Petra Voka z Rožmberka, r. 1611 přešly Libějovice na jeho synovce, syna Evy z Rožmberka, hraběte Jana Zrinského a po jeho smrti v r. 1612 na Jana Jiřího ze Švamberka.
Po Bílé hoře daroval král Ferdinand II. r. 1623 konfiskované libějovické panství generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. R. 1651 přikoupila hraběnka Marie Magdaléna Buquoyová od Václava Kořenského statek Čichtice. Za dalších majitelů Schwarzenberků, kteří panství zakoupili r. 1801, nedošlo k žádným podstatným změnám. R. 1775 byla část příkopu obklopujícího zámek ještě zachovalá. V popisu zámku z r. 1800 byla v jedné přízemní místnosti škola, a to až do r. 1861, v poschodí kancelář panství a úřednické byty. R. 1805 byly povoleny zajišťovací práce, aby se zabránilo sesedání zdí. Další menší úpravy následovaly v r. 1831, kdy byl zámek adaptován k bytovým účelům, a r. 1875 byly zdi staženy železnými sponami.
Jižní a východní trakt zámku i s branou je dvoupatrový, severní se západním jednopatrový. Severozápadní nároží traktů vystupuje jako mohutný arkýř, jenž sloužil k obraně přiléhajících stran. Končí obloučkovým renesančním štítem, jehož střed je vytvořen z jednoho plného a dvou polovičních oblouků vybíhajících na opačné strany a z nárožních věžiček, obloukovitě krenelovaných. Jak se dá soudit z půdorysu, byl podobný obranný výstupek i na rohu jihovýchodním. Ten však byl zrušen r. 1715, když se zde zřizovaly obytné pokoje.
Do zámku se vjíždělo trojitou brannou umístěnou v předsunuté severní věži. Vstupní portál je dosud goticky sklenutý a má otvory pro kladky padacího mostu. Vedle brány se nachází zazděná branka po pěší. Průjezd a většina prostorů ve složité dispozici si zachovaly gotické a renesanční valené klenby. Na levé straně nádvoří je pozdně renesanční arkádový trakt, jehož oblouky mají různou světlost. Jsou neseny malými hrubými čtverhrannými pilířky. Ojediněle se zachovaly gotické portály.
Starobylé prostředí renesančního zámku přitahovalo známou vodňanskou literární trojici, Julia Zeyera, Františka Heritesa a Otakara Mokrého k občasným návštěvám. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti je nepřístupný.
Chelčice - obec a pamětní síň Petra Chelčického
Libějovice - nový zámek
Lomec - kostel Jména Panny Marie
Netolice - Archeopark Netolice (Sv. Ján)Netolice - město
Netolice - Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
Platan (Protivín) - pivovar
