Skály (Katzenstein) - zřícenina
Zříceniny skalního hradu v ostrožné poloze skalnatého hřebene pískovcových skal, 3 km JZ od Teplic nad Metují
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Královehradecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Skály (Katzenstein) | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 16.6.2000 |
Hrad Skály vznikl jako nové sídlo stárkovského panství koncem 14. stol. na skalnatém hřebeni, který se táhne od Teplic nad Metují k vrcholu Čáp. Za jeho zakladatele je obecně považován Matěj Salava z Lípy, který je v r. 1393 poprvé zmiňován jako pán na Skále. Matěj Salava je na hradě připomínán ještě v r. 1432 spolu se svým bratrem Janem. V době husitských válek stál Salava na straně radikálních husitů a byl sirotčím hejtmanem. V r. 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek.
Po husitské revoluci ve 40. letech 15. stol. podnikaly posádky hradů Skály, Vízmburk, Žacléř, Adršpach a dalších výbojné nájezdy do sousedního Slezska a Lužice. Loupeživé výpravy byly ukončeny r. 1447 sepsáním mírové smlouvy, kdy slezská města hrad vykoupila a pobořila jej. Na rozdíl od nedalekého Střemene a Adršpachu byl však hrad obnoven a po smrti Matěje Salavy se stal majetkem jistého Kočky, po němž je někdy nazýván Katzenstein. R. 1466 ho držel Hanuš z Varnsdofru a na Trutnově, který ho r. 1488 prodal Zbyňkovi Buchovcovi z Buchova, jemuž náležel až do r. 1497. Poté ho Jan Špetle z Janovic připojil k náchodskému panství. R. 1513 koupil Skály vnuk krále Jiřího z Poděbrad Bartoloměj Minsterberský, který se za sporů mezi šlechtou a městy přidal na stranu městského stavu. Vleklé spory vyústily ještě téhož roku ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který oblehl hrad Skály. Po zprávách o blížícím se vojsku pražských měst vyslaném na pomoc Skálám Slezané raději odtáhli. Po tragické smrti knížete Bartoloměje v r. 1515 převzal hrad opět Jan Špetle z Janovic. Po něm se v držení hradu vystřídalo několik dalších majitelů, avšak jeho význam jako sídla upadal. Centrum panství bylo přeneseno do Stárkova, kde byl postaven v místech dnešního zámku nový panský dům. Hrad Skály přestal být udržován, postupně chátral a v r. 1576 při prodeji panství se již uvádí jako pustý.
Na hradě dosud neproběhl podrobný archeologický výzkum a vzhledem k charakteru jeho staveniště je nejasný i jeho rozsah. Předpokládá se však, že byl poměrně velký. Hrad se skládal z několika na sebe navazujících částí. Pískovcové bloky, jež stavitel při výstavbě hradu využil, byly navzájem propojeny umělým ohrazením. Jeho stopy lze však v terénu jen těžko najít. Vstup se nacházel na Z straně a byl pravděpodobně opevněn dvěma za sebou položenými branami a po levé straně byl chráněn předsunutým bočním opevněním. V těsné blízkosti byla ohrazená část s cisternou, která mohla sloužit jako předhradí.
Z jihozápadní strany byl hrad opevněn příkopem s valem a čtverhrannou baštovitou zemní fortifikací. Na S byla k vlastnímu hradu přihrazena menší plocha nejasné funkce. Vnitřní hrad obsahoval na J straně nevelké nádvoří, na němž stála minimálně jedna zděná stavba, a zbytek plochy vyplňoval rozměrný vysoký palác, k jehož stavbě byly využity i dvě skalní věže, které jím byly pohlceny, respektive k větší byl přiložen. Do skály byly vytesány některé místnosti a schodiště. Ze zděné části budovy se kromě úseků obvodové zdi nejlépe dochovala místnost zaklenutá hrotitou valenou klenbou, přiložená z V strany k S skalnímu bloku.
Středověký komplex nepředstavuje příklad klasického skalního hradu. Skalní útvary zde pouze nahradily části konstrukcí rozměrné budovy. Hrad tak nejspíše náležel typu s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou.
Ubytování Adršpach - Široká nabídka ubytování v Adršpachu a okolí za výhodné ceny!
Dolní Adršpach - zámek
Skály (Bischofstein) - zámek
Střmen (Střemen) - zřícenina